Kde rostou neslušné stromy

Znám zemi, kde na kopcích pěstují bambule na kulichy, duha nasává jak duha a stromy se tam opalují úplně nahé. Místo, kde jste současně v Thajsku, Normandii, Kambodži, na Islandu i Balatonu. A navíc je kousek od nás. Nevěříte?

Potom jste ještě nemohli být v Portugalsku.

Já se tam vypravila poprvé loni v listopadu a na jaře jsem se tam vracela znovu, pro další dávku energie. A teď, za pár dní, až se přiloudají mlhavá a uslintaná rána, tam budu muset zaletět zase… Do země mnoha tváří a úžasné pohody. No, podívejte se sami, jak vypadá listopad v Portugalsku. 

Hned po příletu jsem objevila pohádkové městečko Sintra se svými kouzelnými zahradami.

V podzimních zahradách Sintry jsem se setkala se strážkyní ráje. Kam mám jet dál? Poslala mě na západ, k moři. V tu dobu jsem ještě netušila, že ráj se rozprostírá po celém portugalském pobřeží.
Ranní sluníčko v nich zrovna dělalo generální úklid, až se z palem kouřilo. K poledni už byla zahrada čistá, že by se tam dalo ze země svačit. Natáhla jsem se pod kapradinami a ochutnávala její pohádkovou atmosféru.

 

Na pláži nejsou ani moc velké tlačenice. Dá se tam celkem dobře najít místo pro deku.
Moře je zelené, jen když je zataženo. A nebo možná zrovna snědlo něco nezdraveho.
A pak že jsou pláže prázdné :)
Cesty se klikatí, kdyby padla mlha, můžete jít podél zábradlí. Jen pozor na třísky.
Trochu Balaton. S vlnami a dvěma surfaři. Vlastně... než jsem je stihla vyfotit, zmizeli v hospůdce. Jdeme za nimi, mají tady vynikající košíčky plněné pudingem.
Kousek od moře rostou bambule na kulichy. Asi tu bývají tuhé zimy.

 

Ještě dál od moře rostou neslušné stromy. Od pasu dolů byly téměř všichni obnaženy. Prý jsou to korkovníky a dělají to kvůli nám, alhokolikům. Nechápu. Zamyslím se nad tím nad lahví portského. Je tu opravdu dobré.
Cestou na konec světa nás podél pobřeží sledovaly mraky s šedivým závojem namočeným do vody. To nevypadalo dobře...
Za chvíli začalo lít jako z konve a nebylo vidět na cestu. Ale nevzdali jsme to a odměnou nám byla nejkrásnější brána Portugalska.
A já dostala odpověď na otázku z mého dětství - Kde bere duha barvy? Teď už vím, že je nasává z Atlantiku.
Maják Cabo de Sao Vicente si před spaním rozsvítil lampičku. Čekala jsem, co si bude číst, ale lampička mu upadla do vody.
Tak jsem si stoupla na okraj konce světa a dívala se, jak ještě z vody osvětluje peřinkovou oblohu.
Láká vás tenhle svět stejně, jako mě? Rozumím vám. Zabalte si tričko a šortky a leťte, stojí to za to. Třeba se tam potkáme :) Protože If you can dream it, you can do it! YES!

 

Nominujte autora do ankety Bloger roku

Autor: Monika Kleinova | neděle 30.9.2018 20:05 | karma článku: 23,75 | přečteno: 642x
  • Další články autora

Monika Kleinova

Sedm smrtelných hříchů dneška

3.12.2020 v 20:04 | Karma: 23,75

Monika Kleinova

Můžu vám to pěkně zavařit

13.7.2020 v 8:20 | Karma: 26,70

Monika Kleinova

Když se znovu narodíte

24.7.2019 v 9:31 | Karma: 31,80