Jak David Rath vodu kázal a drahým vínem se napájel...

Boj Davida Ratha proti ODS je folklórem. I kdyby ODS převzala program sociální demokracie, bude pan doktor Rath prskat - důvod už si najde, však znáte ono přísloví o psu a holi... Evergreenem v páně Rathově rétorice je nesmiřitelná averze vůči tomu, že hejtmani ODS se snaží stabilizovat zdravotnická zařízení jejich převodem na akciové společnosti, případně jejich prodejem soukromému subjektu. Nyní se dokonce milý pan doktor Rath rozhodl, že v případě, že se stane středočeským hejtmanem (po této funkci zatoužil, když mu došlo, že funkce ministra je prostě ztracená), pokusí se prodeje nemocnic anulovat. Nyní vyzývám čtenáře, aby si vyhledali stránku obchodního rejstříku a zadali jméno David Rath... Máte to? Vidíte to? Ano, poslanec David Rath káže vodu, ale sám se do opilosti napájí nejdražšími víny... nesmiřitelný bojovník proti privátním nemocnicím je sám majitelem nemocnice.

Připomeňme jen, že nemocnice krajům předala vláda sociální demokracie zadlužené a neefektivní. Jediným cílem tohoto převodu bylo zbavit se ztrátových institucí - vliv si však sociální demokraté chtěli ponechat, zejména prostřednictvím tzv. zákona o neziskových nemocnicích. Tímto zákonem chtěl zejména doktor Rath coby ministr získat absolutní moc nad zdravotnictvím, přičemž veškeré povinnosti by samozřejmě zůstaly krajům. Naštěstí Ústavní soud jeho snahy zrušil - a přestože předsedou Ústavního soudu je bývalý sociálnědemokratický ministr Rychetský, neváhal David Rath označit celý Ústavní soud jako kliku modrých přisluhovačů.

Rathova rétorika je jednoduchá. Rath není hloupý a dobře ví, že zdravotnictví má v myslích občanů speciální postavení. Nu což, divadlo zrušte, silnici nestavte, arbitráž prohrejte... ale doktora, toho si vzít nedám - takto uvažuje nejeden člověk - zkrátka a dobře, zdraví je zdraví a lidé jsou na toto téma mnohem citlivější než na témata jiná. Toho Rath využívá měrou vrchovatou - s nezdolným elánem se snaží lidi přesvědčit, že ODS jim vlastně chce odepřít přístup ke zdravotní péči, že ODS se snaží udělat ze zdraví byznys bez mantinelů, že ODS se snaží předat nemocnice do rukou soukromníků, kteří z nich udělají luxusní sanatoria pro horních deset tisíc, že ODS chce převedením nemocnic do soukromých rukou zhoršit jejich úroveň. Argumentace působivá, nicméně mající tři zásadní paradoxy.

Paradox první. Byl to ministr David Rath, který ve snaze formálně snížit deficit zdravotnictví, volil nikoliv systémovou změnu, ale restriktivní opatření, které se neblaze dotkly mnoha pacientů. Tito pacienti, často velmi vážně nemocní, se prostě nedočkali potřebné péče, protože tuto péči ministr prostě odmítl uhradit. Honosná prohlášení ministra Ratha o tom, jak se mu podařilo snížit zadluženost zdravotnického systému, tak jaksi kontrastovala s faktem, že toto šetření bylo provedeno na úkor pacienta. Tedy nikoliv ODS, ale právě ministr Rath odepřel některým lidem zdravotní péči. To vše z egoistického důvodu - mít možnost chlubit se, jak snadno a rychle snížil deficit zdravotnictví.

Paradox druhý. Skutečně se vám nezdá podivné, když majitel soukromého špitálu kritizuje soukromé špitály, nazývá je tunely veřejných financí a tvrdí, že péče v nich poskytovaná je apriori horší než v nemocnicích státních? Ano, na první pohled to působí podivně. Na ten druhý už je vše jasné - Rathovi přeci nejde o realitu, Rathovi jde o koryto a moc. Tady přeci nejde o to, zda soukromý špitál je lepší nebo horší než státní, i Rath dobře ví, že to takto hodnotit nelze - hodnocení kvality nesouvisí s tím, kdo je vlastníkem. Rath se samozřejmě nikdy nevzdal svého snu o pokračování v roli ministra - a jako ministr řídit vše svým typickým, diktátorským způsobem. A co více může být diktátoru proti srsti než privatizace a decentralizace? Nikoliv ODS, ale právě doktor Rath chce ze zdraví udělat byznys. Byznys pro sebe a své pochybné kamarádíčky, byznys, na kterém on jediný bude vydělávat, zatímco druzí budou plakat nad výdělkem. Je David Rath zlodějem, tunelářem, obchodníkem s lidskýcm zdravím či člověkem, který chudé lidi chce nechat umírat na ulici, když takto a podobně hovoří o soukromých nemocnicích a jejich majitelích?

Paradox třetí. Jen blázen může tvrdit, že všichni nabyvatelé nemocnic z nich udělají luxusní sanatoria pro multimilionářskou či dokonce jen multimiliardářskou elitu. Aby zdravotnické zařízení fungovalo, musí mít pacienty. Opravdu si myslíte, že existuje dostatek boháčů pro ona luxusní sanatoria? Samozřejmě že ne. Kdo chtěl vybudovat luxusní sanatorium, dávno to již udělal. A pokud jde o ono známé heslo o rentabilních a nerentabilních oborech, stačí si uvědomit, že to, zda je obor rentabilní či nerentabilní, určuje jediné - určené platby za výkony. Jejich změnou se může z nerentabilního oboru snadno stát obor ziskový.

Vraťme se od paradoxů k realitě. Zdravotnictví potřebuje reformu a to co nejdříve. Doba, kdy stát vlastnil a řídil vše, je dávno pryč. Tudíž není jediného důvodu, proč by ve zdravotnictví nemohly působit soukromé subjekty, samozřejmě v rámci předem nastavených férových mantinelů. Chápu však, že mohou existovat lidé, kteří mají na tuto problematiku jiný názor. Pokládám jejich názor za nesprávný, pokládám jejich systém za neefektivní a nesvobodný, nicméně jsem povinen jejich názor respektovat. Co ovšem respektovat povinen nejsem, je demagogie lidí typu doktora Ratha, lidí, kteří káži vodu a pijí víno. A že tohle u doktora Ratha platí, se mi zdá nepochybné... jak jinak lze vysvětlit brojení proti soukromým nemocnicím od člověka, který sám jednu vlastní?