Soused

Minipovídka o tom, jak zvířata dovedou "zamíchat" sousedskými vztahy, ačkoli někdy už bývá pozdě na jejich nápravu.

SOUSED

(Irena Mondeková)

 

Vyšla před domek, skloněná k pravé straně podle ucha kýble, který nesla, a zběžně obhlédla kopec. Slunce ještě nehřálo, ale už svítilo na boudu se slepicemi.

Pár hrdliček vyčkával na jabloňce. Zkroucený pahýl hrušně jako z Dalího obrazu zase obsadila letka strak. Jen pohybem krků oznamovala, že je živá a ne namalovaná. Kukačka a datel o sobě taky dávali vědět z lomu za boudou.

Obyčejné ráno, které měla tak ráda. Slepic a divokého ptactva už tady žila několikátá generace. A přece - dnes bylo něco jinak.

Najednou si to uvědomila: z vedlejšího pozemku „o patro níž“ ve svahu, než je jejich dům, už nikdy neuslyší chraplavý hlas starého muže, jak svolává kočky „Macíkůůů, pojď ke snídani, Macíkůůů…“!

Měl totiž včera pohřeb.

Poslední dobou, vlastně téměř dvacet let, se setkáním s ním snažila vyhýbat.

Ono to sousedské nemluvení nepřišlo den ze dne. Obětavě se staral o manželku bez nohy, poté, co zemřela, ve volném čase zahrádkářům dole v údolí ošetřoval ovocné stromky, a kdo přinesl nůžky a nože, za nějakou tu korunu je ochotně nabrousil ve své vzorně uklizené dílně. Dobrák, myslívala si.

Nedovedla jej zcela ignorovat ani poté, co zaslechla od domkářů v širším okolí už ne tak dobré zprávy o jeho povaze. Pokud něco předělávají, třeba jen o kousek posunou plot, hned je tam pan Dudek, náramně se o vše zajímá, s rukama v bok kroutí hlavou, a že prý - jestli se vám to opravdu TAKHLE líbí - další den už ho někdo potká na úřadech, za týden mají na stole obsílku a „za rohem“ úředníka.  Na stavebním, památkovém, pozemkovém oddělení městského úřadu, tam všude náramně všímavého pana Dudka dobře znali.

I kdyby všichni stavěli podle schválených plánů a s povolením, podobné kontroly nebyly zrovna příjemné. Navíc své konání nijak netajil a brzy nebyl v okolí snad nikdo, kdo by se s ním normálně zastavil na kousek řeči. Všichni ostatně měli nějaké to máslo na hlavě.

Jednou už to nevydržela, sice s respektem ke staršímu člověku, přesto na něj udeřila:

„Pročpak jste, pane Dudku, den po tom, kdy jste nám na zahradě stříhal stromky, letěl na stavební úřad, jestli máme povolení na opravu napůl zborceného tarasu ještě po Němcích? Úřednice říkala, že jste to byl vy, kdo to oznámil. Manžel pak musel nechat udělat projekt kvůli sotva metrové zídce, napařili mu i pokutu.“

Začal povídat něco o tom, jak by všichni měli poctivě dodržovat dané zákony, a šoural se po cestičce ke svému domku. Ještě zaslechla, že od toho tady je on, starej Dudek, aby na všechno dohlédnul, a tak začerstva, když byla v ráži, na něj zavolala:

„Vy spíš jen šmírujete, co kde kdo dělá, a žalujete. Muž říkal, že si ty stromky raději ostříhá sám, že vás už na pozemku nechce vidět.“ Pokrčil rameny a vešel brankou do zahrádky.

Od toho dne ho jen pozdravila a do žádných řečí se s ním nepouštěla. Sice jí to bylo hloupé, musela si pro sebe občas připomenout, co je ten nevinně vyhlížející důchodce ve slamáku zač. Konkrétní případy, koho kde udal, jí pokaždé prolétly hlavou. Už z toho člověka nikdy neměla dobrý pocit.

Zatímco krmila drůbež, cosi se k nim jako duch proplížilo pod plotem. Kočky od souseda! Nalezenci, kteří u něj našli trochu jídla a azyl. Dudek je měl rád snad tím víc, že s lidmi se nesnášel.

Co teď s nimi bude?

Vrátila se domů pro piškoty, vše vysypala do velké mísy a zalila mlékem. Zavolala: „Macíku, pojď ke snídani, Macíkůůů…,“  napodobila podvědomě sousedovo volání, jak je za ty roky měla naposlouchané.

Kočky se pomalu trousily, jedna za druhou, v čele s huňatým bílým kocourem.

Sedla si opodál na terasu, aby je nevyplašila.

Kocour přišel a otřel se jí o nohy. Pohlazení pro něj bylo důležitější než jídlo. Dlaní přejela po nahrbeném hřbetě. Začal hlasitě příst.

