- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
www.vlastenci.cz
Česká hymna jako tradiční státní symbol pochází z divadelní hry Josefa Kajetána Tyla z roku 1834 - Fidlovačka, aneb žádný hněv a žádná rvačka. Hudbu k této hře složil František Škroup. Píseň rychle zlidověla a získala postavení národní písně. Přestože dříve měla píneň dvě sloky, hymnu dnes tvoří pouze první (a oproti originálu lehce pozměněná).
Hudba i text této národní písně zůstaly nezměněné od národního obrození, přestože ve 20. století se staly s naším státem různé změny - založení, okupace, druhá světová válka, osvobození, komunistická nadvláda, federace, "sametová revoluce" i rozpad státu. Tato píseň všechny tyto změny přežila do současnosti, dá se tedy říci, že s hrdostí přežila a plně se tedy osvědčila být státní hymnou České republiky.
Je tedy zajímavé, že právě v této době, která se ve srovnání s uvedenými událostmi jeví jako poklidná řeka v letním teplém podvečeru, by se mělo přistoupit k její úpravě. Premiér Topolánek se rozhodl ji upravit a nejen rozhodl, ale dokonce ji už i nahrál sbor Národního divadla pod vedením Jiřího Bělohlávka. Zřejmě to bylo způsobeno blížícím se předsednictvím České republiky v Evropské unie, jinak si nedokážii vysvětlit načasování právě na současný termín.
Je hodně věcí, které by se měly modernizovat, ale česká hymna k nim, dle mého názoru, rozhodně nepatří. To, jakou cestu má za sebou, by nás mělo zavazovat a ne se ji pokoušet dle stylistů a P.R. manažerů vylepšovat do moderna. Nerad bych se pak za pár let dočkal slavnostního vyhlášení českého olympijského vítěze či vítězky za zvuků české hymny v rapovém podání.
Další články autora |
Zrychlete vaření s kořenícími pastami Podravka Natur. Usnadní a zjednoduší přípravu pokrmů, protože zeleninu nemusíte čistit ani krájet, ale...