Neberme se zase tak moc vážně

Když hodíš kámen na hladinu rybníka, voda vystříkne a vlnky se rozběhnou do stran. Odraz slunce se zahoupe. Vodoměrky se rozutečou. Za chvilku se hladina uklidní a vše je jako dřív. Jako by nikdy žádný kámen nebyl. Tak to chodí...

Pan/ soudruh*) Nýč byl důležitý člověk. Dělal závažná rozhodnutí. Jeho názory měly váhu.

Ostatně, byl také doktor, myslím, že práv. A jeho nohsledi se mohli „udoktorovat“: Byl tady už pan doktor? Co říkal soudruh doktor? Je to naprostá pravda, co napsal pan doktor. Ten náš soudruh doktor, co ten všechno pro nás udělal! A tak dále.

*) Nehodící se škrtnout, podle momentální situace. Byl totiž jako olej v láhvi s vodou – kdykoli ji obrátíte, olej také vždy rychle vyplave na hladinu.

... a o pár let později:
 

Zkrátka svět se točil kolem pana/ soudruha*) doktora… Alespoň on si to myslel.
                                                             ***
Voda v Labi zatím lhostejně plyne a roky běží… A moc střídá bezmoc...
                                                              ***

 

 

                                                                    ***

 

https://www.youtube.com/watch?v=gh9-P1FuB7c

Autor: Miroslav Pavlíček | sobota 1.6.2019 16:48 | karma článku: 26,06 | přečteno: 493x
  • Další články autora

Miroslav Pavlíček

Panis angelicus

25.4.2024 v 16:43 | Karma: 17,31

Miroslav Pavlíček

Konexe

20.3.2024 v 14:46 | Karma: 18,73

Miroslav Pavlíček

Smrt na plese

7.3.2024 v 12:08 | Karma: 23,99