Potichu řekla přeskakujícím hlasem: „Ty jsi vyjednavač, viď… tak pojďte všichni, macíkové.“

Postavil se k plné misce. Za chvíli už tam byly ostatní kočky a pustily se do jídla.

Dnes je opravdu jiné ráno než obvykle, pomyslela si. To bude tím, že nám nezbylo mléko do ranní kávy. Ani kapka.

Nominujte autora do ankety Bloger roku

Autor: Irena Mondeková | úterý 27.10.2020 19:03 | karma článku: 19,71 | přečteno: 474x
  • Další články autora

Irena Mondeková

Veterán

Soustředím se na svoje dílo. Přemílám v hlavě parametry, vyhledané na internetu. Celková výška je 80 cm, maximální šířka houpadel 80 cm. Výška ložné plochy nad zemí 40 cm.

9.4.2022 v 8:35 | Karma: 10,14 | Přečteno: 192x | Diskuse| Poezie a próza

Irena Mondeková

Za závorou

Otevřel závoru a zacouval k dílně. Kde to vázne, mrzel se v duchu Lubor na nedochvilnost řemeslníka Čambaly. Ještě že už je pátek odpoledne, povzdechnul si. Zip péřové bundy dopnul až ke krku.

12.2.2022 v 7:59 | Karma: 13,63 | Přečteno: 311x | Diskuse| Poezie a próza

Irena Mondeková

Bezejmenná

Když zaslechla křupání bot ve sněhu blízko mřížky, blízko jejího úkrytu, naježila srst a zasyčela. Co když ji i odtud jde správcová s koštětem vyhnat? Někdo tam venku promluvil klidným, ale naléhavým hlasem.

25.1.2022 v 9:43 | Karma: 21,89 | Přečteno: 401x | Diskuse| Poezie a próza

Irena Mondeková

Smečka

Štěkot psů postupně umlkal. Muž s klíčem se přidržoval pevných kari sítí. Kašlal tak, že připomínal štěkající srnu. Sípal jako zadřené ložisko. Psy v klecích neznámé zvuky natolik zaujaly, že po jejich směru natáčeli slechy.

21.7.2021 v 9:38 | Karma: 14,68 | Přečteno: 307x | Diskuse| Letní povídka

Irena Mondeková

Pátý den...

S vyvrácenými krčními obratli stojím pod obrovským rozvětveným stromem, volám na kočku, ale všechno marné, i šustění sáčku s laskominami.

16.5.2021 v 10:13 | Karma: 21,75 | Přečteno: 413x | Diskuse| Poezie a próza
  • Nejčtenější

Nahá umělkyně za zvuků techna házela před dětmi hlínou. Už to řeší policie

3. května 2024  10:10,  aktualizováno  13:43

Policie prošetřuje vystoupení, ke kterému došlo na Akademii výtvarných umění (AVU). Umělkyně a...

Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka

2. května 2024  17:21

Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...

Přes Česko jdou bouřky s krupobitím. Dálnici D1 pokrylo bahno a větve

6. května 2024  15:47,  aktualizováno  22:48

Do Česka přišly přívalové deště, na některých místech padaly i kroupy. Hasiči hlásili desítky...

Německo je otřeseno. Přišel brutální útok na politika, pak následoval další

4. května 2024  17:40,  aktualizováno  21:09

Na lídra kandidátky německé sociální demokracie (SPD) v Sasku do evropských voleb Matthiase Eckeho...

Vyváděla strašné věci. Zahradil označil Jourovou za nejhorší z eurokomisařů

4. května 2024

Premium Když Česko vstoupilo 1. května do Evropské unie, byl tam matador ODS Jan Zahradil kooptován...

Soud rozhodne o kastracích pro změnu pohlaví, Piráti s tím v koalici neuspěli

7. května 2024

Ústavní soud oznámí, zda operace zůstane podmínkou pro úřední změnu pohlaví. Česko je jedna z...

Místo Česka Rwanda? Nejasný osud ilegálních migrantů do Evropské unie

7. května 2024

Migračním paktem jsme udělali důležitý krok k řešení ilegální migrace, ale je potřeba pokračovat....

„Žiju jen z humanitární pomoci.“ Válka vehnala do bídy miliony Ukrajinců

7. května 2024

Premium Kdo se měl před válkou špatně, ten se po dvou letech jejího trvání má ještě hůř. Důsledkem...

Pravda o Vrběticích. Ruští agenti nebyli jen dva a proč mrtví Češi neměli šanci

7. května 2024

Premium Co předcházelo a co následovalo po výbuchu muničního skladu ve Vrběticích v roce 2014? Kolik...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

  • Počet článků 25
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 373x
Irena Mondeková, zdravotní sestra a farmářka žijící v Českém Krumlově. Zajímám se o vše a také ráda (téměř o všem) diskutuji.

Seznam rubrik