Poruchy osobnosti vznikají jako adaptace během vývoje dítěte. Pokud se dítě nesetkává s přiměřenou odpovědí na své vývojové potřeby, snaží se bez těchto potřeb obejít. Samo sobě tím takříkajíc ustřihne křídla.
Poruchy osobnosti vznikají jako adaptace během vývoje dítěte. Pokud se dítě nesetkává s přiměřenou odpovědí na své vývojové potřeby, především od matky, ale později i od otce, širší rodiny a společenství, ve kterém rodina žije, snaží se bez těchto potřeb obejít nebo je naplnit náhradním způsobem. V každém případě musí samo sebe omezit a zmanipulovat.
A i když se dítě rozhodne se bez rodičů a jejich podpory obejít, to, co potřebuje nikam nezmizí. Dítě samo sebe omezí, ale stále tím nedostatkem trpí.
Deprese je projevem toho utrpení. Zároveň může být i adaptací, způsobem, jak přežít.
Co tedy dítě potřebuje? Dítě potřebuje být milováno. S respektem. Potřebuje péči a podporu a vedení a také úctu a respekt a přiměřenou svobodu. Aby se mohlo cítit dobře, chce blízkost a zároveň potřebuje zůstat samo sebou.
Někdy rodiče mají své dítě rádi a dělají co mohou, ale i přesto je dítě jejich výchovou nebo nějakým zádrhelem během vývoje nějak narušené.
Někdy rodiče prostě nedělají dost. Nenajdou si pro dítě dost času. Nebo se příliš vměšují do záležitostí dítěte. Jsou příliš přísní, nespravedliví...
Pokud má dítě to neštěstí, že se narodí do rodiny narcistických rodičů, jako se to přihodilo mně, a stane se rodinou černou ovcí ("skapegoat" je výstižnější), vzniká komplexní narušení. Dítě má vlastně úplně všechny možné psychické poruchy, v různé míře.
Narcističtí rodiče jsou zaměřeni jen na sebe a na své potřeby, potřeby dítěte je obtěžují. Takže mu dávají co nejméně. Dítě využívají pro uspokojení svých vlastních potřeb. Jsou závislí, sami toho velmi mnoho potřebují, jsou deprivovaní, frustrovaní, vzteklí. Mnohdy jsou díky tomu vyloženě sadističtí. Jim se nedaří dobře a někdo za to musí být potrestán. Pomůže jim, když najdou viníka. Někdo si musí vytáhnout svého Černého Petra. Dítě je instantně k dispozici. Mohou si na něm vybít své frustrace a svůj vztek a hned je jim lépe. K tomu, aby jim bylo lépe, dítě používají. Je to jeho role. Čím hůře se dítěti daří, tím lépe se daří jim. Čím hůř na tom dítě je, tím více jsou osvobozeni od jejich vlastních negativních pocitů. Tím jsou spokojenější a klidnější. Zbavují se tak agrese, deprese, únavy, nechuti, obnovují svou "funkčnost" a výkonnost.
Ke kompenzaci nedostatků své psychiky používají nebohé dítě.
***
Prof. Sam Vaknin: Narcissist: Your Pain is his Healing, Your Crucifixion - His Resurrection (Narcis: Vaše bolest ho uzdravuje, vaše ukřižování je jeho vzkříšením)
***
Obrázek v perexu vytvořen Tvůrcem obrázků Bing
