Petice za bezplatné zdravotnictví?

A máme tu zase jednu petici. Tentokrát naše staré známé firmy (rozuměj - emeritní demonstranti proti všemu) protestují proti zavádění poplatků u lékařů, mávajíce nám přitom Ústavou před nosem. Dovolím si několik poznámek, proč si myslím, že jsou petičníci mimo mísu.

1. pokud nám Ústava skutečně garantuje bezplatnou zdravotní péči, pak trochu nerozumím tomu, že se za léky vydané na předpis musí ještě něco doplácet a některé dokonce platit ze 100 %? Nebo léky nejsou součástí zdravotní péče? A kde jsou petice proti doplatkům za léky???

2. jako člověka, který zaplatí měsíčně několik tisíc na zdravotním pojištění, mě celkem slušně štve, když vidí, že se z jeho peněz léčí ZDARMA (!) feťáci, alkoholici, kuřáci, požírači tučných jídel, gaučoví povaleči, zkrátka lidé, kteří si vědomě své zdraví ničí. Ne, neobstojí argument, že vyjde ekonomicky lépe feťáky léčit, než pak hradit škody vzniklé jejich kriminální činností v honbě za fetem. Od toho tu máme policii. Na druhé straně se skládáme na invalidní vozíky pro lidi, kteří měli například pouze smůlu, že se vyskytli v nesprávný čas na nesprávném místě, když je sestřelilo - s prominutím - hovado, které se po silnici řítí nepovolenou rychlostí. A skládáme se proto, že z veřejného zdravotního pojištění takovéto věci hrazeny nejsou a nebo jen částečně.

3. ač se to může zdát neuvěřitelné, i ve zdravotnictví fungují zákony trhu, respektive zákony poptávky a nabídky. Nabídka zdravotní péče je dána, limitována, tím, kolik peněz ročně se do zdravotnictví odvede a následně, jaký rozsah péče lze za tyto prostředky pořídit. Nabídka je tedy jasně omezena. Ale co poptávka? Pokud máte něco "zadarmo", pak poptáváte toho "něčeho" nekonečné množství. Plýtváte. A takhle přesně funguje naše zdravotnictví. Ačkoli za zdravotní péči platíme ve formě odvodů, tak stále máme pocit, že je zdravotní péče zdarma, a tak se plýtvá. Proto je nanejvýš žádoucí, aby se za zdravotní péči platilo pěkně na dřevo. Pak si každá babička rozmyslí, jestli půjde s každým "prdem" k doktorovi nebo raději rovnou ke třem, protože jednomu se přece nedá věřit.

4. jsem toho názoru, že tržní principy ve zdravotnictví by měly být prohlubovány. Zdravotní pojišťovny by měly být soukromé, stejně jako zdravotnická zařízení. Jedině tak může vzniknout konkurence, která na jedné straně zabrání plýtvání a na straně druhé povede ke zlepšení kvality zdravotní péče. Tohle zcela jistě ví i pan stínový ministr Rath, který sice navenek říká pravý opak, tj. pouze státní zdravotnictví je to správné, ale sám přitom provozuje onen "nemravný byznys" v oblasti lidského zdraví.

Signatáři oné petice ukázali, jak hluboké může být nepochopení fungování tak základních vztahů, jakým vztah mezi nabídkou a poptávkou na jakémkoli trhu je. Ke cti jim snad lze přičíst pouze fakt, že svým ideálům bezplatné péče skutečně věří a jsou tak vedeni ušlechtilými úmysly. Bohužel, takovými úmysly bývá dlážděna cesta do pekel...