Vyhodí ho dveřmi a on přijde oknem.

Jeho strana propadne, on přejde do jiné. Vyhodí ho z vysokého postu ve straně, on si vytvoří vlastní. Proč se nelze těchto lidí zbavit? Jaký mají morální kredit pro to, aby znovu a znovu kandidovali? Kde jsou ony programy, kterými nás chtějí oslovit? Ano máte pravdu, některé strany skutečně ony programy předloží, jiné však profitují na jednoduché vlně nenávisti. Co s těmito lidmi, kteří místo prokázání nějaké činnosti umí jen osočovat?

Lidi jsou právem otráveni politikou a hlavně politikařením. Ale je chyba jen v nich, není to i na nás takovýmhle lidem říci DOST! K čemu je politik, který na jednáních usíná a když se probudí tak pomlouvá jiné, nebo v zahraničí dokonce i lidi této země? Vážně se stáváme tak jednoduchými, že nám stačí, aby předložil někdo na pranýř komunisty a dostane tím pádem post senátora, nebo europoslance? Opravdu nám tohle stačí, je nám jedno, že ten člověk v podstatě jako jedinou svojí činnost k výdělku opakuje do omrzení jedno a to samé? Nemá se náhodou jednat o souboj programů a toho, co hodlají strany nebo i jednotlivci pro tu kterou oblast udělat? A ti, co chtějí bojovat, ať si vezmou pistolky a jdou. Oni už tuhle společnost prokoukli a  zjistili, že nejjednoduší je vykřiknout nějaky momentálně aktuální politický problém. Svého času takový problém přinesl post senátora panu Čunkovi. Bylo to jednoduché - Vyřeším problém s Romy. Nevyřešil nic, v jeho kontejnerových bytech bydlí Romové, kteří dluží za el apod. Jestli někdo ví, jaký dobrý počin tenhle pan senátor udělal pro tuto zemi, pak sem s ním. Jsou volby a já, rozhodně nehodlám volit lidi, kteří marnotratně nakládají s prostředky daňových poplatníků na nějaké Havlovy lavičky. Považuji za ostudu, že se zbouralo divadlo(rodáka) Miroslava Horníčka a to bez náhrady a kdosi uvažuje o pojmenování nového divadla jménem pana Havla.  Nehodlám podporovat lidi, kteří přes názory lidí prosazují věci, které v mém městě nemají co dělat. Odmítám volit lidi, kteří jsou nositeli nenávisti a jediného správného názoru – tedy toho svého. Rád bych, aby v mé zemi opět zavládl klid, rozum a ohleduplnost. Aby v mé zemi byli lidé, kteří si vyslechnou názor druhého a i když s ním nesouhlasí, neoznačí takového člověka za kolaboranta, komunistu, bolševika aj., aby s takovým člověkem diskutovali a nebo si alespoň jeho názor vyslechli.  Chci žít v zemi, kde má každý právo říci svůj názor, ale bude jej říkat na místě k tomu příhodném a ne na místech, kde denně procházejí tisíce turistů, kteří kroutí hlavami nad podobnou anarchií. Byl bych rád, aby taková místa byla od podobných akcí chráněna, vždyť ani do Národního parku si nepůjdou udělat trempové potlach a zapalovat vatru. Chci žít v zemi, kde bude vévodit slušnost, kultura a lidi budou k sobě ohleduplní, budou si umět pomoci bez rozdílů nějakých politických názorů. Co vy, jak to vidíte? Nebo se vám líbí, co se ve vaší zemi děje, jak se chovají média, jak se chovají politici, jak se chovají lidi k sobě?

Práce, slušnost a skromnost. To by měly být naše priority.