Na obrázku sladce spinká malá holčička a nad ní se hrozivě naklání tři medvědi. Holčička se jmenuje Mášenka a má zlaté vlasy. Zabloudila v lese a pak našla chaloupku. Ta se stala jejím novým domovem...
Nebo tedy vlastně vězením...
Medvědům nebyla po chuti, ale rozhodli se, že si ji nechají.
Medvědímu taťkovi ochutnala kaši z jeho talíře. I mamce. A malému juniorovi ji snědla.
Přitom do rodiny nepatří a na kaši nemá nárok.
A tak rozhodli, že když už jim ujídá, bude jim sloužit.
Samozřejmě, že je jiná než oni tři, jiného druhu, a proto se stane pro medvědí rodinku maskotem.
S ní nikdo vlastně nemluví, ale rodina se skrze ni dorozumívá. A každý z nich ji může jakkoli používat.
Taťka cholerik má vítaný důvod se vztekat a má kam svůj vztek odkládat. To je pak výhoda, mít v chalupě tu hroznou holku.
Mamka se taky může radovat.
To, co by schytala od taťky ona, teď schytá ta holka.
Taťka si sice vždycky něco najde a kazí jí náladu jak může, ale takhle je to přece jen lepší.
A junior má důvod sekat dobrotu.
Vidí přece, že pokud by dobře nehrál dobře svou roli šikovného a statečného hocha, se zlou by se potázal.
A může si tou malou holkou hrát. A pokud se mu něco nepovede, může to svést na ni. :)
Zlaté Mášenčiny vlasy jsou symbolem její velké hodnoty a velké lásky. Takové hodnoty, jakou měla Mášenka pro svou pravou maminku. A takové lásky, jakou pro svou pravou maminku měla Mášenka.
Od medvědů se lásky a dobroty nedočkala, a proto chytře naplánovala únik.
Vlezla do nůše a už tam zůstala...
***
***
