Praha ztratila nejen velmi specifickou dominantu,
ale také přišla o kredit právního státu, a nejen ve světě architektů.
Tak takový výhled bohužel již neuvidíme...
Architekt Jan Kaplický se zúčastnil soutěže o novou budovu Národní knihovny. Už jen tato účast světově uznávané kapacity je pro město Prahu i Českou republiku velká čest. Aby nebylo rozhodování svěřeno jen do českých rukou, rozhodovala odborná mezinárodní porota, a ta vybrala mezi různými projekty právě ten, který nejen převyšoval svým velmi netradiční exteriérem, ale především interiérem a knižním zázemím. Byly představeny technologie 21. století, které jsou na světové úrovni. Toto jsou již historické údaje.
Po vyhlášení výsledků se celá společnost rozdělila na dva, prakticky stejně velké tábory. Přitom novátorů, kteří mají rádi nové věci, se v populaci vyskytuje většinou 12,5%, tzn. že knihovnu podporují nejen lidé, mající oblibu ve vše nové, progresivní. Především by ji měli podporovat lidé, kteří věří v právní stát, kdy sjednané smlouvy jsou platné a i vítězství v mezinárodní soutěži nemůže být zpochybněno. Toto se však ihned po vyhlášení výsledků stalo, a jak je v České republice zvykem, od konkurenčních architektů, kteří nevyhráli. Když se ani toto nezdařilo, přišla nečekaná rána z jiné strany - od zástupců Prahy, poslanců a především od ministerstva kultury.
Toto včerejší prohlášení ministerstva ukazuje, že jsou opět někteří nad zákony České republiky, o to více mrzí, že jsou to opět zástupci právě této republiky. Jak ve světě můžeme obhájit, že i když je vše platné, pro Švejkovské Čechy to stejně neplatí. Toto je vizitka nejen pro ministerstvo kultury, ale i pro Český stát a také pro Prahu. Vůbec se nedivím, že Jan Kaplický je celým přístupem znechucen a že již chce mít od všech dohadů a nekompetentních zásahů státních úředníků bez jediné znalosti architektury, pokoj.
Česká republika a Praha měly jedinečnou možnost dostat se do pozornosti celého světa, získat zadarmo tzv. pozitivní publicitu. Město Praha před několika týdny „investovalo" několik milionů za televizní reklamu Prahy v zahraničí. Myslím si, že tato negativní reklama Prahu poznamená více a že na televizní reklamní klip byly peníze vyloženy vyloženě zbytečně.
Bude trvat několik desítek let, jestli vůbec, aby město Praha a i celá Česká republika alespoň zmírnila tuto akceptaci nedodržování mezinárodních zákonů.
V Praze jsem se narodil a do současnosti stále žiji, proto mě velmi mrzí, čeho jsem svědkem. Chtěl bych se panu Kaplickému omluvit za tu vynaloženou energii, za jeho čas, který mu nikdo nikdy nevrátí, za tu kreativitu a nadšení, které do nového modelu knihovny vložil a bohužel také za tu energii, se kterou musel čelit různým nařčením a názorům „odborníků" k potřebné obhajobě svého vítězného díla. Dokáži si představit ten zmar při nemožnosti bojovat s českou státní administrativou.
Život běží dál, pan Kaplický se vrátí do Londýna a bude dále tvořit významné budovy po celém světě, kde jej budou uznávat jako osobnost. Jen pro jednu zemi ve středu Evropy by to stejně nemělo smysl. Pro jednu zemi, ve které se narodil, vystudoval a které chtěl přinést své celoživotní zkušenosti a světovou kreativitu. Bohužel tato země jeho projektům zatím není hodna.
