Mohu jen potvrdit. Není to ale o zdravém rozumu,ten nám ještě někdy i funguje. Je to hlavně o tom, že prostě a fakticky napsaný projekt nefunguje hlavně proto,že je už dopředu dáno, mít na pomoc někoho,kdo za to ale chce zase peníze,Tentokrát z omezených rozpočtů škol. Agentury které se živí jenom tím. Pak jsou projekty jako housky na krámě,bez invence a jsou tam ta správná slovíčka ,fráze a zbytečnosti. Ten klíč k úspěchu je tam uměle vložen a má jen jeden cíl- uživit tu spoustu jinak zbytečných agentur. Dobře vybavená škola je až tak moc nezajímá.

Hlášení ředitele: "Tento týden budou vozíčkáři žáci 6.A Vonásek, Vostárek a Žezulková. V pondělí v 7,30 ráno se budou hlásit u školníka, pana Vinše, který jim vozíčky vždy řádně vydá. Upozorňuji, že půjčovat vozíčky spolužákům je přísně zakázáno; ne jako minulý týden, kdy Trefný a Tusarová své vozíčky půjčili dvěma starším žákům, kteří na nich uspořádali závody na chodbě šaten..."

Schodolez je vždycky náhradní řešení, ale Vaše rozhořčení nad výtahy fakt nechápu. Je docela dost lidí, kteří chodí s obtížemi, téměř kazdeho občas potká nějaký ten úraz. Na to, abyste potřeboval výtah fakt nemusíte být na vozíku. Jak mám pocit, že společnost je teď neuvěřitelně zhýčkaná, tak každý výtah vybudovaný ve veřejné budově je fajn.

V Africe u Zulukafrů by vám dali schody...!

To jsou vedlejší efekty "mazaně" sestavených kritérií hodnocení projektů ucházejících se o dotace. Troufnu si tvrdit, že v článku popsaný patří k těm menším problémům, kterým musí žadatelé o dotaci čelit.

A budovat bezbariérovost i když nemám žádného žáka, který ji potřebuje? Neumím si představit vypisovat výběrové řízení na projektanta v okamžiku, kdy mi do školy nastoupí postižený žák. Ještě podotýkám, že se školami mám zkušenosti pouze jako žák a student.

Výtah pro vozíčkáře ve škole, kde vůbec žádné nemají byl možná zřízen pro případ, že by si tam kdokoliv z učitelského sboru včetně ředitele zlomil nohu a nemusel být složitě (eventuálně školníkem??) vynášen do učeben ve vyšších poschodích...

My meli na fakulte vozickare. Mel stesti, ze tam jeden vytah byl, protoze se jim vozilo uhli na topeni. Rychlost vytahu bylo 1 patro asi za minutu, ale to mohlo byt tomu klukovi jedno. Problem byl, ze do nekterych uceben pak jeste vedly schody a toaleta byla v mezipatre

Takze byl kazdou chvili nekam poponasen. Coz vcelku jde, kdyz prisel na cviceni, nebo prednasku. Ale bylo to pro nej velmi omezujici pri individualnich konzultacich, nebo cemkoliv, kdy se v jeho okoli nepohyboval dostatek silnych kluku.

Uznavam, ze to propojeni a hlavne hodnoceni je divne. Na druhou stranu Vas argument, ze nikdy ve skole zadny vozickar nebyl Vam muzu rici jedine - az bude, bude pozde, protoze

1) vybudovani bezbarierovosti nejakou dobu trva

2) uz na to treba nebudou penize

Koneckoncu vytah nemusi pouzivat pouze vozickar, hodi se i v pripade deti, ktere mely uraz a nemohou bezproblemove chodit. Staci uplne hloupa nechodici sadra, nebo neco podobneho. A netyka se to pouze deti - bezbarierovost umozni zamestnat i treba ucitele s hendikepem.