Hořce smutný kolotoč dělení české společnosti na dva hystericky se nenávidějící tábory se nám před očima mění v démonické soukolí, které nás všechny hrozí vcucnout a rozmáčknout jako Chaplina v jeho Moderní době.
Vykopávání zákopů, vymítání ďáblů, urážení, pohrdání, vyvolávání nenávisti a hledání zrádců vlasti v táboře nepřítele. Tak by se daly ve stručnosti zběžně popsat základní rysy nálady, která tu otravuje vzduch tak, že už se tu skoro nedá dýchat. A to napříč politickým i geografickým spektrem od pražské kavárny přes plzeňskou hospodu a ostravskou knajpu až po tu nejvýchodnější moravskou vinárnu. Ne že by v Praze nebyly hospody a knajpy a v Olomouci nebo Brně kavárny.
Osobně jako rodilý Pražák křtěný tak akorát Vltavou bych chtěl říct, že i když mám na nose brýle a chodím do hospody raději než do kavárny, přece jen tak nějak cítím zodpovědnost, co to ti lidé, moji rodáci i nerodáci, kteří sami sebe sebevědomě a bez sebemenších pochyb považují za „elitu“ a všechny ostatní za nevzdělanou, zabedněnou a lehce manipulovatelnou lůzu, proboha provádějí.
„Když už jste vy Pražáci tak chytrý, mohlo by vás konečně trknout, že tady v té zemi nežijete sami. Místo abyste v klidu vyslechli, co říkají druzí, nadáváte jim a pláčete, že máte deprese z toho, že se po vás neopičí,“ řekl mi o víkendu jeden sympatický chlap v hospodě u dobrého piva v nejmenovaném malém českém městečku.
Na tom jsme se shodli.
Proč o tom ale píšu: jeho slova mi zazněla v uších ve chvíli, co jsem uslyšel v rozhovoru na televizi Seznam.cz slavnou českou novinářku Petru Procházkouvou, kterak vyhlásila, že „končí s korektní tolerancí hlupáků a blbců“, protože jí připomínají zlé Rusy, které ona do krve dobře zná a ví, jak je to tam hrozné. A ještě něco o „manipulovatelných mozkových troskách“.
To je už opravdu trochu silná káva. Od dámy. Nenávist k jinému národu zapřažená do podněcování nenávisti vůči části národa vlastního. Vymítání ruských ďáblů po vzoru tajemníka kardinála Duky, který reagoval na petici, kritizující nacionalismus českého kardinála a jeho snahu o obnovení jednoty trůnu a oltáře, označením všech, kdo sepisují a podpisují petice za „dědice hnědé i rudé totality“.
Je to den o dne horší. Houstne to. Už toho, přátelé, raději nechme. Nebo se tu za chvíli navzájem umlátíme čepicema. Přestaňme si nadávat, musíme si pomáhat.
