V souvislosti s s Putinovými válečnými zločiny na Ukrajině se často objevují úvahy o duševním onemocnění ruského prezidenta. Není to ale zastírání Zla jako takového?
Opakovaně se mezi lidmi a v televizi diskutuje a novináři píší úvahy o tom, že Vladimír Putin se musel zbláznit, že je nepříčetný, když je schopen vyvolávat takové strašné zločiny, které páchají ruská vojska na Ukrajině. V naší sekulární době se totiž nerado mluví o zlu jako takovém a už vůbec ne o působení zosobněného Zla v Satanově bytosti. Ostatně i někteří "moderní" křesťané občas nemluví moc rádi o hříchu, ale spíše o jakémsi vnitřním zranění. Je tedy nasnadě, že se ke zdůvodnění zlého jednání vytáhne to, co je po ruce a je jaksi méně metafyzické. Tedy nemoc, zejména duševní. Dochází tak k jakési medicinalizaci a psychiatrizaci zla (chceme-li hříchu) jako takového. Tady jen malá odbočka z vlastní zkušenosti, na svých výjezdech se ZZS se často setkávám s podobnou medicinalizací, když vedení ústavu pro padlé dívky ze nemožnosti konat rázně pedagogicky, si nakonec volá záchranku ke zklidnění zlobící a provokující chovanky. Ale zpět k tématu. Ono to vlastně vypadá pro pachatele trochu jako polehčující okolnost. Není přece vlastně tak zlý, nebo chceme-li posedlý Ďáblem, on je jen jaksi nemocný. Myslím, že není potřeba takto Putina a jeho kumpány omlouvat. Příznačně jeho ideolog a politolog má tak přiléhavé jméno: Jevgenij Janovič Satanovskij - ????´??? ?´????? ??????´?????.
