Viditelné a neviditelné v islámu
Zevšeobecňovat jednotlivé případy nebo menšinové tendence není zdravé. Nelze házet každého do stejného pytle. I když je nitro člověka neviditelné, objektivně je třeba přiznat, že drtivá většina francouzských muslimů se neztotožňuje s náboženskou radikálností, ať se týká integrálního zahalování nebo ještě hůře terorismu či všech válek, tak zvaně „svatých“, které se vedou ve jménu islámu. Jiná věc je, že muslimové v Evropě mnohdy tápou a nevědí si rady, co si počít s vlastní islámskostí.
Jean-Claude Bianco z francouzské Národní agentury pro sledování stavu laickosti (rozuměj – jak se dodržuje zásada Francouzské republiky nevnášet náboženství do veřejného života) řekl v rozhovoru pro deník Libération 15.6. 2014: „Když žena nosí po islámsku závoj či šátek, neznamená to, že je proti republice, proti laickosti, a že je radikálka“. Leč věc je v praxi poněkud složitější a vyžaduje proto komplexnější přístup.
Sám dotyčný Bianco připomíná, že v prostředí islámu ve Francii se dnes pozoruje rozmach „komunitarismu“. Je to pokušení stahovat se do sebe a následně upřednostňovat zásady chování a jednání dílčí komunity před zvyklostmi občanské společnosti. Ruku v ruce s tím kráčí rozmach tradicionalismu, neotradicionalismu, což znamená navracení se v islámu k tomu nejhoršímu v náboženství. Patří sem kontrola žen muži a tradicí a v jistých čtvrtích případy útoků na ženy a dívky kvůli tomu, že se nezahalují. Obecně to znamená potlačování svobody svědomí a přesvědčení a snahu vymýtit právo každého jedince na individuální přístup k náboženským předpisům. Skrze takový zneklidňující obrat a návrat k tmářské podobě náboženství si lidé a společnost utvářejí představu o islámském náboženství vůbec.
Pokud bych dostal otázku, co si myslím o islamistickém terorismu, řekl bych, že je to strom, který skrývá les. Terorismus přehlušuje a svádí nevidět potíž projevující se daleko masověji. Tou je útěk islámu k minulosti, nikoliv k minulosti se vším všudy, nýbrž k minulosti dojmové a podle potřeby či chuti zfabulované, v níž o historickou pravdu a reálnou podobu minulosti vlastně vůbec nejde. Je to útěk ke zjednodušenému obrazu doby, kde ženy jsou nuceny podřizovat se normám chování a oblékání, kde jsou všichni věřící nuceni být přesvědčeni, že islám neznamená více než bezvýhradná odevzdanost jediné doktríně, která má podobu věčného a nezměnitelného pravidla.
Abdannour Bidar, francouzský filosof s muslimskými kořeny, publikoval před časem knihu s názvem „Islám bez odevzdanosti“. Dokazuje v ní, že islám může být něco jiného než slepým podřízením se, k němuž je zaháněn tupým tradicionalismem. „Islám jako náboženská víra směřuje ve své podstatě k osvobození duchovnosti člověka“. Bidarova kniha a její poselství zcela zapadly. Nikomu nestála za polemiku, ani za zmínku. Čas v médiích zaplňuje mluvení o terorismu a přednost mají extémistické a radikalní projevy v chování muslimů, což zužuje naše zorné pole. Ostatně, expertů na islamistický terorismus a radikální islám není dnes málo.
Kolik je však těch, kteří jsou schopni jasně pojmenovat podstatný problém muslimů v Evropě, problém většiny z nich, kteří neinklinují k radikalismu a násilnosti a teror s výkřiky Alláh akbar! nepokládají za pravdivý islám. Nemálo muslimů se nachází ve složité situaci, neboť jsou vystaveni tlaku tradicionalistického modelu, který se nyní tak výrazně a spektakulárně vrací. Jsou vůči němu bezbranní, protože kromě něho nenacházejí odlišný model k vyjádření své muslimské příslušnosti nebo se jim žádný jiný patřičně nenabízí.
Absence jiného modelu islámskosti, jdoucího ve shodě s dobou a nikoliv proti času, ovlivněná mimo jiné potlačováním nebo marginalizacím pokusů o obnovu a modenizaci islámu z jeho základů, zvyšuje riziko, že obrat k tradicionalistickému modelu bude v mase muslimů jen dále narůstat. Vezměme si pro ilustraci jednoduchý příklad. Muslimka, která chce vyjádřit svou islámskost, se vrací k závoji či islámskému šátku, což je nejzastaralejší výraz islámskosti, protože nenachází jiný způsob, jak projevit svou islámskou duchovnost.
Islámský závoj se dá chápat jako zkouška tolerance společnosti vůči odlišnému. V této podobě je to ovšem téma jen pro jednu stranu, totiž pro neislámskou část společnosti. Pokud muslimové interpelují takto ostentivně okolní společnost, neměli by ponechat stanou ani sebe. Je potřebné, ba nutné, aby se muslimové zamysleli kriticky a sebekriticky nad všemi vnějšími viditelnými znaky a projevy svého náboženství.
Jsou tyto vnější projevy opravdu nutné? Musejí se opravdu respektovat, aby věřící nabyli jistoty, že jsou opravdovými muslimy? Je náboženství něčím vnějškovým nebo něčím niterným? Není především intimním, soukromým vztahem k Bohu? A když se dává najevo zbožnost viditelným způsobem, je pravdivější? Je zbožnost silnější, když se vyjadřuje oděvem nebo dlouhými vousy? Nestačí morální kvalita věřícího, kterou doporučuje každé náboženství? Přímost, upřímnost, šlechetnost, laskavost, solidarita, bratrskost, naslouchání, ochota být nápomocný, milosrdenství, apod. Proč si muslimové nekladou přednostně otázky související s takovými kvalitami, které nepotřebují bezprostředně viditelné znaky? A pokud si takové otázky kladou, proč nám o tom říkají tak málo nebo skoro nic?
