Severoatlantická aliance a Spojené státy americké se u nás dostaly do stejně posvátné a přísně ideologicky střežené pozice jako za minulého režimu Varšavská smlouva a Sovětský svaz. Běda tomu, kdo je odmítá povinně zbožňovat
Varšavská smlouva je zárukou světového míru, tloukli do hlavy Čechů, Moravanů i Slováků všeho věku do listopadu 1989. To pořád stejné omílání manter o boji za mír pod záštitou spojeneckých, bratrských a já nevímjakých ještě armád nám lezlo pořádně krkem, jen co je pravda. I tomu nejtupějšímu z nejtupějších muselo být přece po invazi v srpnu 1968 nad slunce jasnější, že je to centrálně organizované mlácení prázdné slámy, které je dobré tak akorát na to, že z něj člověka bolí hlava.
O to poplašněji se mi začne zvedat žaludek pokaždé, když slyším podobně centrálně organizované mlácení ideologické slámy dnes, když by tu už bezmála třicet let žádní organizátoři podobně ohlupujících aktivit správně neměli mít co pohledávat. Jenomže ouha. Blbost lidská je věčná, historické zvraty, převraty ani revoluce s ní nic nezmohou.
Severoatlantická aliance je zárukou světového míru a kdo si dovolí tvrdit cokoli jiného, je buď zpátečník a komunista nebo rovnou agent KGB nepřítel státu. Jsou věci, o nichž se nediskutuje, jakékoli jejich zpochybňování je považováno málem za vlastizradu. Nemůžu si pomoct, ale nápadně mi to připomíná dobu, kdy podobně nedotknutelné byly Varšavská smlouva a Sovětské svaz.
Ani oficiálně naprogramované politické komentáře novinářů se vlastně skoro nezměnily, stejně jako černobílé zprávy ze světa. Jen těch pár slůvek nebo dokonce jen shluky písmen, která jsou pro politickou korektnost korunovanou lokajským poklonkováním cizím mocnostem zlatou krávou. NATO, EU, USA – symboly jediných správných demokracií a demokratů, kteří nám s vážnou tváří tvrdí, že válčení je jedinou možnou cestou k míru.
