Ne, v tomto článku nechci hodnotit fungování státního molochu s názvem ČD. Chci pouze vyprávět příběh, který se stal ve vlaku EC, a který snad žádného normálního člověka nemůže nechat chladným. Je to příběh naprostého lidského hyenismu a profesního selhání.
Moje manželka navštěvuje každé pondělí večer kurz znakové řeči. Dochází do zařízení Unie neslyšících v Brně. Když se naposledy vrátila z hodiny, vyprávěla mi, co se stalo synovi její lektorky. Lektorčino křestní jméno shodou okolností připomíná právě výše zmíněnou instituci - České dráhy, přesto jí raději říkejme třeba Jana.
Co se tedy vlastně stalo? Uprostřed hodiny přišel do učebny Janin syn, říkejme mu třeba Honza. Prý se slzami v očích, ačkoli plnoletý. Snad bych měl ještě zdůraznit, že Honza je neslyšící. Honza cestoval vlakem EC toto pondělí 17.3. z České Třebové do Brna. Jako neslyšící je držitelem průkazu ZTP, na který může uplatňovat slevu na jízdném. Problém prý nastal ve chvíli, kdy se průvodčí Českých drah jal kontrolovat jízdenky. Honzův průkaz ZTP byl totiž platný do konce února tohoto roku. To ovšem nevadí, protože podobně jako u občanských průkazů, kterým je ustřižen roh, i k průkazům ZTP bývá vystavován doklad, který platnost prodlužuje do doby, než je vystaven nový průkaz ZTP. Což byl právě i tento případ.
Průvodčí ovšem na onen náhradní, nebo doplňkový doklad, chcete-li, nedbal. Pro něj jel Honza prostě načerno. Zřejmě se domníval, že dokonce Honza své sluchové postižení předstírá. Samozřejmě, že nebyl schopen se s ním domluvit. Asi těžko se dá očekávat, že průvodčí v ÉCéčku ovládá znakovou řeč. Popravdě někdy jim dává dost zabrat i komunikace v angličtině nebo němčině. Průvodčí tedy napařil Honzovi pokutu + po něm chtěl doplatit jízdné do plné ceny, tj. ceny, která je běžná pro občana bez průkazu ZTP. Co měl tedy chudák Honza dělat, že? Dal mu všechnu svou hotovost.
Zdálo by se, že už nic horšího průvodčí Honzovi udělat nemohl. Omyl. Neplatný, ačkoli stále platný (s náhradním dokladem) průkaz ZTP mu zabavil. Pro držitele ZTP to znamená skoro totéž, jakoby mu někdo zabavil občanku. Na základě ZTP totiž můžete uplatňovat například slevu na jízdném MHD atd. atd. Pro Honzu to mimo jiné znamená, že si bude muset průkaz ZTP znovu vylítávat, absolvovat minimálně jedno sezení u jakési komise, která bude posuzovat, jestli má na průkaz nárok či ne. Do té doby je ale oficiálně zdravý, tedy přesněji řečeno, bez jakéhokoli postižení. Ne však proto, že by mu průvodčí Českých drah vrátil sluch, ale proto, že se tento průvodčí zachoval jako naprosto ubohý člověk.
Manželčino vyprávění mě tedy rozžhavilo doběla. Okamžitě jsem začal pátrat na webovkách ČD po nějakých kontaktech a mimo jiné jsem zahlédl odkaz "čím se řídíme". Zde se říká: "Zaměstnanci Českých drah na jedné straně a pochopitelně ani cestující na straně druhé, nemohou být vystaveni nějaké svévoli ani jednoho ze zúčastněných. Jednání zaměstnanců Českých drah je pevně vázáno na dodržování služebních předpisů, které však nejsou určeny pro širokou veřejnost, přestože jsou koncipovány tak, aby byly v maximální míře chráněny zájmy všech cestujících." Tak nevím, byl Honza vystaven svévoli průvodčího nebo nebyl???
Každopádně jsem drahám poslal stížnost prostřednictvím on-line formuláře, kde jsem situaci popsal a zdůraznil, že očekávám omluvu uvedenému postiženému. Zároveň jsem uvedl, že nebude-li v dané záležitosti zjednána náprava, celý příběh poskytnu médiím s tím, že věřím, že se ČD nebudou řídit heslem "negativní reklama, také reklama". Bohužel se dodnes nic nestalo, takže tento blog lze považovat za první krok ke zveřejnění onoho smutného příběhu. Děkuji vám za pozornost.