Kdyby snaha islámu být viditelný šla přes etiku jeho věřících, posilovala by hodnoty morální i společenské ku prospěchu všech. Společnost by muslimy snáze spojovat s představou dobrých lidi, pokud by jejich „viditelnost“ vycházet spíše z morální kvality jedinců než z přívalu závojů, neholených brad a kolektivního modlení v ulicích. Takové vnější projevy islámu jen provokují nepochopení a konflikty.
Kolikrát bude třeba opakovat, že morální a spirituální hodnota jednotlivce se nehodnotí jeho oděvem, nýbrž jeho činy. Kutna nedělá mnicha, závoj nedělá muslimku, neholená brada nedělá muslima. Leč aby to dotyční pochopili, potřebují skutečnou náboženskou kulturu, duchovní kulturu, která je i nás učí, že podstatné prochází a kultivuje se skrze nitro, v otevřeném srdci, v osvícení ducha.
V islámu lze nalézt příklad u velkých mudrců súfismu, islámských mystiků. Praktikují po celý život meditaci, vnitřní koncentraci na záhadu boží existence. Neztrácejí čas navek hlučným a komediálním manifestováním a předváděním své zbožnosti. Navenek konají skromně a nenápadně jen to, co je dobré a ostatním prospěšné.
Ibn al-Arabí, proslulý mystik původem z Andalúsie a žijící na přelomu 12. a 13. století, píše: „Skrze své srdce odhaluješ toho, který je tajemstvím. A sám jsi závojem, který zakrývá tvé oči“. Co tím chce slavný mystik říci? To, co možná někteří četli v Prorokovi Chalíla Džibrána (Khalil Gibran) anebo u Antoine de Saint-Exupéryho: „ Jen srdce vidí, co oči nevidí“. Jinak řečeno, hledá-li věřící neviditelného, tedy Boha, viditelné mu nepomůže. Moudrost islámu učí meditací nebo modlitebním usebráním snímat závoj, položený na naše lidské oči. Středověký muslimský mystik formulovat dialektiku viditelného a neviditelného ve víře v Boha. Její smysl dnes převládající neotradicionalistický model islámu, žádající od věřícího plnou „odevzdanost viditelnému“, zcela ignoruje. Ku škodě islámu a v neprospěch muslimů v moderním světě.
Zdeněk Müller
Soukromý džihád
Na internet by možná mohlo platit to, co se říká o ohni. Dobrý sluha, leč zlý pán. Může se proměnit v nezkrotný živel, případně ve zlovolný nástroj indoktrinace. Je to svobodné pole, leč nemělo by se ponechat k užívání bez jisté kázně a pravidel. Jinak hrozí, že začne omezovat svobodu jiných, ba dokonce pomáhat vraždění.
Zdeněk Müller
Kritika islámu: od přeludu k realitě
V Čechách se stalo od jisté doby populárním kritizovat či lépe řečeno odsuzovat islám. Soudím tak z přívalů souhlasné odezvy na texty, jenž staví islám na pranýř, či podle ostrých, ba přímo vulgárních výpadů proti autorům, kteří islám a muslimy nechtějí vidět černobíle.
Zdeněk Müller
Náboženskost v modernitě
Migranti z muslimských zemí nepřicházeli původně do Francii, aby tam mohli žít nábožensky. Přicházeli za prací a mnozí z nich právě proto, aby se od zotročujícího islámu osvobodili. Pokud hledali prostor k praktikování víry, nevolili správně.
Zdeněk Müller
Když bezmocný Západ vítězí
O zániku Západu a bezbrannosti jeho demokracie vůči agresivnímu a barbarskému islamismu padlo nebo bylo napsáno již mnoho slov. Není taková skepse poněkud jednostranná?
Zdeněk Müller
Jako komunismus?
„Komunismus je islám 20. století“, bonmot francouzského sociologa, starý více jak půl století, by se dnes dal obrátit. „Islamismus je komunismus 21. století“.
Další články autora |
Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili
Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...
Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce
Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...
Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini
Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...
Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru
Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...
Putinova časovaná bomba. Kadyrov umírá, rozjíždí se krvavý boj o trůny
Premium Ramzan Kadyrov ještě dýchá, v Čečensku se však už začíná hledat jeho nástupce. Naznačují to i...
Řekni, kde ti muži z Gazy jsou. Otazníky ohledně obětí: násobně více dětí a žen
Premium V Gaze je problém, na který upozorňovala už Marlene Dietrichová. Teď si s ní notují demografové a...
Češi umějí vyrobit řadu vojenských dronů. Ale armáda o ně nestojí
Premium Letecká výroba byla v České republice vždy na špičkové úrovni. Menší dopravní letouny, ultralighty,...
Gruzínská prezidentka vetovala „ruský“ zákon. Jde do boje s vládou
Gruzínská prezidentka Salome Zurabišviliová podle tiskových agentur vetovala kontroverzní zákon o...
Izraelský válečný kabinet se bortí. Ganc označil Netanjahuovy plány za fanatické
Člen izraelského válečného kabinetu Benny Ganc v sobotu řekl, že jeho strana přestane podporovat...
Rekreační chata s velkým pozemkem Chlomek, okr. Petrov
Na Pijavkách č.ev., Petrov - Chlomek, okres Praha-západ
3 990 000 Kč
- Počet článků 263
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2517x