Větrné elektrárny v ČR - seminární práce

Úvodem: v právě probíhajícím letním semestru mezi předměty, které studuji, patří i předmět Tvorba a ochrana krajiny. Do tohoto předmětu je třeba zpracovat celkem dvě práce. Témata těchto prací jsou volitelná (ačkoliv záleželo spíše na tom, jak se kdo rychle zapsal na jím chtěné téma), byly mezi nimi například různé mezinárodní úmluvy, ale i solární či větrné elektrárny. Já jsem si vybral jako téma své první práce problematiku větrných elektráren v ČR. Jako druhé téma jsem si zvolil singltreky. O těch však řeč dnes nebude, dnes se zaměřím právě na větrné elektrárny v ČR.

Dnes, v roce 2011 nás již nepřekvapí vidět v krajině (ať už jí pouze projíždíme či bydlíme v blízkém okolí) větrné elektrárny (a to nejen v ČR, ale například i při cestě autem na Vídeň). Vedou se o nich debaty nad jejich smyslem a efektivností. Někteří lidé argumentují, že jakožto alternativní zdroj energie mohou větrné elektrárny posloužit i u nás a najít využití. Otázkou je, jaký význam v takovém případě má větrná elektrárna v měřítku regionálním a měřítku celostátním. Může snad nahradit větrný park jednu jadernou elektrárnu? A pokud ano, je to možné v České republice nebo je to idealistický vzor z jiných států? Na tyto otázky se pokusím zodpovědět v této seminární práci.

Obecně k větrné energii:

Větrné energie bylo využíváno již dříve. Mořeplavci využívali větru pro plavbu na lodích, byly mlýny na mletí. Teprve v devatenáctém století, v souvislosti s vynálezem dynama a výrobou elektrického proudu v baterii ze zinku, mědi a roztoku soli, začalo využívání větru pro výrobu elektrické energie. Nutno však podotknout, že zatímco dynamo bylo vynalezeno v roce 1831 Michaelem Faradayem, tak první větrná elektrárna byla postavena až na přelomu let 1887 a 1888 Američanem Charlesem F. Brushem. Ten sestrojil první automatickou větrnou turbínu, napojenou na generátor elektrického proudu. Rotor elektrárny měl průměr 17 m (tzn. 50 stop) a skládal se ze 144 paprskovitě uspořádaných lopatek z cedrového dřeva (viz obrázek). Výkon generátoru při otáčkách 500/min byl 12 kW. Tento stroj byl postaven v Clevelandu. O tři roky později byla postavena větrná elektrárna i na starém kontinentě. Bylo tomu tak v dánské obci Askov (na jihu Jutského poloostrova), kde Poulu la Courovi (1846-1908) sestrojil větrnou elektrárnu se čtyřmi až šesti křídly , které byly tvořeny plachtami napnutými na rámové konstrukci, která se podobala klasickému větrnému mlýnu. (1)

První větrná elektrárna postavená Američanem Charlesem F. Brushem

Zdroj: Wikipedia Commons – http://tinyurl.com/yke2cmh

Větrné elektrárny a větrná energie na území České republiky

Pravděpodobně prvním doloženým větrem poháněným zdrojem na českém území je stavba větrného mlýna v zahradě Strahovského kláštera v roce 1277 (2). Vrchol větrné energetiky starého typu byl zaznamenán v 19. století – zhruba od 40. do 70. let, kdy se v literatuře uvádí, že na území dnešní ČR existovalo necelých 900 mlýnů, z nichž převážná většina byla na Moravě. Druhou fází využití energie větru byla výsadba větrných turbín k pohonu vodních elektráren, která vyvrcholila za první republiky. Nutno podotknout, že energie větru byla využívána do té doby pro ty účely, kde eratičnost a nárazovost nijak podstatně nevadila – byla možná akumulace, jak zrna pro semletí, tak vody pro zavlažování. Zájem o využití větrné energie se projevil na začátku 70. let minulého století. Důležitým impulsem pro rozvoj větrné energetiky bylo embargo zemí OPEC na vývoz ropy do průmyslově vyspělých zemí vyhlášené na podzim roku 1973. V moderní době lze rozvoj větrné energetiky v ČR rozdělit na tři fáze (3):

