Imunita pro poslanecká a senátorská auta

Máme tu další návrh novely zákona šitého na míru Poslanecké sněmovně a Senátu, tentokrát bez jakéhokoliv náznaku, že oni z daného návrhu profitovat nebudou. Naopak, návrh se týká pouze jich samotných, respektive jejich čtyřkolových nepostradatelných doplňků. Jako by nestačilo, že pro ně v mnoha směrech neplatí postih, neboť jsou chráněni imunitou, nyní by tuto výhodu rádi  rozšířili i na svá auta.

V odůvodnění návrhu se píše, že v poslední době se stalo několik případů, kdy městská policie nechala odstranit vozidlo poslance nebo senátora, i když bylo viditelně označené parkovací kartou jako vozidlo zákonodárce.  "Tímto postupem došlo v některých případech k závažnému narušení výkonu poslaneckého nebo senátorského mandátu, neboť těmto poslancům a senátorům bylo fakticky znemožněno dostavit se na důležitá jednání Poslanecké sněmovny nebo Senátu," stojí v odůvodnění návrhu.

Poslanci chtějí, poslanci se rozhodli, poslanci navrhují a poslanci si prostě schválí. Nejedná se o nic překvapujícího, vždy to tak bylo, a pokud se něco ve společnosti razantně nezmění, tak i bude. Ovšem "vysvětlení", proč si změnu zákona přejí a důvod, proč Sněmovní hospodářský výbor doporučil projednat tento návrh v rámci novely zákona o provozu na pozemních komunikacích, jistě nadzvedlo ze židle nejednoho občana.  

Podívám-li se na ten jejich „problém“ z jiného úhlu, z Poslanecké sněmovny na stanici tramvaje trvá cesta pěšky 2 minuty z kopce, na stanici metra A je to cca 600 m. Metrem se po Praze dostanete velmi rychle téměř všude a nepotřebujete hledat parkovací místo. Ovšem pro tyto naše zástupce zřejmě zbytečná informace.   

To jsou ti poslanci, senátoři a všichni tam "nahoře" tlachající před každými volbami a vždy, když jim o něco jde (samozřejmě o jejich teplé místečko) o tom, jak vše budou dělat pro lidi, o tom, že oni nejsou o nic víc než my ostatní. Nejenže tomu tak není, ale v tomto případě mám takový dojem, že si z nás páni politici dělají už totální prču. Pro běžného občana počítajícího vše téměř na minuty, aby byl všude včas a vše přes den zvládl, je toto už naprostý výsměch.

Jaký je rozdíl mezi "obyčejným pracujícím", který musí vykonávat své zaměstnání a poslanci či senátory? Tak třeba ten, že druhým jmenovaným se zajisté nestane, že o zaměstnání přijdou kvůli pozdním příchodům. Jelikož je dnes najít nové zaměstnání téměř neřešitelný problém, málokdo si dovolí hazardovat s výpovědí jen kvůli tomu, že nepřijde do práce včas. Raději jede z domu dříve, aby měl určitou časovou rezervu. To, že se běžně kladou cestujícím do cesty různé hlavolamy s měnícími se jízdními řády v době výluk spojů, je prostě běžnou součástí života ve velkoměstě. Ten, kdo není jen náhodným turistou, s těmito variantami musí počítat a zařídit se podle nich. Stejně tak je to i s parkováním. Pokud vím, že není lehké v dané lokalitě zaparkovat, buď tam nejedu anebo vyjedu dříve, abych měl časovou rezervu.

Nemluvě o místech, kde si zaměstnavatelé jistí kontrolu nad příchody a odchody zaměstnanců čipovými kartami, které nesmlouvavě načtou přesné časy elektronicky bez ohledu na to, zda měl její držitel po cestě do práce nějaké cestovatelské či parkovací potíže. Nestíháš? Tvůj problém.  Jenže oni stíhají, nechali auto zaparkované na okraji metropole právě z důvodu, že vědí o problémech s parkováním a nemohou si dovolit riskovat, že nepřijdou včas. Musí přijít včas, musí živit své rodiny.

Možná i proto je výmluva na to, že je politikům kvůli odtahu jejich aut městskou policií znemožněno dostavit se včas na důležitá jednání Poslanecké sněmovny nebo Senátu, z pohledu občana něco tak absurdně nesmyslného a pobuřujícího.

Pokud potřebují za každou cenu zaparkovat bezproblémově, existují i v modrých zónách parkovací automaty, jejichž poplatek je jistě finančně nezruinuje. Samozřejmě, není to zadarmo, ale každý musí do automatu vhodit mince a čekat až parkovací lístek ze stroje vyjede, tak proč by oni nemuseli? Proč si neustále myslí, že jsou něco víc, než mi ostatní? Nejen že se při každé vhodné příležitosti vymlouvají na svoji imunitu, ale nyní by se rádi oháněli i imunitními auty.  

Ať mi nikdo neříká, že politici jsou ve větší časové tísni než kdokoliv jiný tak, aby nemohli vyjet s časovou rezervou, koupit si lístek z parkovacího automatu, případně zajistit parkovací kartu. Tato karta není zadarmo, ale za pohodlí je třeba si připlatit. Vždyť tyto lidi platíme z našich daní, tak proč bychom si je měli hýčkat jako v bavlnce a platit za ně všechny jejich rozmary, obzvlášť při jejich „pracovních výsledcích“.