Úcta k přírodě
Stoupáme po svahu šumavského kopce Svaroh ležícího v Královském hvozdu. Maminka, která se ještě po své devadesátce nevzdává záměru slézt všechny dostupné šumavské vršky. A pak já, který toto úsilí již několik letních sezón jistím. Tentokrát na to musíme jít z bavorské strany. Z české strany platí zákaz. Předválečnou stezku vedoucí od nádraží Špičák k Juránkově chatě u vrcholu kopce, kdysi sloužící turistům a lyžařům, z níž dnes zbyla jen hromádka cihel a kamení, uzavřelo chráněné území.
Přes vrcholový hřeben Svarohu, který je zároveň hraniční čarou, vede bavorská turistická cesta. Potkáváme skupinky pochodníků. Kousek od vrcholové skalky se otevírá široký horizont podhůří z české strany. Láká pokročit o pár desítek metrů a pokochat se rozhledem. Přísně komisní tabulka v češtině a němčině však hlásá, že vstupovat je přísně zakázáno. Tamní české borůvčí a vřes patrně zasluhují přísnou ochranu. Zřejmě se nějak liší od těch bavorských oddělených hraniční linii. Stejně jako asi existuje rozdíl mezi tetřevy českými a bavorskými. Zda skutečně nebo jen administrativně ponechejme raději stranou.
Než jsme autem dorazili k východisku dnešní pěší pouti, neušly naší pozornosti parcely uschlých jehličnanů na řadě hraničních kopců. Stromy umírají vstoje. Při pohledu na jejich sluncem, větry a dešti do světlé šedi vybarvené kmeny bez života, dominující nemálo svahům, nebylo možné si nepřipomenout nový šumavský „folklór“, spojený od jisté doby s každým nástupem léta. Spor utilitárně uvažujících „hospodářů“ se zaníceností téměř náboženskou „ochránců přírody“ ve věci, zda kácet či nekácet smrky napadené žravým hmyzem. Jakési specificky české divadlo, při němž si jedna strana s druhou dělají navzájem naschvály.
V prosluněném dopoledni a na vzduchu provoněném pryskyřicí oči dychtivě hltají linky krajiny a škály barevných tónů. Příroda, mocná čarodějka, a les její chrám. Cožpak něco takového lze neuctívat? A jak snadno se dá v této scenérie podlehnout diktu, jež můžeme často slyšet:“ Chraňme si přírodu“, neboť zničíme-li ji naší chamtivostí a dalšími lidskými choutkami a rozmařilostmi, sami zahyneme.
Leč pochybující rozum nezaženeš. Přes veškerou „úctu“ ke krásám přírody, nejsou ony k prožitkům radosti a slasti, vyvolávaným pobytem v přírodě, přidávané slovní výlevy zbytečné? Máme-li přírodu chránit, protože jde o naše zdraví a náš život, případně i o život příštích generací, měli bychom vystačit s rozumným propočtem zisků a ztrát. K tomu nepotřebujeme žádnou úctu navíc. Nikdo normálně uvažující přece nebude trvat na tom, že destrukce přírody, která je lidstvu ke škodě, nás může a má nechat lhostejnými.
Pokud jen papouškujeme populární ekologická hesla, prohlašujíce, že přírodu musíme chránit a mít k ní úctu, pak se nemohu ubránit pocitu, že slyším hesla postrádající smysl. V lidském světě jde a musí jít především o úctu k lidství a úcta k přírodě samé, bez vztahu k tomu, jaký z ní mají lidé užitek nebo škodu, je k ničemu. Příroda sama o sobě úctu nezasluhuje.
Najde-li se přesto někdo, kdo trvá na tom, že je třeba propagovat úctu k přírodě jako cíl sám o sobě, protože lidem takto vštípená úcta povede k tomu, že začnou nakládat s ohledem na lidské potřeby s přírodou šetrněji, klame a podvádí. Neboť argumentuje něčím jiným, než tím, o co mu ve skutečnosti jde. Úctu k přírodě využívá jako zástěrku, za níž se skrývá docela prozaický zájem o zajištění lidských potřeb.
V prostředí náboženství biblického původu není úcta k přírodě o sobě samé přiliš hluboce zakořeněna. Lze se bez ní obejít. Je však důležitou součástí východních náboženství, která věří v jednotu života a v jednotu všeho živého na zemi. Nepopírám, že v těchto věroukách je něco přitažlivého, sympatického a dobrého. Beru je na milost s vědomím, že se z nich dá ledasčemu přiučit. V každém případě nejsou více než důkazem, že úcta k přírodě může nabýt rázu náboženského přikázání.