• Nesmělé začátky (konec 80. let – 1995)
• Doba temna (1996 – 2002), kdy došlo ke stagnaci
• Evropský boom (2002 - dodnes)

Nesmělé začátky

V tomto období tedy byly vystavěny první větrné elektrárny, některé z nich však sloužily pro prezentační, respektive zkušební účely. Konkrétním příkladem takové elektrárny, která byla využita jako zkušební vzorek a nebyla uvedena do trvalého provozu, byla větrná elektrárna u kruhového objezdu u města Frýdek-Místek, postavená v roce 1993. Příkladem větrné elektrárny, která měla funkci čistě výzkumní a demonstrační, je větrná elektrárna Bílý Kříž, typu TACKE Wind Technik, 60 kW. Tato VE byla poprvé vystavena na Všeobecné výstavě v Praze, kde byla umístěna v blízkosti Křižíkovy fontány. Na podzim roku 1993 byla tato větrná elektrárna postavena v Moravsko-slezských Beskydech. O dva roky později, tedy v roce 1995 byla demontována, neboť v chráněné krajinné oblasti měla povolení pouze k dvouletému provozu. Větrné elektrárny byly představovány na i na veletrzích technicky zaměřených. Takovou větrnou elektrárnou byla VE V75 s výkonem 75 kW, kterou vystavovaly Vítkovice, a.s., na Strojírenských veletrzích v Brně v letech 1991, 1992 a 1993. (4) Do roku 1995 bylo vybudováno ještě několik větrných elektráren, například nedaleko Ostružné (okres Šumperk) byla v roce 1994 firmou Wenergo z města Jeseník vystavěna v těsné blízkosti silnice, jež spojuje města Šumperk a Jeseník, farma šesti VE Vestas V39-500, (průměr rotoru 39 m), na 40 m vysokých tubusech. Zajímavostí je to, že oproti zvyklostem je vzdálenost mezi jednotlivými VE menší. Pozitivním jevem je fakt, že hlukové emise neovlivňují obec Ostružnou. (4) Instalovaný výkon jedné VE je 500 kW (5).

Větrná elektrárna nedaleko obce Ostružná a nákladní vlak do Jeseníku

Zdroj: http://tinyurl.com/6g3e5yn

Dalším příkladem větrné elektrárny vybudované v tomto období je VE typu V 27-225 výrobce Vestas na vrcholu Svatý Hostýn. Byla zprovozněna na jaře v roce 1994. Instalovaný výkon je 225 kW (6).

Větrná elektrárna na Svatém Hostýnu

Zdroj: Wikimedia Commons - http://tinyurl.com/5unm2tl

Doba temna (1996 - 2002)

V první polovině 90. let bylo na území České republiky postaveno 24 VE, jejichž celkový výkon byl 8,22 MW. Rokem s největším přírůstkem v tomto období byl rok 1994. Vznikly dokonce i české firmy, které se specializovaly na vývoj, stavbu a provoz VE (Energovars, EKOV, Forte Mostkovice). Avšak, větrné elektrárny byly velmi poruchové, některé navíc byly postaveny v nevhodných lokalitách, bylo velmi nízké využití instalovaného výkonu a nakonec neexistovala prakticky žádná veřejná podpora pro tento typ zdrojů. A to bylo také důvodem, proč se od výstavby VE upustilo (3). V roce 1996 byla postavena poslední větrná elektrárna české produkce. Šlo o VE Mravenečník nedaleko Medvědí hory (na výstavbě se podílel Energovars a WindWorld) s celkovým výkonem 1170 kW (5). V letech 1996 až 1999 docházelo k demontážím a v roce 2001 bylo v ČR v provozu již jen 8 větrných elektráren (3).

