Nejen čupr suprmodelka Ivanka, nejenom non-stop vnadně našpulená Melanie, nejen náhodné sexy krásky olíbané ve výtahu, ale my všichni jsme se svým způsobem stali majetkem kasinového exbarona a vládnoucího oligarchy Donalda Trumpa.
Novopečený americký prezident na vlastním příkladu dokázal, že si nevymýšlel, když před pár lety prohlásil: „Všechny si vás koupím!“ Měl tehdy konkrétně na mysli politiky ze dvou mocných amerických politických stran: republikánské i demokratické. Několikery prezidentské volby po sobě totiž více než štědře sponzoroval oba hlavní rivaly na politické scéně USA.
Jenomže s nimi si jako bonus koupil i nás, kteří jsme kvůli devótnosti a podlézavosti našich politiků a novinářů politickým vazalem Spojených států. Tak jako jsme předtím byli ruskou, respektive sovětskou gubernií. Paradoxem zůstává, že dva znepřátelené tábory, slovně válčící o to, jestli je USA DOBREM a Rusko ZLEM nebo zda-li je to naopak, ani nenapadne pomyslet na to, že bychom mohli třeba také nelézt do zadku nikomu a být přirozeně sami sebou. Ale to jsem odbočil.
Tak jako kontroverzní podnikatel s nemovitostmi a hazardem Donald Trump to ostatně již dlouhá léta činili zcela samozřejmě a bez zábran mnozí američtí (a bohužel zdaleka nejen američtí) oligarchové. S výrazem hráčů pokeru sázeli na to, že na oplátku jim všechny strany – ať už vládní nebo opoziční - půjdou poslušně na ruku. A když budou potřebovat upravit nějaký zákon nebo dohodit lukrativní státní zakázku, s úsměvem se na ně budou moci obrátit. Trumpova exkluzivita spočívá pouze v tom, že se nestydí o pochybných praktikách, které kreditují a korumpují samu podstatu americké demokracie, patřičně nahlas hovořit na veřejnosti. Ta americká je už tak znechucena čachry vládnoucího esthablishmentu, že je vděčná za jakýkoli svěží vítr načechrá zatuchlá zákoutí Bílého domu a Kapitolu. Co na tom, že z větru může být v Trumpově podání brzy vichřice nebo ničivý orkán. Hlavně, že to bude zase něco nového. Není se za co stydět. Protože Trump se nestydí za nic.
A už vůbec ne za to, že exhibicionistickým „zakoupením“ prezidentského úřadu definitivně odhalil podstatu americké demokracie jako svobody těch, co na to mají, koupit si ty, co na to nemají. Žádná lidská práva, ale jen trh bez hranic. Peníze,pak dlouiho nic, a pak zase peníze.
Potom už zbývá poslední otázka. Kdo si teď koupí Trumpa?
