Situace je katastrofická, nikoliv však vážná
Úředník, s nímiž jsem se setkal, mimochodem jeden z tvůrců kuponové privatizace, na mne hleděl se shovívavým despektem. K jeho cti lze přičíst, že mne okamžitě nevyrazil. Pouze prohlásil: „Pohledávky v Iráku prodáme jako celek nějaké bance“. Odešel jsem s prázdnou, ale dozvěděl jsem se, že pohledávky se dají prodat. Jak to s těmi iráckými nakonec dopadlo, nevím. Doufám, že jsme na to moc neprodělali.
Od té doby se převalila řada roků a bankovní kapitalismus se prosadil coby universální model. Peněžním ústavům narostly hřebínky a také apetit. Natolik kombinovaly s přehazováním pohledávek a úvěrů, až narazily. Státy většině z nich pomohly z bryndy. A tak už dnes víme, že se dají nejen prodávat pohledávky, ale i získávat úvěry na úhradu předchozích úvěrů.
Žil jsem dlouho v představě, že do banky dávám peníze, abych o ně nepřišel. Při současném trendu však tuto jistotu ztrácím. Z hry s fiktivními penězi, neboť co jiného je obchodování s úvěry a pohledávkami, se stává nebezpečný hazard. Mimo to panuje sice ekonomická krize, ale banky vykazují překvapivé zisky a jejich vedení si a konto přidělují pohádkové odměny. To vše dohromady nemůže nemít vliv na názory a myšlení současníků. Naděje v lepší budoucnost se rozplývá a poprvé od konce války se z Evropy vytrácí víra v pokrok.
Vypadá to dokonce tak, že Západ už na pokrok nevěří vůbec. Skepse nových generací ohledně budoucnosti má navrch. Představa, že budou žít lépe než generace, které je předcházely, se jim ztrácí před očima. Pesimistickou atmosféru dokresluje slábnoucí zájem lidí podílet se na politickém a veřejném dění, stahování se do vlastního soukromí a stále křečovitější zdůrazňování rozdílností kulturních, civilizačních a národních.
Jak si vysvětlit dobu, kterou procházíme? Jedná se snad o krizi civilizace? Ta naše, „západní“ se zrodila někdy v 17. století. Od té předchozí se liší tím, že se odklonila od tradiční zahleděnosti do minulého. Lidstvo na Západě přišlo s novou podobou života. Spočívala na projektování, předvídání a spoléhání se na budoucí. Svět moderní, do něhož jsme kdysi s Evropou vstoupili, se stále více „futurizoval“. Smysl našeho „bytí ve světě“ na Západě spočívá od novověku na takovém „futurismu“. Je to základní rys způsobu naší existence a něco, co pokládáme za věc přirozenou.
Prvořadost budoucnosti se datuje od epochy, kdy si Západ osvojil umění slibovat a kdy do života Evropanů vstoupil úvěr čili peněžní půjčka s odkladnou splátkou. Ve starověku a středověku neměl úvěr velkou váhu. Operovali s ním lichváři a lichvu církev odsuzovala. Moderní úvěr naopak otevřel horizont budoucnosti, neboť ve velkém začal účinkovat efekt příslibu splátek za poskytnutý úvěr.
Současná civilizační krize vychází z toho, že pro západní civilizací se zásadní přednost úvěru otevírat udržitelnou budoucnost radikálně oslabila, ba dokonce zablokovala. Souvisí to právě s masovým rozmachem půjček určených nikoliv k realizaci projektů, které připravují budoucnost, nýbrž k úhradě pohledávek pocházejících z jiných úvěrů.
Praxe úvěrování se ocitla v kritické fáze. Nahromadilo se tolik dluhů, že příslib jejich úhrady, na kterém spočívá jistota našeho budování světa, mizí. Zeptejte se kohokoliv na Západě, co soudí o možnostech zlikvidovat zadlužení, které se rozšířilo do většiny zemí. Velmi pravděpodobně vám odpoví: „Nevím a neví to nikdo“ . Patrně vám přitom naznačí, že jemu je to fuk a jeho samotného, že se to přímo netýká. Koneckonců, ať se každý stará sám o sebe.
Za první světové války si německý a rakouský generální štáb vyměnily telegramy obsahující informaci o tom, jak hodnotí své momentální postavení: „Naše situace na frontě je vážná, nikoliv však katastrofická“, psali Němci. A Rakušané jim odpověděli: „Naše situace je katastrofická, nikoliv však vážná“. Historka je patrně smyšlená, ale dobře pasuje na náš současný stav. Dluhy sotva zaplatíme, což je katastrofa, ale chováme se tak, jako kdyby to nebylo nijak vážné.
