Absolutní propadák Kotlebovy extrémně pravicové strany je nejdůležitějším vzkazem slovenských voličů po volbách do krajských zastupitelstev. Holohlavým náckům v zelených stranických tričkách spadl hřebínek.
Opravdu dobrá zpráva přichází zpravidla ve chvíli, kdy ji už vůbec nečekáme. Výjimkou v tomto směru nejsou ani výsledky víkendových voleb, ve kterých z 335 kandidátů za fašizoidní stranu L´udová strana - Naše Slovensko získali mandát v krajských zastupitelstvech jenom dva. S takovým fiaskem nikdo nepočítal – nejen Kotlebovci samotní, kteří vytrubovali do světa, že krajské volby jsou posledním předstupněm k ovládnutí slovenského parlamentu, protože ukážou jejich sílu, ale ani političtí analytikové, placení za odhadování trendů v politice, a už vůbec ne novináři. Ti všichni mluvili – ve vzácné shodě s Kotlebovci – o tom, že LSNS může reálně získat politickou moc.
Neodhadli ani špetku z toho, jak obyčejné Slováky Kotlebovi náckové už štvou. Jejich kontrolní akce ve vlacích, kde obtěžovali cestující pod záminkou jejich „ochrany před nepřizpůsobivými“, a pochody ulicemi slovenských měst, kdy se snažili zastrašit a vylekat každého, kdo s jejich neonacistickou ideologií nesouhlasí, už byly na obyčejné Slováky moc. Mám na Slovensku desítky známých a mohl jsem sledovat, jak silně nepříjemné jim toto nahnědlé téma bylo. A nejde o to, jestli žijí na vesnici pod Tatrami, u Banské Bystrice, v Košicích nebo v Bratislavě, ať už jsi o tom profesionální analytikové, křečovitě hledající argumenty pro své další věštecké analýzy, myslí, co chtějí.
Slováci řekli náckům jasné ne – tato zpráva by neměla zapadnout v euforických komentářích českých médií o značném oslabení Ficova Směru, byť i to je důsledkem podobných psychických pochodů slovenských voličů jako odmítnutí ultrapravice. Naopak bychom si z toho, co dokázali naši východní sousedé ve volbách, měli vzít příklad.
