Další blbost ve školství. A miliony se ztrácí.

Pouštíte se do vylepšení učeben ve škole? EU to zaplatí. Pokud přidáte výtah pro vozíčkáře, i když žádné nemáte. Blbost? Ne, realita.

To, že je pro budoucnost České republiky důležité zvyšovat úroveň vzdělání mladé generace, se obecně ví. Stejně tak se ví, že ve spoustě věcí české školy, proti těm na západ od nás, mají co dohánět. Zejména co se vybavení týče. Je proto správné, že se naše ministerstva, často z peněz, které posílá dobrotivá Evropská unie, snaží tenhle deficit z let minulých snížit. A tak se vypisují výzvy a zpracovávají projekty, a když to vše nakonec vyjde, tak snad …

A tady je zajímavé trochu zpomalit a podívat se na efektivitu tohoto počínání z pohledu nového ústředního hesla našeho školství – inkluze. V tomhle slově je totiž často zakopaný pes.

Například Ministerstvo pro místní rozvoj vypíše výzvu pro zvyšování úrovně našich škol. Starosta vesnice, který by rád vylepšil obecní školu, si prostuduje příslušný materiál ministerstva (věřte, že to není zrovna jednoduché a čtivé dílko, pokud nejste zběhlí v úřednickém jazyce, často musíte přemýšlet nad překladem toho, co tím chtěli autoři říci). Nicméně nakonec se dočte, že výzva je určena také pro školy (hurá!) a je zaměřena zejména na stavby a stavební práce spojené s výstavbou a modernizací odborných učeben. Musí to být ve vazbě na klíčové kompetence (tj.: cizí jazyky, přírodní vědy, technické a řemeslné obory, práce s digitálními technologiemi) a také nákup potřebného vybavení s vazbou na klíčové kompetence. Hlavní zaměření projektu musí být cíleno na rozvoj klíčových kompetencí či budování bezbariérovosti škol. Omluvte tento textový slepenec, ale to je citace z materiálu ministerstva. Takhle oni píšou.

Starosta zajásá a řekne si, že tady je konečně příležitost něco udělat s vybavením počítačové učebny a učebny jazyků, které potřebují modernizovat jako sůl, leč peníze na to v obecním rozpočtu chybí. Vrhne se na zpracování projektu a věnuje tomu spoustu práce a energie, aby nakonec s velkým zklamáním zjistil, že bohužel neuspěl a nedostane nic. Přehlédl totiž důležitou větu, která začíná slovy: Hlavní zaměření projektu … atd.

Oproti tomu jiný starosta, který už dobře ví „jak se na lopatě ve státní správě sedí“, si v první řadě pozve odborníka na zpracovávání projektů. Ten mu vysvětlí, že v zadání výzvy je sice napsáno, že penízky jsou určeny na rozvoj klíčových kompetencí (rozuměj například vybavení učeben) NEBO na budování bezbariérovosti, ale při systému hodnocení žádosti musí zařadit i bezbariérovost. Jinak mu úředníci škrtnou takový počet bodů, že bude rázem pod čarou a nemá na dotaci žádnou šanci. A tak tedy starosta, který učebny opravdu potřebuje vybavit, přidá do projektu ještě schodolez a bezbariérový záchod, i když u nich ve škole momentálně není žádný žák, který by něco z toho potřeboval a nikdy tam takový nebyl. To bratru zvedne náklady třeba o tři čtvrti milionu, ale ministerstvo to zaplatí, tak co… A vida, ono to klapne. Schodolezy a výtahy pro vozíčkáře v našich školách, které se nikdy nerozjely, by mohly vyprávět …

Nejsem proti zařazování vozíčkářů do škol ani proti tomu, aby každý měl možnost vzdělávat se. Ale nebylo by lepší a hospodárnější mít v zásobě peníze na bezbariérové řešení pro školy, které zjistí, že je nutně potřebují, než nutit k jejich budování všechny školy, pokud chtějí cokoli modernizovat? Protože ve jménu inkluze takhle vyletí oknem spousta peněz. V čí ale prospěch?