Bilancování po čtvrt století je asi logické. Možná někdo naivně čekal, že budou lidi nadšení, že alespoň z 80% řeknou, že je vše OK, přesně tak jak si to představovali. ALE – ono tomu tak zdaleka není negativní postoj k výsledkům přeměny má kolem šedesáti procent lidí. Když se rozhlédnu kolem sebe a zaposlouchám se do rozhovorů lidí, tak bych řekl, že tohle číslo je ještě dost milosrdné a možná upravené. Myslíte si, že ne, však se podívejte, čím jsme krmeni v médiích, jak se informace, překrucují, pozastavují, nebo úplně vynechávají. Jak se jede v duchu jednostranného informování. Proč? Kdo čekal, že se objeví v naší zemi opět cenzura, že se objeví propaganda silnější nežli za komunistů? Ještě pořád nevěříte? Kolik toho víte např. o tiskové konferenci Putina z G20 v Austrálii? Víte že, na východ Ukrajiny jede už sedmý humanitární konvoj z Ruska? Víte, že zdaleka ne všechny země přítomné na G20 táhnou za jeden provaz s USA? Jistě, rychle jste se dozvěděli, že Obama hned po příjezdu řekl, že Rusko je nebezpečím pro svět – je pokrytec, ale to není nic nového. Navíc to dal do souvislosti se sestřelením malajsijského letadla, inu jak jinak popíchnout proti Putinovi, nežli tím, že tohle řeknu v zemi, která přišla na palubě tohoto letadla o tolik svých občanu? Škoda, že se Australský premiér nezeptal pana Obamy, co je na jejich utajených obrázcích ze satelitu a proč tohle vlastně říká, když nedávno NATO prohlásilo, že Moskva nemá přímý podíl na sestřelení tohoto letadla. Už vám někdo řekl, že USA a NATO mají po světě na tři sta vojenských základen a Rusko má mimo svojí zemi jednu? Ale to nemá s naším bilancováním moc společného to je jen ukázka toho, jak se média přiblížila onomu komunistickému modelu, kdy se jelo po jedné koleji a běda, kdyby někdo z ní vyjel.
Lidi bilancují, ti mladí, se o tohle moc nezajímají, takže není nic mimořádného, že mnoho z nich vlastně ani neví, co Sametová revoluce byla. A stále se to všechno točí okolo otázky, měli jsme moc velké nároky, moc nadsazené vize co nastane? Vlastně nikdo neřekl, co se stane. Pamatuji se na průzkumy, ve kterých lidé ještě v devadesátém roce chtěli, aby tady zůstal socialismus, aby odešli komunisti a byl pluralitní systém více stran, aby bylo povoleno soukromé podnikání a možnost cestovat do zahraničí. Bylo splněno. Jen už nikdo těm lidem neřekl, co je skutečně čeká. Naopak, i pan Havel to zlehčoval, když tvrdil: „ komunisti vás budou strašit tím, že tady bude nezaměstnanost, ale nebojte se, budou vám lhát…“ No a co ještě neřekli? Třeba to, že krom té nezaměstnanosti, bude země v podstatě rozprodaná. Že se rozkradou peníze, které nechali komunisti lidem této země, když to zabalili a odešli, a že to nebylo málo peněz – snadno si to spočítáte, průměrný příspěvek 100,- Kč měsíčně a zhruba milión členů. Podobně to bylo i se svazáckým kontem. Dnes máme dluh 1,8 biliónu. Nikdo neřekl, že se tak nějak potichu ztratí zlatý „poklad“ tedy zlaté rezervy – zlato se prodalo a vzácné mince, které byly vráceny z Británie v r. 1982 jsou ty tam. Třeba mne někdo přesvědčí, že jsou na svém místě, ale napřed bych se zeptal někdejšího guvernéra NB pana Tošovského, bude o tom vědět jistě víc. Asi málokdo tušil, že: se znásobí trestná činnost a to i poté, co se zrušilo mnoho paragrafů, které dříve byly trestným činem, padly i přečiny. Málokdo věřil tomu, že bude potkávat kolem popelnic lidi, kteří v nich loví zbytky, nebo lidí, kteří na vozíku vezou zrezivělé železo aby ho prodali a měli na obživu. Málokdo tehdy věděl, že se byrokracie v této zemi znásobí, že ubyde policistů, že bude jezdit do Německa na nákupy, protože je tam koupí levněji nežli u nás. Málokdo tušil, že bude muset mít dvě zaměstnání, aby zaplatil účty za domácnost, protože tehdy netušil, že elektrika, plyn vzrostou na cenách sedmdesát – osmdesátkrát. Málokdo tušil, že se ocitne na pracovním úřadě a najít práci bude pro něj problém. Málokdo tušil, že ve čtyřiceti letech už bude mnoho žen neperspektivních do zaměstnání, a u mužů po padesátce je to podobné. Málokdo tušil, že se prodlouží věk odchodu do důchodu. Málokdo v té době věřil tomu, že už nebudou půjčky typu novomanželské s jejich výhodami, ale že úroky na půjčky budou činit také 16% RPSN. Asi by se dalo pokračovat v dalších věcech, ale proč vlastně. Ti, kteří tehdy byli na špičce v politice, ti kteří se dokázali ukázat před obrazovkami a náležitě se prezentovat, ti všichni dopadli dobře a jsou z nich slovutní majetní spoluobčané s funkcemi či podnikatelskými aktivitami i když v podstatě využili jen toho, že se v době svých poslaneckých aktivit dokázali šikovně obohatit. Ti běžní lidé, kteří jim to umožnili, třeba ti dělníci z ČKD, nebo ti studenti ve třetích, pátých řadách na Národní, ti si z toho v podstatě užívají snad toho cestování a banánů v květnu. Jistě že jsem to teď přehnal. Máme svobodu – svobodu slova – jenže kdo nás poslouchá? Můžeme svobodně cestovat – jenže kolik to stojí? Můžeme podnikat – ale… a teď by měl promluvit nějaký průměrný podnikatel – znám velice šikovné lidi ale věřte nevěřte, ani jeden z nich není žádný boháč. Jen spousta dřiny, odříkání a starostí! Ale nebuďme pesimističtí, třeba to v tom dalším čtvrtstoletí bude lepší – bude to na nás a taky na tom, jak si do toho od okolního světa necháme kecat.A potom, od čeho jsou volby - že? ... No a jestli jste někdo smutný, pak si zajděte sednout na Havlovu lavičku a dejte si pivo – protože kdo z vás se může pochlubit tím, že seděl na židli z páskoviny za sto tisíc? Tak nashledanou v lepších časech a třeba si někdo vzpomenete taky na to, kdo to byl Jan Weinert.
