První psychologická pomoc by měla být samozřejmostí

I když se v poslední době občas objeví nový článek o psychických nemocech, bohužel k tomu ve většině případech dochází až ve chvíli, kdy na sebe psychicky nemocný jedinec strhne pozornost médií vlastním výsledným malérem.

Důsledkem toho jsou diskuze o tom, že psychicky nemocní jedinci by vlastně měli být drženi nejlépe celoživotně pod zámkem, aby nikomu nemohli ublížit. Připouštím, že v některých případech došlo k pochybení a mělo tomu tak být, ale to jsou jen kapky v moři těch, které trápí nějaký problém spojený s hlavou. Každému by prospělo rozšířit si povědomí o tom, co vše nemusí v hlavě správně fungovat a jaké jsou vlastně projevy různých psychických onemocnění.

Poskytnout první pomoc zraněným by měla být brána jako samozřejmost. To, že tomu tak bohužel není, je pochopitelně už na jiné téma. Vycházím-li z předpokladu, že člověk chce dotyčnému v případě nouze pomoci, měl by znát nejen onu zmíněnou první pomoc, ale i projevy základních psychických nemocí. Pochopitelně nikdo nechce, abyste byli na místě schopni rozeznat přesnou psychickou diagnózu, ale není k zahození mít alespoň povědomí o tom, jak se zachovat v případě přinejmenším jasně daných projevů. Jednoduše řečeno, pokud vidíte, že někdo krvácí, přiložíte dostupný obvaz, pokud někdo prožívá panickou ataku, měli byste vědět, že jediné, jak můžete pomoci, je dotyčného uklidnit a odvést jeho pozornost jinam.

Důvodů, proč někomu pomoci je mnoho. Vynechám-li etiku, zákon i dobrý pocit, je povědomí o různých psychických problémech, které lidi provází, rozšířením vlastních obzorů, možností zamyslet se nad vlastními starostmi, problémy a bolístkami i ukázka toho, že když je pevná vůle a odhodlání, dá se v životě překonat i nemožné. Ač se to může zdát vůči nemocným sobecké, můžou jejich starosti ulevit od těch vašich. Přiznejme si, že člověk je od přírody občas škodolibý a na stejném principu, tedy radovat se z cizího neštěstí, mu může být právě vědomí toho, že na tom není až tak špatně, určitým způsobem prospěšné.

Dalším důvodem osvojení si základní první pomoci lidem trpících psychickými problémy je právě psychická pomoc pro tyto osoby. Budou-li vědět, že lidé nejsou úplně lhostejní ke svému okolí a mají povědomí o tom, jak jim v kritických situacích pomoci, napomohou určitým způsobem i jejich léčbě.

Pevně věřím, že jednou dojde k všeobecnému pochopení faktu, že i když některé civilizační psychické choroby vypadají směšně, dokážou směle konkurovat potížím fyzickým, ba naopak mnohdy dokážou nemocného potrápit mnohem více než nemoci společností přijaté za samozřejmé a pochopené.