Agresivní narcistická rodina

Členové této rodiny jsou k sobě vzájemně nepřátelští a přinejmenším někteří to s těmi ostatními nemyslí dobře. Nejde jim o blaho a prospěch těch druhých. 

 Necítí s nimi, nezajímá je, jak se ten druhý má. Naopak, chtějí je udržet v roli těch méněcenných, co si nemají co vyskakovat.  Pokud se tito cítí zle, je to jen dobře.

Jsou rodiny které se hašteří, hádají se, dohadují, doma i na veřejnosti. Může to být rodina perfektně duševně zdravá. Pokud spolu bojují, dávají do toho své emoce, investují svou energii, o něco jim jde.  Partneři a děti, kteří se nikdy nehádají, už nejspíš své snahy o to, něco změnit, pohřbili. Protože změnit cokoli prostě nebylo možné.

Ale pokud jde o agresivní narcistickou rodinu, je to tak, že se členové rodiny sice dohadují, vyjadřují nevoli, oznamují požadavky, ale je to vše jen upouštění páry. Nemá to žádný jiný význam než to, že si mezi sebou ujasňují své pozice. Jde tu o upevnění moci jedněch, zatímco druzí jsou odkázáni do patřičných mezí nebo se tam sami svým bezmocným vystoupením odkazují.

 Není tu rovnocennost ani rovnoprávnost. Není tu pochopitelně porozumění, sdílení. Svou slabost, smutek a jiné nepříjemné emoce si každý nechává pro sebe. 

Samozřejmě také takovýto styl rodiny je pro děti destruktivní. Stejně jako v rodině falešně láskyplné, ani tady se nesmějí prosadit, nikdy nesmí být po jejich. Musí se podřídit. Jsou umlčovány, popírány.

Trestem je tady jednoduše agrese. Agrese tu vládne. Tak jako v totalitním státu, není možno se nepodřídit. Za odpor a vzpouru může být považována jakákoli samostatná akce či nahlas vyslovená vlastní myšlenka a nebo i jen to, že dobře neporozumím tomu, co rodinný tyran očekává a co si přeje. 

Trest je nepřiměřený provinění. Každé provinění slouží jako ventil pro agresi, která je stále přítomnou hrozbou. Provinění je zároveň vnímáno jako nepřátelství a podle toho je také s dotyčným zacházeno, nemilosrdně.

Stejně jako v pseudoláskyplné rodině, ani tady se jistě nikdo neodváží projevit svá skutečná přání a své potřeby. Ty jsou naopak drženy v tajnosti, mohly by se totiž snadno stát příští rozbuškou agrese. Ta zahrnuje i znehodnocení projevených přání a potřeb a ponížení dotyčného za to, že je vůbec má.

Dítě (nebo partner) je obviněno a nuceno k tomu, aby uznalo, že je nedostatečné, špatné a hloupé,  a jeho přání a potřeby jsou směšné, nepodstatné a hloupé. Stejně tak jako v případě politických procesů, je člen rodiny donucen uznat a také procítit svou vinu. Vlastně za to, že je.

***

Narcissistic Families: Pseudomutual, Pseudohostile (Conference Presentation) - YouTube (Falešně láskyplné a falešně hašteřivé narcistické rodiny)

***