souhlasím, ale

...stávající EU jako neomarxistický experiment je v zoufalém stavu. Pokud má být EU silná a životaschopná, potřebuje se od základu obrodit.

Prál bych si, aby Řecko posloužilo jako iniciátor tohoto obrození. Ale nemám v tomto ohledu velké naděje. Možná by tedy bylo lepší, aby se EU rozpadla a začala se znovu a lépe skládat, a hlavně, aby Obamova demontáž USA jako světové velmoci skončila co nejdřív.

Re: souhlasím, ale

S marxismem bych to nepřeháněl, ten je přece jen založen na třídním boji a vlastnictví výrobních prostředků, ne na plánování. Ten současný stav EU není ničím jiným, než výsledkem myšlenek nových sociálních hnutí 60. let integrálně importovaných do myslí a povah národů v EU. A takové ty nejvíc křiklavé věci typu zemědělství, to je podobné - snaha o společnou zahraniční a bezpečnostní politiku (kam zemědělství a potravinová soběstačnost patří, byť se to nezdá) narazila na národní aspirace členských zemí, a projevila se nerovnými zemědělskými dotacemi. Žádný marxismus, spíše určitá forma nadnárodního socialismu méně rozvinutých s rozvinutějšími. EU je v současnosti zvláštní mutací všeho, co je evropského původu. Neříkám, že je to rozumné, leč Unie představuje Evropany se všemi jejich vnitřními dilematy.

všechno je jinak

Fukuyama, ten chlapík byl asi hodně povrchní, pokud si myslel to, co píšete v prvním odstavci (prý svět bez války), ještěže jsem se ho nesnažil číst. Nevím však proč děláte tu samou chybu jako on. Politologie, stejně jako sociologie si často hrají na věštírnou a pořád jde o tutéž historicistní naivitu. věštecké ambice odráží již záliba v bombastickém termínu NWO, který je různě definován, ačkoliv nevím v čem by ta "novost", "světovost" a "řád" měly spočívat. Jediné, co pozoruji, jsou obavy z budoucnosti a netrpělivé vyhlídky příchodu něčeho nového a velkého, patrné napříč myšlenkovými kulturami: 2012, malá doba ledová, příchod Antikrista, transformace vědomí..................

Re: všechno je jinak

Chápu Vaši pozici. Jen uvažte toto: o čem jsem psal, je předmětem diskusí na akademické, i politické půdě. Spíše se názory kloní k tomu, že vývoj tím směrem tak nějak jde. A potom je úplně jedno, jestli jsem věštec a vizionář, protože když politici k zahraniční politice budou přistupovat s tím, že vzniká vícepolární systém sfér vlivu, tak ten systém prostě vznikne. Některé věci se prokazatelně stanou pravděpodobněji, než jiné. A vždy je třeba mít odborníky na přežití v daných podmínkách. Pokud budete ke každému dni přistupovat s tím, že je tabula rasa, možná prožijete spokojený život bez očekávání. Ale nejspíš bude velice krátký. Fukuyama nebyl povrchní, jen naivní. Netvrdil, že po roce 1989 nebudou války, ale tvrdil, že rokem 1989 zvítězila svoboda a demokracie, která se začne ještě víc šířit světem, až ho nakonec ovládne. A potom nastane svět míru, spolupráce a bez válek. To nemělo být okamžitě. Roku 2012, antikrista a podobných transcendentálních hrozeb se já opravdu neobávám.