Evropský boom (2002 – dodnes)

K tomu, abychom pochopili, proč v roce 2002 nastal obrat ve využívání větrných elektráren v ČR, musíme srovnat výkupní ceny elektřiny v období temna a po roce 2002. Ty byly v předcházejícím období velmi nízké, pohybovaly se kolem 0,9 – 1,13 Kč za 1 kWh. Tyto hodnoty byly zapříčiněny nezájmem politických elit o danou problematiku, jenž se projevil v nedostatečné legislativě upravující oblast obnovitelných zdrojů. Dalším problémem byla již zmíněná poruchovost. V roce 2001 však nastala velká změna: výkupní ceny elektřiny vyrobené z větrné energie jsou nově určovány centrálně Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) a nikoli regionálním distributorem. Postupný nárůst cen (a také jistota garance jejich výše) přispěly k zatraktivnění větrné energie pro mnoho investorů. (7) Na základě rozhodnutí ERÚ činila nově výkupní cena od 1. ledna 2002 3,-Kč/kWh. (3) To samozřejmě znamenalo, že rok od roku se opět začal zvyšovat počet větrných elektráren v ČR. To je patrné i z této tabulky:

Tabulka aktuálních instalací k 31.12.2010 (5)

Lokalita	Kraj	[1]
Protivanov	Olomoucký	100	100	2002
	Liberecký	600	1200	2003
	Ústecký	1500	1500	2003
	Ústecký	1500	1500	2004
Mladoňov	Olomoucký	100	100	2004
Loučná	Ústecký	600	1800	2004
	Liberecký	500	3100	2004
	Karlovarský	315	315	2006
	Karlovarský	500	1500	2006
Potštát	Olomoucký	150	450	2005,2009
	Olomoucký	1500	3000	2005
Břežany	Jihomoravský	850	4250	2005
	Olomoucký	850	850	2005
	Olomoucký	850	850	2005
Petrovice	Ústecký	2000	4000	2005,2007
Žipotín-Gruna-Solitary	Pardubický	600	1200	2006
	Ústecký	2000	6000	2006
Pavlov	Vysočina	2000	4000	2006
	Pardubický	250	750	2004,2006
	Pardubický	250	500	2006
	Ústecký	2500	7500	2006
Drahany	Olomoucký	2000	2000	2006
	Vysočina	850	1700	2006
	Karlovarský	330	660	2006
	Moravskoslezský	2000	4000	2007
Gruna-Žipotín	Pardubický	2000	4000	2007
	Moravskoslezský	2000	2000	2007
	Ústecký	2000	42000	2007
	Ústecký	2000	4000	2007
Klíny	Ústecký	2000	2000	2007
	Olomoucký	600	1200	2007
Kámen	Vysočina	2000	2000	2008
Pchery	Středočeský	3000	6000	2008
Maletín	Olomoucký	2000	2000	2008
Lipná	Olomoucký	2000	2000	2008
	Pardubický	1250	5000	2008
	Karlovarský	600	1200	2008
	Karlovarský	1500	1500	2008
Bantice	Jihomoravský	2000	2000	2008
	Ústecký	1500	4500	2008
	Ústecký	2050	8200	2008
	Karlovarský	2000	4000	2009
Janov	Pardubický	2000	4000	2009
	Olomoucký	2000	18000	2009
	Pardubický	1250	3750	2009
Věžnice	Vysočina	2050	4100	2009
Tulešice	Jihomoravský	2000	2000	2009
	Karlovarský	2000	8000	2009
	Karlovarský	2000	4000	2010
	Karlovarský	800	800	2010
	Karlovarský	2300	9200	2010
Vrbice	Karlovarský	2300	4600	2010
	Ústecký	2050	4100	2010

[1] Pokud výkon jedné odpovídá celkovému výkonu, jde o jednu VE, pokud vyšší celkový výkon, znamená to, že v dané lokalitě je farma více VE

Konkrétní čísla nových VE však budou lépe viditelná v následujícím grafu:

Zdroj: vlastní návrh

Z tabulky také vyplývá, že instalovaný celkový výkon postupně narůstal a z celkových 53 VE byl výkon u 25 vyšší jak 2000 kW. V případě celkového výkonu nad 4000 kW jde již jen o 14 VE. A zde se dostáváme k významné otázce: jak je to s výkonem větrných elektráren ve srovnání se solárními elektrárnami (vodní elektrárny v tomto případě pro zjednodušení vynechávám), které rovněž zažívají boom a jaký je rozdíl oproti jaderným elektrárnám?

