Yesterday, aneb o pomíjivosti
„Ty myslíš, že je to on?“ Zeptal jsem se šeptem.
„To si piš, že je“ odtušil rovněž šeptem Jirka.
Ale co by tu dělal? Napadlo mě.
***
Dělali jsme tehdy se spolužákem Jirkou řidičák na motorku. Autoškola se nacházela na stadionu jednoho pražského fotbalového klubu, říkejme mu třeba Slavoj, kdesi na předměstí. Z konečné tramvaje se tam šlo takovou skoro polní cestou.
Byl nádherný jarní den, kolem cesty kvetly naplno tavolníky a na nich poletovali první motýli.
***
Vedoucí autoškoly, pan Blažek složil s uspokojením naše cvičné testy a řekl:“Tak hoši a teď se uvidíme až u zkoušky. Myslím, že to bude dobré“
„Náčelníku..“ začal Jiří, ale pan Blažek si ho změřil tak přísným pohledem, že hned ubral.
„Tedy… pane Blažek…pane Blažku, myslíme, že jsme venku viděli Mirka Kostku. Je to možné?“
„Je“ řekl Blažek. „Hraje teď za Slavoj. A dělá tu také údržbu.“
Jirka chtěl ještě něco dodat, ale pan Blažek se již ponořil do studia nějakých papírů a dal najevo, že rozhovor je u konce.
***
Když jsme vyšli ven, zase jsme Kostku zahlédli.
Měl už na sobě montérky a natíral dřevěnou ohradu. Z ranního outfitu si ponechal jen ty krásné sluneční pilotky. Pohvizdoval si nějakou melodii a když jsme se přiblížili, rozpoznal jsem beatlovské Yesterday, což mi vzhledem k jeho situaci připadalo docela odpovídající.
Když jsme ho míjeli, řekl jsem: „Dobrý den!“
Otočil se na nás, usmál se a zasalutoval. Tak, jak to dělal na hřišti, když zdravil fanoušky po úspěšné akci.
Když jsme opouštěli areál Slavoje, zastavil jsem se a otočil. Kostka už nenatíral, seděl pod stromem a pil limonádu. Když zpozoroval, že se na něho dívám, zvedl ruku na pozdrav.
***
Večer seděl otec v křesle a četl si noviny.
„Víš koho jsme dnes s Jirkou viděli?“
Zeptal jsem se a protože to samozřejmě vědět nemohl, dodal jsem:“Kostku.“
„Hm…“ odtušil otec bez valného zájmu, aniž by zvedl oči od novin.
„Toho herce?“ zeptal se.
„Jakého herce, prosím tě?“ řekl jsem poněkud nazlobeně. „Aha, jo tak. Ne, toho fotbalistu. Mirka Kostku“
A vyprávěl jsem tátovi o našem setkání na hřišti Slavoje.
„Tak přece je to pravda,“ řekl otec a složil noviny.
„Chlapi v práci říkali, že teď hraje za Slavoj.“
„Ale to je hrozné, ne?“ řekl jsem
„Proč?“ opáčil otec.
„No…Slávie, reprezentace, zahraničí. A teď - dno divize. A ještě tam natírá plot.“
V tu chvíli mě napadlo, že Kostka se ani netvářil nějak ublíženě. Naopak, usmíval se a hvízdal si.
Otec přistoupil ke knihovně a já jsem se lekl. Obvykle to dopadlo tak, že chtěl nějakou knížku, kterou nemohl najít a já jsem to odnesl.
Tentokrát však knížku našel téměř okamžitě. Chvíli v ní listoval a pak se ke mně otočil.
„Něco ti přečtu, hochu“ řekl téměř slavnostně.
A jéje, takže poučování, že jsem radši nemlčel, prolétlo mi hlavou.
Otec mi přečetl slova, která zapadla hluboko do mé paměti a já si na ně mnohokrát vzpomněl během té doby, která od toho okamžiku uběhla. A jsou to dlouhé, předlouhé roky, které se přesto zdají být krátkou chvilkou.
„Kde jsou nyní všichni ti mistři a učitelé, které jsi znal, když byli na vrcholu? Na jejich místa již nastoupili jiní a sotva si na ně vzpomenou. Kdysi se zdáli být významní, dnes už o nich nikdo neví.
Ó jak pomíjivá je světská sláva.
Opravdu velký je ten, kdo má mysl skromnou a za nic klade pocty tohoto světa.“ *)
*) Podle Tomáše Kempenského (1380 - 1471)
Miroslav Pavlíček
Panis angelicus
Možná ty vojáky považujete – jako já – za hrdiny, bránící náš způsob života, naši kulturu. Je však možné, že se přikloníte k mínění, že jde o agresory, rozsévající smrt a utrpení na nevinné lidi tam, kde nemají co dělat.
Miroslav Pavlíček
Život vojenský - život veselý
Ovšem pouze tehdy, není-li zrovna válka. Je-li válka, to pak život nemá žádný smysl, ani cenu. A nejen vojenský a nejen život. Ani láska, ani východ slunce, ani rozkvetlý šeřík, prostě vůbec nic. Kdo to kdy pochopí?
Miroslav Pavlíček
O fotbalových legendách, paní Štěpánkové a pomíjivosti
Kdybych se narodil před sto lety... No, abych řekl pravdu, někdy mám pocit, že se tak opravdu stalo.
Miroslav Pavlíček
Konexe
Pokud chcete být úspěšní v byznysu, musíte budovat konexe. Něco v tom smyslu říká nějaký pan Richard Branson (a je tím tapetován internet). Jako by to dávno nevěděl každý. Ač nepravděpodobné, stalo se tak Léta Páně roku onoho.
Miroslav Pavlíček
Smrt na plese
"Rychle, pusť si rádio!" "Co se děje, vole? Rusko napadlo Ameriku? Nebo Amerika Rusko? Nebo Číňani přistáli na Měsíci?"
Další články autora |
Nahá umělkyně za zvuků techna házela před dětmi hlínou. Už to řeší policie
Policie prošetřuje vystoupení, ke kterému došlo na Akademii výtvarných umění (AVU). Umělkyně a...
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Přes Česko přešly bouřky s krupobitím. Dálnici D1 pokrylo bahno a větve
Do Česka přišly přívalové deště, na některých místech padaly i kroupy. Hasiči hlásili desítky...
Německo je otřeseno. Přišel brutální útok na politika, pak následoval další
Na lídra kandidátky německé sociální demokracie (SPD) v Sasku do evropských voleb Matthiase Eckeho...
Vyváděla strašné věci. Zahradil označil Jourovou za nejhorší z eurokomisařů
Premium Když Česko vstoupilo 1. května do Evropské unie, byl tam matador ODS Jan Zahradil kooptován...
Výnosy z ruských aktiv půjdou na zbraně pro Ukrajinu, shodli se zástupci EU
Zástupci členských zemí Evropské unie se ve středu v Bruselu v zásadě shodli, že výnosy z ruských...
LoopX s pohádkovými zisky. Podvodníci vylhali kryptoměnu, zadržený je i Čech
Rakouská policie ve spolupráci s úřady v dalších zemích zadržela šest lidí podezřelých z rozsáhlého...
Hrozba bombových útoků na Slovensku se nepotvrdila. Školy ve čtvrtek otevřou
Úterní hrozba pumovými útoky na více než 1 500 škol na Slovensku se nepotvrdila, vyučování bude ve...
Arkansas odstraní symboly „temných dob“. Do Kapitolu pošle Cashe a Batesovou
Stát Arkansas ve vstupní hale amerického Kongresu ve Washingtonu tento týden nově začne...