Budoucnost patří aluminiu

Tak takto se měl údajně vyjádřit jakýsi Jára Cimrman. Tak možné to je. S pravděpodobností, hraničící s jistotou, však podobnou větu pronesl někdo úplně jiný.

Jednoho dne se v Oberlin College ve státě Ohio, na přednášce chemie, odehrála takováto (anebo velmi podobná) scéna.

Ano, tak nějak to profesor Frank Jewett řekl svým studentům.

Jedním z přítomných studentů (třeba právě ten první zleva na obrázku - vypadá tak soustředěně) byl Charles Martin Hall.
Byl to šikovný chlapec, který již od 12 let prováděl v dřevěné boudě na pozemku svých rodičů všelijaké experimenty - tak říkajíc s různými výsledky.

A v této bohulibé činnosti pokračoval i po ukončení studií, jen – jak se lze domnívat – poněkud sofistikovanějším způsobem.
Jednoho chladného únorového dne, roku 1886, naplnil uhlíkový kelímek (který také před tím vynalezl) směsí kryolitu (hexafluorohlinitan sodný) a oxidu hlinitého a nechal jím procházet elektrický proud.

Výsledkem tohoto procesu byla jakási tuhá hmota – malý kousek čistého aluminia.

Hallův výrobní postup výroby hliníku elektrolýzou (dnes většinou známý jako Hall-Heroultův) byl na světě. K jeho zprůmyslnění byl ovšem nezbytný kapitál. Hall našel finanční podporu u Alfreda Hunta v nedalekém Pittsburgu. Ten vložil 20000 dollarů do založení „Pittsburgh Reduction Company“.

A tak roku 1888, údajně na Den díkuvzdání, vyprodukoval Hall se svým prvním zaměstnancem, jistým Alfredem Davisem, první průmyslově vyrobený hliník.

                                                          ***

Jak to bylo dál? Inu, výroba se dařila, sklad se plnil, ale s odbytem to bylo horší. Hliník byl na počátku své existence tak říkajíc „kovem bez trhu“. Zkušený Alfred Hunt ovšem brzy identifikoval vhodné oblasti využití: od kabelů až po nádobí. Později se přidal automobilový a letecký průmysl a výroba prudce rostla. Posuďte sami: v polovině 80 let 19. století bylo v USA vyrobeno 53 kg hliníku; v současnosti vyrábí největší producent, totiž Čína, přes třicet milionů tun primárního hliníku (celosvětově je to pak asi 55 milionu tun). To už je ale jiný příběh.

                                                           ***

A Charles Martin Hall? Ten pokračoval ve svých výzkumech a dotáhl to na 22 US patentů, které se většinou vztahují k výrobě hliníku. Až do své smrti byl rovněž vicepresidentem společnosti Alcoa, která byla pokračovatelkou Pittsburgh Reduction Company. Nicméně věnoval se i jiným oblastem: od mládí miloval přírodu a umění, zejména hudbu (byl zručným klavíristou). Byl rovněž hluboce věřícím člověkem. Zemřel předčasně, v pouhých 51 letech (obě jeho výročí připadají právě na prosinec: 6.12.1863 -  27.12.1914.

Na svou alma mater pamatoval velkorysým darem ve výši 5 milionu dolarů.

                    ***

Je zajímavé, že francouzský vynálezce Paul Héroult, který ve stejné době a nezávisle na Hallovi rovněž objevil proces výroby hliníku, zemřel ve stejném roce. A kdy že se narodil? No přece také v roce 1863!
 

Autor: Miroslav Pavlíček | sobota 15.12.2018 18:55 | karma článku: 29,59 | přečteno: 954x
  • Další články autora

Miroslav Pavlíček

Panis angelicus

25.4.2024 v 16:43 | Karma: 17,31

Miroslav Pavlíček

Konexe

20.3.2024 v 14:46 | Karma: 18,51

Miroslav Pavlíček

Smrt na plese

7.3.2024 v 12:08 | Karma: 23,99