V areálu JE Dukovany se nachází první česká fotovoltaická elektrárna patřící Skupině ČEZ o výkonu 10 kW a o celkové účinné ploše 75 m² účinné plochy. Tvoří ji 200 fotovoltaických panelů osazených monokrystalickými křemíkovými články. Špičkový výkon je 53 W/čl. Sluneční elektrárna byla od roku 1997 do roku 2002 součástí komplexu větrných elektráren v lokalitě Mravenečník. Dnes slouží v rámci informačního střediska Jaderné elektrárny Dukovany k demonstračním účelům. Ročně se zde vyrobí téměř 8 000 kWh. Elektrárna využívá svůj instalovaný výkon na necelých 10 %, roční časové využití fotovoltaické elektrárny je cca 40 %. (8). Na konci roku 2009 Skupina ČEZ moderní fotovoltaickou elektrárnu v Žabčicích u Brna. Průměrný roční úhrn globálního záření zde přesahuje 4 tisíce MJ/m², nejvyšší je zde také počet slunečných dnů. Elektrárna o instalovaném výkonu 5,6 MW by podle odhadů specialistů společnosti ČEZ Obnovitelné zdroje měla ročně vyrobit množství elektřiny pokrývající spotřebu zhruba 1 500 domácností na jihu Moravy. (9) Mnohem vyšší výkon má fotovoltaická elektrárna u obce Vepřek u Mělníka. Elektrárna, která zabírá plochu více než stovky fotbalových hřišť má výkon 35 MW (10). To už je výkon blížící se parku VE v Kryštofových Hamrech, kdy 21 VE má celkový výkon 42 MW. Pokud bychom se zajímali o to, která VE jako samostatná má nejvyšší instalovaný výkon, je to VE Pchery s výkonem 3 MW (jde však o dvojici, celkově tedy 6 MW). (11)

A jak je to ve srovnání s JE Dukovany a Temelín? Instalovaný výkon JE Temelín je 2 x 1000 MW (12), v případě JE Dukovany 3 x 460 + 1 x 500 MW (13).

Co z toho vyplývá? Především to, že výkon VE, ale i solárních elektráren je v současné době nízký. Proč tedy budujeme nové VE a SE? Protože, jednoduše řečeno, nám (tedy České republice) to nařizuje Brusel. Brusel nám nenařizuje budování VE či SE, pouze jsme se zavázali v souladu s pravidly EU (směrnice 77/2001) přijetím zákona č. 180/2005 k tomu, že do roku 2010 dosáhneme 8% podílu obnovitelných zdrojů energie na hrubé spotřebě elektřiny. (14)

Problém však nastal v tom, že elektřina vyrobená z obnovitelných zdrojů je státem podporována formou výhodných výkupních cen nebo zelenými bonusy. Výše výkupních cen a jejich vývoj u VE v letech v případě VE uvedené do provozu před 1.1. 2004 a v případě VE uvedené do provozu od 1.1.2005 do 31.12.2005 názorně ilustruje následující graf:

Zdroj: vlastní návrh (data převzata z http://www.tzb-info.cz/vyse-vykupnich-cen-a-zelenych-bonusu)

Problém jménem dotace

V zásadě na dotacích by nebylo nic špatného, v tomto případě je to podpora obnovitelných zdrojů. Problém však nastává v tom, že odněkud musely být získány peníze na vyplacení těchto podpor. Peníze však nepadají jen tak sami z nebe. Vyšší výkupní ceny elektřiny z obnovitelných zdrojů se tedy projeví na vyšších cenách elektřiny pro spotřebitele. Další možností je také zvýšit daně. A jsme u prvního problému, který souvisí s VE: vysoké výkupní ceny byly lákadlem pro podnikatele, kteří ve VE, ale hlavně v SE uviděli příležitost přijít k slušnému zisku. Chybou tedy není to, že byly poskytovány dotace, ale to, že dotací bylo poskytnuto až příliš mnoho.

