Jak mne mí rodiče týrali - otec

Nic mne neučili, měla jsem všechno umět. Řekli mi, že mám věci dělat dokonale a to mělo stačit. "Dokonalost" jsem vnímala jako náboženství. Mám se klanět, mám sloužit, nevím komu a nevím jak. A bible nikde, žádný návod...

Otec chtěl, abych dělala věci dokonale - podle jeho představ, kvůli němu. Abych mu dokázala, že mi na něm záleží a že ho mám ráda.

Ale nikdy jsem neuspěla. Když nebylo vše podle jeho představ, a to nebylo nikdy, dával mi najevo, že mým nezájmem o něho a o jeho potřeby velmi trpí. Ale i kdybych nebyla dítě, do hlavy bych mu neviděla. A přesně to on očekával. Myslel jsi, že uhodnu, co chce a jak ho mám potěšit. A když jsem to opět a zas a znovu nezvládala, dával průchod své zuřivosti. Kompletně mne ponížil, zneuctil, zavrhnul. Chtěl pak, potřeboval to, abych sama uznala, že jsem hrozná, špatná, odporná, jak mi říkal. Chtěl to vidět, cítit, že to uznávám a souhlasím s tím, a poznal to jedině tak, že jsem řvala na zemi, u jeho nohou. Když mne viděl, ubrečenou a posmrkanou, jak se zmítám v pláči před ním na koberci, řekl mi: "Kdyby ses viděla, jak jsi hnusná a odporná." Pak teprve odešel.  

 Na té zemi jsem pak usnula a probudila jsem se v posteli, obličej jsem měla umytý a všichni se chovali, jako by se nic nestalo. Volali mne, dávali mi jídlo, a já nemohla zvednout hlavu, styděla jsem se. Myslela jsem si, že musím být opravdu hrozná a špatná, když se mnou takhle zachází. 

Vždycky, když si mne otec postavil na metr od sebe a pořád dokola opakoval, co hrozného jsem udělala a jaké to má důsledky... S každým opakováním to narůstalo...Co si pamatuju, snažila jsem se držet se, snažila jsem se udržet v hlavě proč na mne křičí a co se vlastně stalo a kriticky jsem to posuzovala, zatímco on na mne stále křičel a vymýšlel si další a další důvody, proč jsem tak hrozná a beznadějná. Chtěla jsem si vždy pamatovat, čím to začalo, co se stalo, ale vždycky jsem to zapomněla, když už to chvíli trvalo. Zpočátku jsem věděla, že otec nehorázně přehání a lže. Ale když se mnou skončil, všemu co mi říkal, jsem věřila. Alespoň tomu všemu hnusnému, co mi říkal o mně.

Nominujte autora do ankety Bloger roku

Autor: Monika Lorenzová | úterý 9.8.2022 7:32 | karma článku: 21,61 | přečteno: 1032x