O krátkém setkání a příliš brzkém rozloučení
Musím skromně konstatovat, že všechny ty výše popsané činnosti jsem díky své vrozené šikovnosti, břitké inteligenci a nespornému organizačnímu talentu zvládnul naprosto v pohodě. Mohl jsem tedy vyrazit na autobus v 6:30, abych bez problémů stihnul dálkový spoj do Karlových Varů odjíždějící hodinu poté, tedy v 7:30. Všechno vypadalo, že to bude jen další z mnoha cest, které jsem už dřív absolvoval. K jedinému vzrušení snad mohlo dojít jenom při očekávání, jaký film budou v autobusu promítat a jaké noviny se mi dostanou do ruky. Ale nakonec bylo všechno úplně jinak.
Cesta stále ještě dřímající Prahou z Libuše na Kačerov proběhla bez sebemenšího náznaku, že by se v nejbližší chvíli mělo stát něco výjimečného. Ale to se mělo vzápětí změnit. Z autobusu číslo 113 jsem vystoupil napůl ještě spící. Můj duch bloudil nad vodami snových krajin a já nevnímal okolí. A v tom jsem ji spatřil. Nesla středně velký kufřík, který naznačoval, že nebude z nejlehčích. Vycítil jsem příležitost a přidal do kroku. Když nic jiného, mohl bych prohodit několik nezávazných, ale přesto příjemných slov a tak si zkrátit cestu na Florenc. Tu znám ostatně po těch letech prožitých v Praze jako příslovečné svoje boty.
Stačilo pár rychlejších kroků – a stáli jsme vedle sebe. Vlídným hlasem jsem neznámé popřál hezké ráno a zeptal se jí, zda jí mohu se zavazadlem pomoci. Čekal jsem zdvořilé odmítnutí s odkazem na malou hmotnost zavazadla – ale – k mému překvapení – jsem zaslechl odpověď – „To budu ráda.“ A už tu byla záminka k rozhovoru. „Kam cestujete, takhle po ránu?“ „Jedu na svátky, do Beskyd, navštívit rodiče a kamarády,“ řekla příjemným hlasem. Zmobilizoval jsem v sobě poznatky získané četbou knížek Jiřího Guta Jarkovského a Ladislava Špačka. „Abych nezapomněl, jsem Mirek,“ prohodil jsem v souladu s oběma velikány etikety a vybraného chování. „Těší mě, jsem Dáša,“ řekla. „A kam cestuješ Ty?“ „Je to náhoda, ale taky za rodinou, ale na druhou stranu. Nejdřív do Karlových Varů a pak ještě několik málo kilometrů, do Chodova.“ Dozvěděl jsem se, že Dáša jede vlakem, ale ani ona nemá přímé spojení a tak musí přesedat. Pracuje v Praze, u jedné zahraniční firmy s ruským majitelem. I já jsem odkryl svoje karty a řekl, že v současné době hledám práci, protože společnost, v níž jsem pracoval, skončila svou činnost. Psával jsem články o burzách, komoditách a obchodování ve světě. V tomto duchu se nesla naše konverzace po celou cestu. Už už jsem měl na jazyku, že bychom si mohli předat kontakty, dokonce jsem chtěl zavést řeč na to, že mám plnou kapsu vizitek z předchozí práce, na kterých mám svoje telefonní číslo. Ale vtom se z reproduktorů vagónu ozvalo: „Ukončete výstup a nástup, dveře se zavírají. Příští zastávka: Hlavní nádraží!“ „Já už musím vystupovat,“ prohlásila Dáša – a jak řekla, tak učinila. Sotva jsme si stihli popřát šťastnou cestu a krásné Velikonoce. A od té doby lituji, že jsem nebyl rychlejší. Ostatně, jak jsem už zjistil, člověk většinou spíše lituje věcí, které neudělá než těch, které udělá a třeba se ne tak úplně podaří. A tak píšu tenhle článek. Pravda, je to takový vzkaz v láhvi, který putuje mořem velkoměsta. Mořem elektronických zpráv. Ale třeba najde svou adresátku? Náhody se přeci občas stávají. I když, je to nesmysl. Náhody vlastně neexistují. Nebo ano? Jestli ano, ozveš se mi, Dášo? Omlouvám se, že jsem nebyl duchaplnější. Třeba budu mít štěstí? A když ne, tak aspoň zbyde krásná vzpomínka. Na jedno předvelikonoční ráno. A abych nezapomněl – můj mail je jarmir2@gmail.com. Těším se, že si třeba budeme zase povídat. Že navážeme na naše příjemné povídání ve vagónu metra na červené trase „C“. Říkala jsi, že jezdíváš na Smíchov. Tak Ti, Dášo, přeji hezký podvečer. Večer. Noc. Ráno. Den. Prostě krásnou každou chvilku.