S dotacemi na výstavbu VE souvisí i kooperace firmy, která VE staví, s obcemi. Z výstavby VE profituje současně i obec, která se rozhodla využít část svého území pro VE. Obec dostane finanční příspěvky do rozpočtu, může tedy jít o peníze, které budou využity pro výstavbu kanalizace. Zní to idylicky. Jenže, vztaženo ke krajině České republiky, kdy vesnice jsou velmi častým typem osídlení, to znamená, že zatímco jedna obec z VE profituje a případný hluk je kompenzován dotacemi, sousední obec, na jejímž území VE nebyla postavena (ale nachází se velmi blízko území, které již náleží sousední obci), z VE nic nemá. Nezapomeňme také, že poskytnutá finanční pomoc od stavební firmy pochází ze zisků firmy a z dotací státu. Dotace státu firmě zaplatí daňový poplatník na daních, zisk firmy (který firma využije pro poskytnutí dotací obcím) zaplatí zákazník prostřednictvím účtu za elektřinu.

Abych byl upřímný: uznávám, že společenská zodpovědnost firem je důležitá. Mobilní operátoři věnují část peněz na nadace, továrny sponzorují významné společenské akce. Tohle vše je v pořádku. Problém však vidím v případě VE. Nevidím problém ani tak v tom, že firma ČEZ dá peníze na výstavbu kanalizace, cyklostezek atp., ale v tom, že na tyto akce získává peníze prostřednictvím dotací, které platí společnost pomocí daní nebo zvýšeným účtem za elektřinu. To samo o sobě ještě není nic špatného, když si však uvědomíme, že právě díky zeleným dotacím bylo v ČR postaveno mnoho nových SE a VE a ještě současně došlo ze strany firem k poskytnutí finanční podpory vesnicím, je už někde chyba.

Nabízí se tedy otázka: investovala by firma XY, zabývající se výrobou elektřiny prostřednictvím jaderných či uhelných elektráren, do výstavby větrných elektráren, kdyby stát tuto výstavbu nepodporoval dosti štědře vyššími výkupními cenami (což má za následek to, že návratnost VE je vyšší, respektive rychleji dojde k zaplacení provozu)? A pokud ano, byla by tato firma XY společensky odpovědná a poskytla by kromě peněz vynaložených do výstavby VE (či SE, potažmo) i peníze na rozvoj obcí?

Pravděpodobně ne, navíc ne vždy byly ony zmíněné peněžní benefity skutečně zajímavé pro obce. Příkladem je obec Malá Morava na Šumpersku, kde více než 67 % občanů stavbu větrných elektráren odmítlo ze strachu o změnu krajinného rázu (15).

Větrné elektrárny a krajinný ráz

Dalším častým diskutovaným problémem je narušení krajinného rázu krajiny. Stejně jako naruší můj výhled vysoká budova (respektive tato stavba upoutá mou pozornost, případně zakryje část mého výhledu), která se postaví na jih od hradu Špilberk v Brně, tak podobně je zcela neoddiskutovatelné, že větrná elektrárna významně ovlivní (ať už pozitivně či negativně) krajinný ráz, protože jde rovněž o vysokou stavbu, která bude viditelná. Velké větrné elektrárny, které je nutno kvůli využití větrného potenciálu stavět na kopce nebo otevřené rovině se stávají novými výškovými dominantami v území v okruhu až 6 km, kde jsou zřetelně viditelné. Dobře viditelné mohou být do 10 km slabě pak do 20 km. Efekt je umocněn otáčením rotoru a případným výstražným osvětlením, které přitahují pozornost. (16) Dalším trendem je stavět vyšší elektrárny, například již zmíněná VE Pchery má výšku 88 metrů. V roce 2010 byla zprovozněna VE v Jindřichovicích na Karlovarsku o výšce 82 metrů (17). Srovnáme-li to tedy s prvním obdobím, dojdeme k závěru, že výška VE se místy až zdvojnásobila. Každopádně, někomu se větrné elektrárny líbit mohou, někomu nikoliv.

Na druhou stranu, v České republice proběhla a probíhá i nadále výstavba nových vysílačů mobilních operátorů. Novým trendem tedy může být využití již postavených větrných elektráren pro funkci vysílačů, případně při plánované výstavbě VE tak postavit současně i vysílač (neboli BTS). Takováto polyfunkční stavba je pak výhodná i pro obec, na jejímž katastru se VE nenachází.

