S ženskými jmény je potíž. Občas i s těmi křestními, ale nejvíce s těmi druhými.
S českým přechylováním je jistě mnoho starostí. Pokud jméno zní česky, problémy zase takové až nejsou, ale jen co zní trochu exotičtěji, už aby člověk volal ústav pro jazyk český. A co teprve, když v rámci českého jazyka, ale logicky zcela nepochopitelně přechylujeme jména známých cizinek? Gabriela Sabatini si jistě vystačí i bez pro ni tak cizokrajného -ová. A co teprve Sharon Stoneová?
Dříve bylo skoro povinností, i když si Češka vzala cizince, správně její jméno pozměnit. To už se naštěstí nemusí, a tak již ubylo tak trapných situací v zahraničí, kdy paní Pangová se mohla umluvit a ukazovat stohy dokumentů, ale za manželku pana Panga ji nikdo nepovažoval.
Každé jméno o nás cosi vypovídá, vždyť je většinou to první, co vnímáme, co nás odlišuje od ostatních. Spojení křestního jména a příjmení spíše ale někdy vypovídá o našich rodičích. Třeba z jména Amanda Kořínková nebo Kevin Heřmánek vidíme, že rodiče se tím moc nezabývali. Většinou se dá vybrat vhodná křestní jména, aby celé jméno pěkně znělo a ke kterému by mohl mít malý tvoreček i až vyroste, pěkný vztah. Pokud se mu pak v dospělosti přesto jméno nelíbí, může si jej změnit. I zákon na to pamatuje, jen za to musíme zaplatit. Jsou však bezplatné výjimky: hanlivé jméno, sňatek nebo rozvod.
Znám několik mužů, kteří si po svatbě vzali jméno své manželky, ale je to jistě jen menšina. Nejčastěji si žena volí jméno manžela. Pokud by jí tato změna poškodila, například u mediálně slavných žen, pak si nechávají jméno své, či své a zároveň manželovo. A co pak po rozvodu? Pokud jsou děti, většinou si žena nechává jméno, jaké měla za dobu manželství. Stejně tak také v případě, že manželstvím získala určitou pozici, o kterou by mohla změnou svého nynějšího jména přijít. A pokud toto nejsou vaše situace? Co brání k tomu, abyste se vrátila ke svému dřívějšímu jménu a začít další kus života nanovo i se jménem?
Myslíte si vážené čtenářky, že by si ženy měly nechávat jméno po manželovi či se vrátit ke svému rodnému? Mít ve svém jménu ty prožité roky po jeho boku a nebo začít nanovo? Jistě také záleží na důvodech rozvodu a na následné situaci. Jaké s tím máte zkušenosti a proč jste se rozhodly právě takto?
