Dnes mě zaujal článek https://pavelchalupsky.blog.idnes.cz. Chytrost nejsou čáry. Ani máry. Co nám chytré věci berou a naopak dávají?
Nedávno jsem napsala článek na podobné téma na byzmag.cz: Chytrá domácnost vs. zpátky na stromy. Neustále řeším s Manželem, jestli má být něco „hloupé“ nebo půjdeme s dobou a budeme hledat „chytré“.
Stejně jako Pavel Chalupský vyjadřuji obavy, abychom z toho všeho jednou nezhloupli a nezpohodlněli.
Ten první okamžik, proč chci něco „chytrého“ nebo dokonce celou „chytrou domácnost“ musí vycházet z jiné potřeby, než je touha po pohodlí.
Musí pramenit z prokázaných úspor, protože mi daná věc opravdu pomůže. Například mám nějaký handicap a chytrá věc mi pomůže překonávat každodenní překážky. Nebo mi chytrá elektroinstalace pomáhá zabezpečit dům, nakrmit psa, protože sousedy mám daleko nebo soustředit se na práci.
S tím nemusí někdo souhlasit, ale hodně lidí zažilo home office a jak je někdy těžké připravit si produktivní prostředí, upravit osvětlení, pustit jinou hudbu a ideálně zavřít děti někam do odhlučněné místnosti. :) No jasně, s tím chytrá domácnost nepomůže.
Loxone píše, že pomůže s 50 000 úkony, a tak mám víc času na život. Netuším, zda ten počet odpovídá úkonům za rok nebo celý život. Ale strašně bych si přála, kdyby někdo vymyslel tabulku nebo aplikaci, do které bych vložila úkony, se kterými potřebuji pomoci a které naopak chci dělat sama. A vyšlo by mi, jestli má pro mě chytrá domácnost smysl nebo mám zůstat na stromě. Mimochodem, vymyslel už někdo tak chytrou aplikaci nebo mám použít sedlácky rozum? ;)
Ať jste geeci nebo spiše ne, s chytrými věcmi kolem se musíme naučit žít. Ale ne kvůli nim zpohodlnět!