Dalším problémem VE, ale i SE je nestálost. Solární energie je neužitečná v noci, větrná elektrárna je k ničemu při bezvětří. Na tento fakt poukazuje i současný prezident České republiky Václav Klaus ve své knize „Modrá, nikoli zelená planeta“. Pokud bychom chtěli větrnými elektrárnami zcela nahradit Temelín, museli bychom postavit řadu 4750 větrných elektráren o délce 665 km. Navíc by bylo potřeba mít připravené záložní zdroje pro případ výpadku. (18) Zdravý rozum mi říká, že tento příklad je samozřejmě trochu absurdní, nicméně varovným signálem nám může být vodní dílo Tři soutěsky. Při budování této obrovské přehrady bylo přesídleno asi 1,3 milionu lidí. Nicméně, výkon je úctyhodný: 18.460 megawattů, což je devětkrát více než maximální výkon jaderné elektrárny Temelín. (19)

Z větrných elektráren se stal business, který bude mít nezanedbatelné dopady na krajinný ráz. Příkladem může být tato dvojice obrázků²:

Idylka? Zcela jistě. Obrázek jako z ladovské zimy. Kostelík v Horních Heřmanicích

A co takto? Jednoznačně nás upoutá farma VE, nikoliv kostelík. Takových případů by se dalo najít více :-( (v tomto případě jde o fotomontáž)

[2] Obrázky převzaty z http://www.zelenalouka.org/obrazky/Fotogalerie/seznam.htm

Závěrem

Hlavní kámen úrazu obnovitelných zdrojů v České republice (a to u všech typů, tedy u SE, VE, VodE...) je nízký výkon, který se nemůže měřit s jadernými elektrárnami. Pokud bychom jimi chtěli nahradit jenom jaderné elektrárny, budeme potřebovat obrovské množství půdy, která by mohla být využita k zemědělským účelům. Stále však budeme narážet na problém, že obnovitelné zdroje nejsou vždy stabilní (SE je nám k ničemu v noci, kdy slunce nesvítí) a tudíž bude potřeba mít připravené záložní zdroje.

Co si tedy počít? Máme budovat další solární a větrné elektrárny? V zásadě ano, ale se značným omezením státních dotací, které jsou získány z kapes daňových poplatníků. Ušetřené peníze navrhuji investovat do výzkumu a hledání možných úspor. Investujme tyto peníze například do železničních tratí, především do rychlostního koridoru mezi Prahou a Brnem. -mir-

Použitá literatura:

1)  Elektro [online]. 2005-11-29 [cit. 2011-02-23]. Z historie větrných elektráren. Dostupné z WWW: <http://www.odbornecasopisy.cz/index.php?id_document=26559>.

2) Alternativní zdroje energie [online]. 2010 [cit. 2011-02-26]. Větrné elektrárny. Dostupné z WWW: <http://www.alternativni-zdroje.cz/vetrne-elektrarny.htm>

3) ZAJÍČEK, Miroslav. Ekonomické dopady výstavby fotovoltaických a větrných elektráren v ČR : odborná studie /. Praha : Oeconomica, 2010. 110 s. ISBN 978-80-245-1687-5.

4) ŠTĚKL, Josef. TZB-info [online]. 22.1.2002 [cit. 2011-02-26]. Velké větrné elektrárny na území ČR. Dostupné z WWW: <http://www.tzb-info.cz/844-velke-vetrne-elektrarny-na-uzemi-cr>.

5) Česká společnost pro větrnou energii [online]. 1. 1. 2011 [cit. 2011-02-26]. Aktuální instalace. Dostupné z WWW: <http://www.csve.cz/clanky/aktualni-instalace-vte-cr/120>.

6) Svatý Hostýn [online]. 18. 11. 2010 [cit. 2011-02-26]. Pamětihodnosti. Dostupné z WWW: <http://www.hostyn.cz/pametihodnosti1.htm>.

7) PONCAROVÁ, Jana. Nazeleno.cz [online]. 24. 11. 2008 [cit. 2011-02-26]. Větrná energie a její využití v České republice. Dostupné z WWW: <http://www.nazeleno.cz/energie/vetrna-energie/vetrna-energie-a-jeji-vyuziti-v-ceske-republice.aspx>.

