Na Ukrajině už jedenáctý měsíc vězní novináře za akci s názvem Jsem proti mobilizaci, ve které poukázal na to, že mobilizace je v rozporu s ústavou země. Hrozí mu, že mu přišijí trest za vlastizradu.
Ukrajina chce do Evropy za každou cenu. Evropa ji na jedné straně až nekriticky podporuje jako nárazník proti Putinově domnělé Říši zla, na druhé ji ale drží pěkně zkrátka. Při úrovni korupce a pohrdání zákony, jaká na Ukrajině dnes je, by přijetí země do unie bylo cosi jako navrtání pěkně velké díry do boku lodi. Vznikají tak občas situace, které jsou přinejmenším absurdní. Kyjev se totiž nechová ani trochu jako Londýn nebo Paříž, ale čím dál víc jako Moskva. Anebo ještě hůř.
Jednou z nich je i spor kolem věznění novináře a protiválečného aktivisty Ruslana Kocaby, který se provinil tím, že kritizoval nenáviděnou mobilizaci do armády válčící na východě země proti samozvaným republikám Donbasu a Luhansku. Válčení a mobilizaci kritizuje čím dál tím víc lidí, ale po Kocabově zatčení začátkem února letošního roku radši už jen hodně potichu nebo v soukromí. Černá můra v podobě povolání na frontu vyhání z Ukrajiny stovky mladíků i zralých mužů. Než se nechat zastřelit na Donbase, jdou radši třeba do Čech. A já se jim nedivím.
Teď požaduje Kocabovo okamžité a bezpodmínečné propuštění z vězení 32 poslanců Evropského parlamentu, zastupujících pět politických frakcí ze 17 zemí ve společném dopisu prezidentu Ukrajiny Petru Porošenkovi. V dopise se píše, že země, která usiluje o vstup do EU, musí ctít právo na svobodu vyjádření, získávání a šíření informací. Chtěl bych vidět prezidenta Porošenka, jak se asi zatvářil, když mu dopis přinesli.
Ruslan Kocaba sedí v base už od února. Jen letos bylo na Ukrajině povoláno do armády 105 tisíc mužů. Nesmyslná válka pokračuje. To jsem sám zvědav, jak to bude dál...