Na jedné straně je za tím cítit depresi ve smyslu „stejně umřu, tak proč se tím zatěžovat“, případně rezignaci „nedokážu nic víc, než se na připravit na hořký konec“. Z druhé strany do toho mluví vzdorování, k němuž se upínáme jako k nějakému fetiši: „Vím dobře, že je to nemožné, ale budu se pokoušet...“ Hlavou přitom nepřestává vrtat otázka, co se stalo, že před dvaceti lety jsme měli na prodej pohledávky, zatímco dnes v převážné míře dluhy.
Zdeněk Müller
E la nave va
Třetí říjnovou neděli zavěsil iDnes na svou hlavní stránku rozhovor o aktualitách islámu. Nechme stranou více jako pět stovek reakcí. Bezprostředně po zveřejnění interview se projevil i populární bloger iDnesu. Na tzv. soukromém blogu využil nebo lépe zneužil text rozhovoru. Změnil, jak sám uvedl, „jen dvě slova“ – islám a islamismus přelepil pojmy nacismus a národní socialismus – a autorovo jméno zkomolil při zachování jeho německé podoby.
Zdeněk Müller
Šátkem to začíná a terorem končí?
„Dívat se na islám jako na jedno z monoteistickych náboženství je strašná chyba“. Pan Petr Voříšek reaguje těmito slovy na můj blog „Islámské šátky v Čechách“, zveřejněný 5.10. 2014 na serveru aktualne.cz. Soudím, že názor pana Voříška stojí za diskusi. Dovoluji si ho zveřejnit a reagovat na něj.
Zdeněk Müller
Islám na vlně duchovnosti
Když dnes islám tolik zneklidňuje Evropany, není to také proto, že v nich vyvolává špatné svědomí? Pokud jsou k sobě upřímní, měli by si položit otázku, co jsme udělali a děláme my, pokrokoví, vzdělaní, sebevědomí, se svým náboženským dědictvím?
Zdeněk Müller
Viditelné a neviditelné v islámu
Po léta se vede francouzská debata o tom, jak se má či nemá zdejší společnost dívat na své muslimy. Doprovází ji otázka jednou vyřčená, leč povětšinou nevyřčená: Jsou našimi občany nebo nejsou? A jak dalece mohou být našimi občany, když se vnitřně muslim, byť každý jinak a v rozdílné míře, pokládá za součást ještě jiného a mnohdy odlišně zavazujícího společenství náboženství, tradice či kultury islámu? Radikalizace islámu a zmnožování viditelných projevů islámu diskusi na toto téma dále vyhrocuje. Obojí svádí a usnadňuje vidět ve všech muslimech „pátou kolonu“ islamistické invaze či rozmachu nesnášenlivého náboženství.
Zdeněk Müller
Korán a ignorance
Diskuse o islámu na Západě se nese ve znamení zúženého pohledu. Buď se mluví výhradně o sociálním jevu anebo o aktualitách, které činí z islámu zdroj násilí, nevraživosti a náboženské nesnášenlivosti. Mizí tak povědomí o tom, že islám má duchovní dimenzi. K tomu přispívá i ignorance, neznalost tohoto náboženství u bezvěrců, věřících i laxních křesťanů a koneckonců i u samotných muslimů.
Další články autora |
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Nahá umělkyně za zvuků techna házela před dětmi hlínou. Už to řeší policie
Policie prošetřuje vystoupení, ke kterému došlo na Akademii výtvarných umění (AVU). Umělkyně a...
Auto vyjelo z vozovky a srazilo tři lidi. Žena zemřela, dvě vnučky jsou zraněné
Osobní auto srazilo dnes odpoledne v Čáslavicích na Třebíčsku ženu a dvě děti. Žena srážku...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Vyváděla strašné věci. Zahradil označil Jourovou za nejhorší z eurokomisařů
Premium Když Česko vstoupilo 1. května do Evropské unie, byl tam matador ODS Jan Zahradil kooptován...
U nás cyklostezky, v Polsku dálnice. Využít dotace EU jsme vždy nezvládli, říká expert
Premium Od vstupu Česka do Evropské unie uplynulo 1. května 20 let. Jak tu dobu zhodnotit? Podle politologa...
Alijev má majetek i u vás, EU zavírá oči, říká novinářka o korupci v Ázerbájdžánu
Premium Leyla Mustafajeva je prozatímní šéfredaktorkou ázerbájdžánského protikorupčního serveru Abzas...
Auto za tahačem s tankem zastavilo. Už ale ne kamion, který osobák sešrotoval
Při nehodě tří aut zemřel na dálnici D1 mezi Bohumínem a Polskem jeden člověk, další dva jsou...
Lepru mezi sebou ve středověku šířili lidé a veverky, tvrdí studie
Lepra se ve středověké Anglii přenášela mezi lidmi a veverkami. Zjištění podporuje teorii, že při...
Pronájem obchodního prostoru
Brno - Zábrdovice
17 000 Kč/měsíc
- Počet článků 263
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2517x