8) Skupina ČEZ [online]. 2011 [cit. 2011-02-27]. Fotovoltaická elektrárna - Dukovany. Dostupné z WWW: <http://www.cez.cz/cs/vyroba-elektriny/obnovitelne-zdroje/slunce/slunecni-elektrarna-dukovany.html>.

9) Skupina ČEZ [online]. 2010 [cit. 2011-02-27]. Fotovoltaická elektrárna Žabčice . Dostupné z WWW: <http://www.cez.cz/cs/vyroba-elektriny/obnovitelne-zdroje/slunce/provozovane-fotovoltaicke-elektrarny/fotovoltaicka-elektrarna-zabcice.html>.

10) ŠITNER, Roman. Ekonomika.iHNed.cz [online]. 8. 9. 2010 [cit. 2011-02-27]. Obří solární elektrárna u Mělníka zahajuje provoz. Neví se, komu patří. Dostupné z WWW: <http://ekonomika.ihned.cz/c1-46317910-obri-solarni-zdroj-zahajuje-provoz-nevi-se-komu-patri>.

11)  Větrná elektrárna Pchery [online]. 3.4.2008 [cit. 2011-02-27]. Výstavba. Dostupné z WWW: <http://www.vtepchery.cz/vystavba.php#aktualita17>.

12) Skupina ČEZ [online]. 2011 [cit. 2011-02-27]. Historie a současnost Elektrárny Temelín . Dostupné z WWW: <http://www.cez.cz/cs/vyroba-elektriny/jaderna-energetika/jaderne-elektrarny-cez/ete/historie-a-soucasnost.html>.

13) Skupina ČEZ [online]. 2011 [cit. 2011-02-27]. Historie a současnost EDU. Dostupné z WWW: <http://www.cez.cz/cs/vyroba-elektriny/jaderna-energetika/jaderne-elektrarny-cez/edu/historie-a-soucasnost.html>.

14) PŘIKRYL, Mgr. Jiří. Czech RE Agency [online]. c2009 [cit. 2011-02-27]. Jak se budují větrné elektrárny v České republice?. Dostupné z WWW: <http://www.czrea.org/cs/druhy-oze/vetrna-energie/ve-v-cr>.

15) KUBOVÁ, Hana. Šumperský a jesenický deník [online]. 3.6.2009 15:28, 3.6.2009 23:00 [cit. 2011-02-27]. Občané řekli ne větrným elektrárnám. Dostupné z WWW: <http://sumpersky.denik.cz/zpravy_region/obcane-male-moravy-rekli-ne-vetrnym-elektrarnam.html>.

16) SEQUENS, Edvard. Větrné elektrárny a životní prostředí. České Budějovice : Calla - Sdružení pro záchranu prostředí, 2009. 4 s. ISBN 978-80-87267-04-2.

17) ZEMAN, Bohumil. IDNES.cz [online]. 10. 11. 2010 7:37 [cit. 2011-02-27]. Nad Jindřichovicemi se tyčí čtyři stožáry větrné elektrárny. Dostupné z WWW: <http://vary.idnes.cz/nad-jindrichovicemi-se-tyci-ctyri-stozary-vetrne-elektrarny-ptf-/vary-zpravy.asp?c=A101109_183710_vary-zpravy_sou>.

18) KLAUS, Václav. Modrá, nikoli zelená planeta : Co je ohroženo: klima, nebo svoboda?. 1. vydání. Praha : Dokořán, s. r. o., 2007. 164 s. ISBN 978-80-7363-152-9.

19) KYJONKOVÁ, Petra. Www.lidovky.cz [online]. 14.9. 2009 14:14 [cit. 2011-02-27]. Gigantické vodní dílo Tři soutěsky stálo více než šest Temelínů. Dostupné z WWW: <http://byznys.lidovky.cz/giganticke-vodni-dilo-tri-soutesky-stalo-vice-nez-sest-temelinu-p8q-/firmy-trhy.asp?c=A090914_141402_firmy-trhy_abc>.