Včera jsem si, nejspíš v návalu dobré nálady, přepnul na program paní Jílkové, Máte slovo. Tentokrát bylo téma, zda by měla existovat právní ochrana prezidenta republiky v paragrafovém znění a se sankcemi, proti těm,
kteří vulgarizují a uráží prezidenta. Né, že bych tento pořad zrovna měl v lásce, už kvůli jeho moderátorce, která se chová jak na jarmarku, skáče do řeči a nenechá hovořícího dokončit myšlenku a hned jej utře, že ji na její otázku neodpověděl. Nicméně mně zajímal názor obou stran, které se ukázaly skutečně v pravém světle. Navrhovatel a jeho příznivci se snažili vysvětlit, proč by měl takový zákon existovat, ač paní Jílková tuto věc specifikovala na pana Zemana, jako by v budoucnu už žádný jiný prezident neměl existovat. Pan Joch z tábora opozičního si neodpustil rýpnutí, čož se ostatně dalo i očekávat a označil současného prezidenta za starého nemocného muže, který by údajně po přijetí takového zákona musel být stíhán. Neví, ale pan Joch nejspíš neví nic o prezidentově imunitě. Korunu tomu nasadil pan JUDr. Pospíšil, europoslanec za TOP09, StaN, dříve místopředseda ODS. Ten prohlásil, že by žádný politik neměl mít jakékoli výhody nad lid obecný. Prostě právník a řečník se v něm nezapřel. Otázkou však je, co dělal pan Pospíšil, když se nade vší pochybnost rozšiřovala imunita oněch tří pánů poslanců, Petr Tluchoř, Ivan Fuksa a Marek Šnajdr kteří vyměnili mandát za pohodlná a slušně placená místa, když odstoupili ze svých postů, aby prošel daňový balíček, ve kterém se jednalo o důchodovou reformu a církevní restituce.. Kde byl pan poslanec v době, kdy se děly nepředstavitelné věci v době vládnutí pana Topolánka, Nečase aj. Vždy seděl někde za větrem a mlčel. Dnes chce vykládat cosi o tom, že by neměl mít politik výsady oproti běžnému občanovi? Další otázka – výše platu vs průměrný plat občanů; ceny v jejich kantýně, jídelně – vs ceny v běžných restauracích, ohánění se poslaneckým průkazem – čím se mají ohánět běž ní občané. Výjezdy poslanců po světě, za peníze daňových poplatníků, aniž by to mělo přínos pro stát. A dalo by se tak pokračovat. Takže pan Pospíšil by měl v tomto prostě mlčet, neboť neexistuje rovnost mezi občanem a politikem, kterého si platí. Možná by stálo za to, se zeptat tohoto pána, jaký přínos má jeho činnost v Europarlamentu pro naši zemi a její prosperitu, pro zlepšování životních podmínek pro ty, kteří jej a jeho kolegy politiky platí!
