Alenka za zrcadlem

Snad každý cizinec, který zavítá do Čech, je unesen tím, jaká že je to přívětivá a malebná země. Lesy plné zajíců a srnek, řeky a rybníky bohaté na ryby, na každé m rohu hospoda s lahodnou krmí a pivečkem hořkým jako křen. 

A co teprve Praha, stověžatá krasavice, když ji pokryje pohádkově bílý poprašek sněhu a skryje všechnu šeď a špínu! Pohádková krajina, plná překvapení, říkají si nadšení hosté a připadají si jako Alenka v říši divů.

V krásných kulisách ale žijí lidé a cizinci se právem diví: „Proč jsou obyvatelé tak nádherného města jako je Praha, věčně zachmuření, naštvaní a udýchání? Jak je to možné, že lidé v tak krásné zemi ztratili hrdost a radost, kde se vzala jejich nedůvěra vůči všemu cizímu, strach z okolního světa, nenávist k Moskvě, Berlínu i Bruselu? Kdo zaklel dříve rozšafné, ironické a šibalské Čechy v nešťastníky zkroušeně nadávající na všechny kolem?

Prokletí malého národa nezpůsobila krutá Srdcová královna, halucinogenní houby ani mluvící bílý králík. Je důsledkem malověrnosti, smíchané v jedovatou směs s leností a konzumerismu, převlečeného za svobodu v liberálně-demokratickém hávu. Přesto si jeho absurdita v ničem nezadá s tou, která tak ohromila Alenku v krajině za zrcadlem.
Dobře je to vidět v rozpolceném vnímání událostí, které nyní otřásají Ukrajinou. Česká média v jednotném šiku disciplinovaně drží politickou linii NATO a popisují demonstrace v Kyjevě jako hrdinný boj ukrajinského národa za svobodu a nezávislost. A většina Čechů jim věří, zvlášť po stržení Leninovy sochy na Majdanu. O tom, že ji nestrhli svobodomyslní studenti, ale neonacisté s banderovskými vlajkami, se cudně mlčí. Nejhorším zlem je přece komunismus, který přišel z nenáviděného Ruska a jeho symbolem je Lenin. Proto Češi Ukrajincům tleskají a vítají je v našem demokratickém světě, v pohádkové svobodné Evropě.
Jenomže ouha! Jak jde pohádka o sametové kyjevské revoluci dohromady s českou nadřazeností vůči Ukrajincům, kteří u nás pracují? Vždyť po vstupu Ukrajiny do EU se sem nahrnou a seberou nám práci? Jak nás ta zlá Evropa a socialistický Brusel utlačují a jak nám ubližují!

Zamotali jsme se do vlastních předsudků jako Alenka do barevných snů za zrcadlem. Ustrašené mozky začínají horečně pracovat jako pohádkové hodinky Carollovského kloboučníka, ukazující místo času jenom datum. Svět kolem je najednou jiný, šklebí se na nás ze všech stran, špehují nás Američané, ohrožují Rusové, Slováci se odtrhli, Maďarům nerozumíme a teď ještě Ukrajinci. A ke všemu nám všichni cizinci, kteří sem přijedou, pořád dokola říkají, jak je u nás krásně. Je to jen divoký sen? A kdo je vlastně za zrcadlem? My, anebo oni?