Kategorický příkaz uctívat přírodu pro ni samotnou je těžké zdůvodnit. Leč respektovat ho neznamená nic špatného a nic příčícího se rozumu. Naopak se zdá, že úcta k přírodě nám cosi nabízí. Jejím prostřednictví se můžeme lépe přiblížit k pochopení našeho lidství. Přírodou a životem k čistému lidství, jak to formuloval ve stejnojmenné knize kdysi jistý učitel ze Sušice. Navrhoval pobytem v přírodě přibližovat mládeži hodnoty lidské morálky.
Zdeněk Müller
E la nave va
Třetí říjnovou neděli zavěsil iDnes na svou hlavní stránku rozhovor o aktualitách islámu. Nechme stranou více jako pět stovek reakcí. Bezprostředně po zveřejnění interview se projevil i populární bloger iDnesu. Na tzv. soukromém blogu využil nebo lépe zneužil text rozhovoru. Změnil, jak sám uvedl, „jen dvě slova“ – islám a islamismus přelepil pojmy nacismus a národní socialismus – a autorovo jméno zkomolil při zachování jeho německé podoby.
Zdeněk Müller
Šátkem to začíná a terorem končí?
„Dívat se na islám jako na jedno z monoteistickych náboženství je strašná chyba“. Pan Petr Voříšek reaguje těmito slovy na můj blog „Islámské šátky v Čechách“, zveřejněný 5.10. 2014 na serveru aktualne.cz. Soudím, že názor pana Voříška stojí za diskusi. Dovoluji si ho zveřejnit a reagovat na něj.
Zdeněk Müller
Islám na vlně duchovnosti
Když dnes islám tolik zneklidňuje Evropany, není to také proto, že v nich vyvolává špatné svědomí? Pokud jsou k sobě upřímní, měli by si položit otázku, co jsme udělali a děláme my, pokrokoví, vzdělaní, sebevědomí, se svým náboženským dědictvím?
Zdeněk Müller
Viditelné a neviditelné v islámu
Po léta se vede francouzská debata o tom, jak se má či nemá zdejší společnost dívat na své muslimy. Doprovází ji otázka jednou vyřčená, leč povětšinou nevyřčená: Jsou našimi občany nebo nejsou? A jak dalece mohou být našimi občany, když se vnitřně muslim, byť každý jinak a v rozdílné míře, pokládá za součást ještě jiného a mnohdy odlišně zavazujícího společenství náboženství, tradice či kultury islámu? Radikalizace islámu a zmnožování viditelných projevů islámu diskusi na toto téma dále vyhrocuje. Obojí svádí a usnadňuje vidět ve všech muslimech „pátou kolonu“ islamistické invaze či rozmachu nesnášenlivého náboženství.
Zdeněk Müller
Korán a ignorance
Diskuse o islámu na Západě se nese ve znamení zúženého pohledu. Buď se mluví výhradně o sociálním jevu anebo o aktualitách, které činí z islámu zdroj násilí, nevraživosti a náboženské nesnášenlivosti. Mizí tak povědomí o tom, že islám má duchovní dimenzi. K tomu přispívá i ignorance, neznalost tohoto náboženství u bezvěrců, věřících i laxních křesťanů a koneckonců i u samotných muslimů.
Další články autora |
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Nahá umělkyně za zvuků techna házela před dětmi hlínou. Už to řeší policie
Policie prošetřuje vystoupení, ke kterému došlo na Akademii výtvarných umění (AVU). Umělkyně a...
Auto vyjelo z vozovky a srazilo tři lidi. Žena zemřela, dvě vnučky jsou zraněné
Osobní auto srazilo dnes odpoledne v Čáslavicích na Třebíčsku ženu a dvě děti. Žena srážku...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Vyváděla strašné věci. Zahradil označil Jourovou za nejhorší z eurokomisařů
Premium Když Česko vstoupilo 1. května do Evropské unie, byl tam matador ODS Jan Zahradil kooptován...
U nás cyklostezky, v Polsku dálnice. Využít dotace EU jsme vždy nezvládli, říká expert
Premium Od vstupu Česka do Evropské unie uplynulo 1. května 20 let. Jak tu dobu zhodnotit? Podle politologa...
Alijev má majetek i u vás, EU zavírá oči, říká novinářka o korupci v Ázerbájdžánu
Premium Leyla Mustafajeva je prozatímní šéfredaktorkou ázerbájdžánského protikorupčního serveru Abzas...
Auto za tahačem s tankem zastavilo. Už ale ne kamion, který osobák sešrotoval
Při nehodě tří aut zemřel na dálnici D1 mezi Bohumínem a Polskem jeden člověk, další dva jsou...
Lepru mezi sebou ve středověku šířili lidé a veverky, tvrdí studie
Lepra se ve středověké Anglii přenášela mezi lidmi a veverkami. Zjištění podporuje teorii, že při...
Akční letáky
Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!
- Počet článků 263
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2517x