Proč nechce ministr proti-životnímu prostředí Chalupa zhasínat?

Ve Francii se nedávno rozhodli, že sníží spotřebu elektřiny také tím, že obchody, úřady a další nebytové budovy budou muset zhasínat vnitřní světla nejpozději hodinu po odchodu posledního pracovníka. Pro venkovní osvětlení budov a obchodů bude zákaz svícení platit hodinu po půlnoci. Z pohledu selského rozumu je to myslím jasné… svítit se má jen když je to třeba, snížit spotřebu elektřiny je velmi rozumné a můžeme také v ČR konečně dělat něco proti světelnému znečistění.

Česká republika si ale díky své povedené vládě vždy najde jinou cestu. Ministr Chalupa již mnohokrát prokázal svůj plně ideologický pohled na mnohé rozumné věci a na dotaz iDNES.cz, zda jeho resort zvažuje kroky k omezení svícení, reagoval Tomáš Chalupa takto: "České ministerstvo životního prostředí se nebude účastnit politiky, kdy se lidem bude nakazovat, kdy mají svítit, kdy mají chodit na toaletu, kolik toho mají sníst a jak dlouhé sukně mají dámy mít. Tento direktivismus a tmářství odmítáme. Máme poněkud jiné starosti, než toto regulovat."

Myslím, že mnohým z nás je jeho postoj nepochopitelný – proto se ho pokusím za pana ministra vysvětlit. Prvním možným vysvětlení může být fakt, že ministr Chalupa si stále neuvědomil, že je ministrem životního prostředí, nikoliv proti-životnímu prostředí. Česká energetika je poměrně zastaralá a málo efektivní, potřebuje zvýšit efektivitu produkce elektřiny a také snížit energetickou náročnost průmyslu a každá úspora spotřeby může být proto vyvážena nižšími emisemi a možnou nižší devastací krajiny. S tím je spojena i druhá možnost – ministr spotřebu snižovat prostě nechce. Těší se se svými partajními kolegy na nové a velmi drahé bloky Temelína a tak je mu zcela jasné, že žádné snižování celkové spotřeby elektřiny není v zájmu této vlády. Za třetí asi ministr netuší, že v jeho kompetenci je i chránit nás všechny před všudy přítomným světelným smogem, kdy mnohé budovy svítí nazdařbůh i přes noc do nebes. A vůbec nejde o tom jen zahasnout, ale o to svítit tam, kam opravdu potřebujeme a intenzitou jakou potřebujeme. A i proto je v zájmu MŽP tento problém aktivně řešit a ne ho jen bagatelizovat a přehlížet.      

Chtěl by se pana ministra proto zeptat (dnes předávám do podatelny MŽP), jaké jiné starosti on a jeho resort řeší, když považují tuto velmi zásadní problematiku za podřadnou. Mě osobně totiž dělá starosti hlavně to, proč máme v čele ministerstva životního prostředí ministra proti-životnímu prostředí. 

Ondřej Mirovský

Vedoucí energetické sekce Strany zelených

[e-mail]