Revoluce z Kataru
Profesor politologie pařížské university Brahimi El Milli soudí, že ano. Svoji hypotézu obhajuje v knize „Arabské jaro, jedna manipulace?“ Prst, kterým ukazuje na viníka, směřuje přitom především na aktivního podněcovatele nepokojů, kterou by měla být televizní stanici al-Džazíra. Z té se prý stal nástroj osobitého jevu zvaného „telerevoluce“. Al-Džazíra přetvořila arabské revolty v telenovelu na pokračování. Jako se mnohdy stává s televizním seriálem, proniká i tato realityshow do praktického života a má na něj bezprostřední vliv. Katarský vládce Hamád ibn Chalífa ath-Thání mohl a může pomocí satelitního vysílání katarské stanice tahat za nitky osudů arabských autokratů a ovlivňovat podle vlastních představ celou arabskou oblast Blízkého východu.
V Túnisku sahá katarský vliv do samého čela nové vlády. Rašíd Ghannúší, vůdce islamistické strany Ennahda, vynesený k moci porevolučními svobodnými volbami, zamířil na první zahraniční návštěvu samozřejmě do Kataru. A do funkce ministra zahraničí jmenoval svého zetě Rafíka Adbassaláma, bývalého vedoucího dokumentačního centra al- Džazíry. Podle názoru El Milliho se skrze tuto personální politiku „túniská diplomacie stává katarskou vnitropolitickou záležitostí“.
Pro Egypt upravil katarský satelitní kanál své programy tak, aby dostalo co největší prostor speciální vysílání z káhirského náměstí at-Tahrír. Dělo se tak s jasným záměrem vytvořit prostřednictvím vhodně režírovaných přímých přenosů neotřesitelný mýtus „velkého lidového povstání“.
V Libyi platil Katar zbraně povstalcům v Džabal Nafúsa a z krátkodobého guvernéra Tripolisu po pádu Kaddáfího režimu, kterým se stal bývalý „džihádista“ Abdalhakím Belhadž, se vyklubal „katarský pěšák“. V Jemenu snímala al-Džazíra každý pátek bouřlivá shromáždění okolo centrálních mešit v Sanaá, Taízu, Adenu a dalších větších městech země, aby pak tyto záběry vysílala do éteru s kometářem a nalýzami, ktere přicházely z Kataru.
Všechen tento vzruch v arabském světě byl mocně povzbuzován ze strany šajcha Júsufa al-Qaradáwího, nejmenovaného papeže sunnitského islámu, který se do Kataru uchýlil z Egypta před třiceti lety. Kazatelská hvězda al-Džazíry, „hyperemír“, který povzbuzuje Muslimské bratrstvo, zasáhl svým vlivem až do Maroka. Objevil se v Rabatu v předvečer volebního vítězství islamistické Strany spravedlnosti a rozvoje, historicky prvního volebního úspěchu marockých islamistů.
„V divokých vodách tohoto obdivuhodného vření pracuje katarský emír s cílem využít pro své plány dynamiky „arabského jara“, píše El Milli. „Díky tomu, že podporuje „arabskou ulici“ dostává tento mazaný monarcha patent na občanskost ze strany svých západních přátel. Staví se za demokracii u většiny svých sousedů, aniž by měl v úmyslu praktikovat demokracii doma. Dvojtvářnost Kataru je úhelným kamenem jiného „arabského jara“, které nemá nic společného s nadšením národů a obětmi revoltujícího mládí v Káhiře, Túnisu či Damašku“.
V pozadí této hry nachází pozorovatel vyhrocené soupeření o vliv na arabský svět. Tahají se o něj Rijád s Dawhou. „Zatímco Katar podporuje hnutí Muslimského bratrstva, jeho saúdskoarabský soupeř zvolil za svého spojence radikálnější tendenci politického islámu, wahhábíju, která je kolébkou salafistů a džihádistů. Boj mezi znepřátelenými bratry z Perského zálivu je jedním z klíčů, které otevírají brány pochopení slavného „arabského jara“ a manipulací, jejichž objektem se toto vzedmutí stalo“. Závěr této pochmurné analýzy je poněkud jednoznačný. „Pro Araby žádné jaro nepřichází!“
Brahímí El Milli pochází z Alžírska a do jeho pohledu na nejnovější události v arabském světě se promítá značná nedůvěra vůči tzv. spontánnosti arabských revolt, která panuje mezi Alžířany bez ohledu na to, zda jsou či nejsou prorežimní. Autor ostatně v jedné kapitole věnované zemi svého původu říká zcela jasně, že díky miliardám, které Alžírsko získává z prodeje ropy, se daří tamní vládě kličkovat mezi „výbuchy granátů „arabského jara“ dopadajícími v těsné blízkosti této severoafrické země“.
Rijád nebo Katar? Taková otázka může napadnout čtenáře El Milliho opusu. Radějí to druhé nebo ať ten nebo ten... je to z bláta do louže? Možná, že džihád v katarském balení se bude zdát stravitelnější než jeho hrubá forma v podání džihádistických vousáčů. Luxusní vozy s katarskou poznávací značkou křižují ulice Paříže, katarští princové nakupují opuštěné a chátrající pařížské paláce s představou změnit jejich tvář s orientální pompou, pařížský fotbalový klub je už nějakou dobu v majetku katarského vlastníka, katarské peníze tečou do francouzských dostihů. Nějaký prospěch z toho pro někoho ve Francii určitě plyne. Peníze přece nepáchnou.