Poznámka: Autor zde prohlašuje, že jména ani žádná z dalších podstatných skutečností v tomto článku nebyla změněna.
Mirek Jaroš
Evropská unie: Růst problémů nebo problémy růstu? Část první – Dohody ze Schengenu
„Svět se mění a my s ním...“ chtělo by se říci spolu s kdysi populárním reklamním sloganem. A těmto v poslední době poměrně překotným změnám se snaží (více či méně úspěšně) přizpůsobit nejenom jednotliví lidé, ale také instituce. K těm největším jistě patří Evropská unie. Změny, které se zde odehrávají, můžeme rozdělit do několika skupin. Všechny tyto změny se dotýkají základní podstaty fungování onoho nadstátního celku.p { margin-bottom: 0.25cm; line-height: 120%; } (zpracováno podle informací z deníku E15 ze dne 20. února 2015)
Mirek Jaroš
Samostatné Skotsko: Jde o míru nezávislosti
Referendum. Nástroj rozhodování, který v takovém Švýcarsku funguje. Rozhoduje se jím mnoho věcí. Od místních, přes regionální až po federální. V Česku není tak populární, i když jsou strany, pro které je právě referendum a zákon o něm takříkaje evergreenem. Poslední (a vlastně jedinou) otázkou, kterou Češi řešili celostátním referendem, byla otázka přistoupení České republiky k Evropské unii. Kvůli tomuto jedinému referendu, které v poslední době proběhlo na celostátní české úrovni, dokonce naši zákonodárci přijali speciální zákon. Ústavní zákon číslo 515/2002 Sb., o referendu o přistoupení ČR k EU. Na lokální úrovni většinou u nás referendum příliš nefunguje. Mohli jsme to vidět třeba na řešení otázky o tom, zda se mají omezovat herny na území například Prahy 8.
Mirek Jaroš
Karty nebo nálepky? Co si vyberete?
„Zavolej zítra nebo raději dnes...“ narušila večerní klid melodie mého mobilu. „Koho to sem zase čerti nesou?“ pomyslel jsem si s nelibostí. „Zrovna, když hraje Brazílie!“ „No, haló, kdo volá? Jo, to jsi Ty, Karle?! Co potřebuješ?“. A už jsem se nedostal ke slovu.... „Člověče, slyšel jsi o těch bezkontaktních nálepkách? Teď je nově zavádí většina bank. Třeba ČSOB. To je Ti věc, člověče! Hele, už vlastně nebudeš potřebovat peněženku. Půjdeš třeba běhat – no, já vím, že Ty zrovna ne, dáš si radši to pivečko, že jo?! No, tak vyběhneš – promiň – Ty spíš vyjdeš ven – a bude Ti stačit popadnout třeba jenom klíče. Nebo telefon. Prostě něco, na čem budeš mít tu nálepku. Žádná elektronika, žádné složitosti. A když se moc nerozšoupneš, tak ani nemusíš zadávat PIN. Do pětistovky stačí jenom přiložit nálepku. To je věc!!!“.
Mirek Jaroš
Čas je jen modrej dým
„Nemám čas, nestíhám!“ „Kdybych tak měl víc času!“ - právě tyhle a mnoho podobných vět slýcháme dnes a denně.
Mirek Jaroš
Zlato - symbol pokroku a technologických inovací
Zlato je symbolem pokroku – díky němu funguje internet, umožňuje zachraňovat životy lidí. Odstartuje další kolo technologické revoluce?
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
Moskva se chlubí kořistí z Ukrajiny: Abramsy, Leopardy i českým BVP
V Moskvě ve středu začala výstava západní vojenské techniky, kterou používá ukrajinská armáda a...
Nová odhalení z fakulty: studenti viděli vraha dřív, policie byla v budově víckrát
Premium Masový vrah David K., který v prosinci při střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v...
Na důchodce zaklekli, chalífát neřeší. Němce děsí mdlé reakce jejich politiků
Premium Snímky stovek radikálních islamistů demonstrujících v ulicích severoněmeckého Hamburku, kteří...
Na jednání o míru nepřijdeme, vzkázali Rusové. Švýcaři je ani nezvali
Švýcarsko iniciuje vlastní mírovou konferenci o Ukrajině. S pozváním Ruska na setkání, které se má...
Pavel zkritizoval všechny. Nefér jsou Babišova slova i kampaň SPOLU, míní
Kampaň, která dělá z hnutí ANO zastánce ruských zájmů, je podle prezidenta Petra Pavla stejně nefér...
Klempíř - Pokrývač do Německa
Arcon Personalservice GmbH
nabízený plat:
75 260 - 90 320 Kč
- Počet článků 119
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 546x