V jednotě je síla!

Tak nějak by se dala vyjádřit rétorika pana ministra zahraničí Zaorálka. Vlastně tou první jednotou byla u tohoto pána nejspíš ta - Proletáři všech zemí spojte se! Ne, nemyslete si, že jsem nějaký Zaorálkův zarytý oponent - to tedy NE! Byly časy, kdy jsem si jeho projevy ve sněmovně docela rád vyslechl, protože měly hlavu a patu, nebyly servilní a byly to takové ty odpovědi s obsahem a ostré jako břitva. JENŽE! Jak se tenhle politik dostal na post ministra zahraničí, tak nastala obrovská změna. Nevím, zda to je tou funkcí, ale prostě najednou jsou jeho výroky servilní, hloupé a nelogické! Ale abych pokračoval v jeho vyjadřování jednoty!

Sám vystudoval FF obor Marx-leninská filosofie a politická ekonomie. Pochopitelně dnes se s tímhle nikdo nechlubí, takže tvrdí, že tomu tak nemělo být, ale že ten obor prý přejmenovali a že on sám se zajímal o Tomáše Akvinského. Ale nechme stranou tuto historii, ostatně každý má nějakou a musí se s ní sám popasovat. Takže od onoho sjednocování proletářů, tady bylo další - jednota strany, která to tady vedla celá čtyři desetiletí. Některé věci dobře některé špatně, ale za daných okolností bipolárního světa to docela ušlo. Po Občanském fóru se časem ujednotil v názoru na to, že pravice je pro tuto zemi špatně - zvláště ta, která tady zemi vedla a byl tedy jejím tvrdým kritikem - v podstatě hájil jednotný názor ČSSD. Když se však měli pánové z ČSSD sjednotit na volbě prezidenta v duelu Zeman - Klaus, tak se přiklonili někteří ke Klausovi a podrazili tak trochu nohy Milošovi - proč - no to je otázka asi spíš na pana Zaorálka a jiné. Jednota se panu Zaorálkovi vrátila zároveň s funkcí ministra zahraničí. Jednotně vystartoval, aby doběhl na cílovou pásku posvěcení zvěrstev na Majdanu a potvrzení pučistické vlády Kyjeva, v čele s premiérem Jaceňukem, schváleným administrativou Bílého domu a prezidentem Turčyněvem, který ve svém jednání nemá daleko k Pravému sektoru. Pan Zaorálek pronášel silná slova na adresu referenda na Krymu - opět bylo třeba být jednotný  a tak jednotně odsoudil v podstatě většinu obyvatel Krymu, kteří se rozhodli, že nebudou podporovat samozvanou vládu a bující nacionalismus a fašistické bojůvky, ale že se raději přidají k Rusku.  Jednotná Ukrajina - to byla slova, která se často od pana ministra slýchala. Nadále udržuje jednotný postoj, jednotný s USA, jednotný s EU, jen těžko říci jestli promyšlený a rozumný! Přestože mu jeho kolegové ze strany nejednou jeho rychlý nástup a výroky, vyčítali, nic se nezměnilo. Proto mu nejspíš vydržela ta jednota i v hodnocení Tibetu, když se přiklonil k názoru, že Tibet patří jednotně k Číně. Ale to mu není třeba dávat za vinu, protože i daleko větší esa zahraniční politiky v Číně raději mlčí, protože si nechtějí rozházet potencionální obchody s touto velmocí, která ekonomicky dohonila Spojené státy, které nyní stagnují. Jen si myslím, že prozřetelnost by panu Zaorálkovi také nevadila a mohl by si uvědomit, že budoucnost bude nejen Čína, ale s ní i Rusko, které, ať si říká, kdo chce, co chce, je pro nás daleko významnějším obchodním partnerem nežli třeba USA. A teď vlastně nevím, je to tak, že v jednotě je síla? No pokud by ta síla vedla EU, mimo servility za oceánem a závislosti na vojenském paktu NATO, který řídí USA, také ke spolupráci a dohodám s Ruskem i Ukrajinou, pak by byl dávno tento problém mezi těmito zeměmi ale i vztahy s nimi a EU, vyřešen. Rozhodně tomu nepomohou ony hloupé jednotné akce typu  -za to Rusko zaplatí!