Boháče z Kataru francouzský luxus nebo jeho odlesk přitahuje. Méně nebo vůbec ne arabo-muslimská přistěhovalecká bída. Dosud ani jen slovní náznak úmyslu přispět a povzbudit nějakým způsobem školství a vzdělávání mladých lidí vzešlých z muslimské imigrace, koncentrující se na francouzských velkoměstských předměstích a tvořících rezervu islamogangsterství. Že by snad měl Katar jasno, co s touto armádou nevzdělaných, leč ke všemu odhodlaných pěšáků? Třeba se mu bude příště hodit.
Zdeněk Müller
E la nave va
Třetí říjnovou neděli zavěsil iDnes na svou hlavní stránku rozhovor o aktualitách islámu. Nechme stranou více jako pět stovek reakcí. Bezprostředně po zveřejnění interview se projevil i populární bloger iDnesu. Na tzv. soukromém blogu využil nebo lépe zneužil text rozhovoru. Změnil, jak sám uvedl, „jen dvě slova“ – islám a islamismus přelepil pojmy nacismus a národní socialismus – a autorovo jméno zkomolil při zachování jeho německé podoby.
Zdeněk Müller
Šátkem to začíná a terorem končí?
„Dívat se na islám jako na jedno z monoteistickych náboženství je strašná chyba“. Pan Petr Voříšek reaguje těmito slovy na můj blog „Islámské šátky v Čechách“, zveřejněný 5.10. 2014 na serveru aktualne.cz. Soudím, že názor pana Voříška stojí za diskusi. Dovoluji si ho zveřejnit a reagovat na něj.
Zdeněk Müller
Islám na vlně duchovnosti
Když dnes islám tolik zneklidňuje Evropany, není to také proto, že v nich vyvolává špatné svědomí? Pokud jsou k sobě upřímní, měli by si položit otázku, co jsme udělali a děláme my, pokrokoví, vzdělaní, sebevědomí, se svým náboženským dědictvím?
Zdeněk Müller
Viditelné a neviditelné v islámu
Po léta se vede francouzská debata o tom, jak se má či nemá zdejší společnost dívat na své muslimy. Doprovází ji otázka jednou vyřčená, leč povětšinou nevyřčená: Jsou našimi občany nebo nejsou? A jak dalece mohou být našimi občany, když se vnitřně muslim, byť každý jinak a v rozdílné míře, pokládá za součást ještě jiného a mnohdy odlišně zavazujícího společenství náboženství, tradice či kultury islámu? Radikalizace islámu a zmnožování viditelných projevů islámu diskusi na toto téma dále vyhrocuje. Obojí svádí a usnadňuje vidět ve všech muslimech „pátou kolonu“ islamistické invaze či rozmachu nesnášenlivého náboženství.
Zdeněk Müller
Korán a ignorance
Diskuse o islámu na Západě se nese ve znamení zúženého pohledu. Buď se mluví výhradně o sociálním jevu anebo o aktualitách, které činí z islámu zdroj násilí, nevraživosti a náboženské nesnášenlivosti. Mizí tak povědomí o tom, že islám má duchovní dimenzi. K tomu přispívá i ignorance, neznalost tohoto náboženství u bezvěrců, věřících i laxních křesťanů a koneckonců i u samotných muslimů.
Další články autora |
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Nahá umělkyně za zvuků techna házela před dětmi hlínou. Už to řeší policie
Policie prošetřuje vystoupení, ke kterému došlo na Akademii výtvarných umění (AVU). Umělkyně a...
Auto vyjelo z vozovky a srazilo tři lidi. Žena zemřela, dvě vnučky jsou zraněné
Osobní auto srazilo dnes odpoledne v Čáslavicích na Třebíčsku ženu a dvě děti. Žena srážku...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Vyváděla strašné věci. Zahradil označil Jourovou za nejhorší z eurokomisařů
Premium Když Česko vstoupilo 1. května do Evropské unie, byl tam matador ODS Jan Zahradil kooptován...
Sadiq Khan: první muslim jako starosta Londýna a první, kdo jím je už potřetí
Starostou Londýna byl znovuzvolen labourista Sadiq Khan. Mandát obhájil potřetí v řadě, což se...
U nás cyklostezky, v Polsku dálnice. Využít dotace EU jsme vždy nezvládli, říká expert
Premium Od vstupu Česka do Evropské unie uplynulo 1. května 20 let. Jak tu dobu zhodnotit? Podle politologa...
Alijev má majetek i u vás, EU zavírá oči, říká novinářka o korupci v Ázerbájdžánu
Premium Leyla Mustafajeva je prozatímní šéfredaktorkou ázerbájdžánského protikorupčního serveru Abzas...
Auto za tahačem s tankem zastavilo. Už ale ne kamion, který osobák sešrotoval
Při nehodě tří aut zemřel na dálnici D1 mezi Bohumínem a Polskem jeden člověk, další dva jsou...
Ärztin/Arzt für Innere Medizin
Allgemein öffentliches Krankenhaus Spittal/Drau
nabízený plat:
172 000 - 273 000 Kč
- Počet článků 263
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2517x