Termojízdenky ČD pro rychlejší odbavení cestujících?

V těchto dnech začal ostrý provoz nových termotiskáren na termojízdenky Českých drah. České dráhy si od nové technologie slibují rychlejší odbavení cestujících a tím pádem kratší fronty. Osobně se mi však na této novince nezdá několik věcí a spíše se mi zdá, že tato novinka přináší poměrně málo muziky za příliš moc peněz.

Jehličková tiskárna vs. tarif ČD aneb co spíše prodlužuje odbavení?

Doposud tisknou České dráhy své jízdenky jehličkovými tiskárnami, které jsou pomalé. O tom není pochyb. Přesto se mi nezdá, že bych musel nějak dlouho čekat do momentu, než mi jízdenku pokladní vydá a já můžu jít na vlak.

Pokud je na nádraží fronta na jízdenky, může se stát, že si někdo z cestujících potřebuje něco ověřit ohledně času odjezdu, eventuálně potřebuje podiskutovat nejlepší tarifní nabídku. Tarifních nabídek je totiž opravdu hodně a vyznat se v tarifní džungli je hodně náročné, nemluvě o tom, že člověk někdy musí dobře počítat, která nabídka se spíše vyplatí. Anebo se také může stát, že pokladní déle hledá příslušný typ jízdenky.

Osobně se mi zdá, že jestli jeden z těchto dvou jevů, tedy jehličková tiskárna a komplikovaný tarif Českých drah, může za dlouhé fronty, je to právě ta tarifní džungle.

Takže: zjednodušit tarif, respektive jej nějak zpřehlednit. Termotiskárna samozřejmě trochu zrychlí odbavení, nicméně zdá se mi, že kratších front lze dosáhnout jinak.

Trvanlivost termojízdenek

Nemluvě o tom, že termopapír je známý svými vlastnostmi, tj. že má tendenci po čase blednout, zejména pokud přichází do styku se světlem nebo umělou hmotou. Na jedné mé jízdence od dopravce ČSAD STTRANS a.s. je zezadu napsáno upozornění, že jde o teplocitlivý papír, který je potřeba chránit před sluncem, teplotou nad 40 °C, měkčeným PVC, uhlovým a samopropis. papírem, organ. rozpouštědly, změkčovadly, lepidly.

Je pravdou, že čistě ze zájmu si jízdenky občas uschovám a tak jsem se dnes podíval, co se stalo se sedmi termojízdenkami. Dvě byly zakoupené v roce 2007, pět pak v roce 2009. Výsledek viz obrázek:

Sbírka 7 termojízdenek

Za zmínku stojí také to, že v případě jízdenek IDS JMK není na druhé straně žádné upozornění o tom, že jde o termopapír...

Je pravdou, že v případě Českých drah asi nehrozí, že by někdo potřeboval jízdenku používat nějak dlouhodobě, nicméně existuje traťová jízdenka ve verzi bez slevy 25 %, která se vydává na papír. Hu, se zavedením termojízdenek aby si cestující dával pozor, v čem takový tip jízdenky uchovává. Mohlo by se stát, že časem z ní nic průvodčí nic nepřečte...

Aztécký kód jako nový ochranný prvek

Tady situaci chápu, je snaha posílit ochranné prvky na jízdenkách a aztécký kód je určitě cestou k vyššímu zabezpečení. A těžko ho budou tisknout jehličkové tiskárny, to je jasné. Ale na druhou stranu, když jsem loni v únoru 2011 cestoval po Německu vlakem, měl jsem vytištěnou jízdenku na inkoustové tiskárně, na které byl rovněž aztécký kód, který průvodčí zkontroloval svou čtečku a k tomu jsem mu navíc ukázal svou bahn.bonus Card jako doklad o totožnosti (karta, která nic nestojí, neposkytuje žádné slevy kromě možnosti sbírání bonusových bodů, ale slouží jako identifikační karta namísto platební karty). Ale jízdenka nebyla zabezpečená jen aztéckým kódem a pomocí bahn.bonus Card.

Moje jízdenka DB (ochranné prvky: aztécký kód, text vpravo nad jménem držitele jízdenky a dvakrát obdélník s obsahem jen těžko napodobitelným)

Mnou zmíněné ochranné prvky na jízdence Deutsche Bahn jsou dle mého názoru jen těžko padělatelné.

Tak tedy mi není jasné, proč Českým dráhám nestačí v rámci snahy o úsporu nákladů za tisk (že jsou jehličkové tiskárny poměrně nákladné především na údržbu a že jsou poměrně hlučné, je jasné) zakoupit prostě laserové tiskárny, které tisknou také poměrně rychle a díky svému rozšíření jsou navíc poměrně levné. Ostatně, pokud si dnes zakoupím jízdenku přes eShop ČD, nikdo mne nenutí si jízdenku tisknout na termopapíru! Postačí bohatě inkoustová nebo laserová tiskárna!

Spíš se mi zdá, že výrobce termotiskáren a termopapíru pro České dráhy potřeboval nějakou zakázku a zakázka za zhruba 20 milionů korun (tato výše nákladů je uváděna zde) je pro tyto účely značka ideál.

Příklad ochrany jízdenek z Polska

Závěrem tohoto článku bych si dovolil zde představit zabezpečení dopravce PKP Intercity. V květnu 2008 jsem cestoval vlakem TLK z Bydhošti do Varšavy a pro jízdu tímto vlakem jsem potřeboval kromě mezinárodní jízdenky místenku za 5 zlotých. Je evidentní, že text na jízdence je vytištěn jehličkovou tiskárnou, nicméně některé části jízdenky jsou již předem připraveny, v tomto případě je to číselný kód v levém dolním rohu jízdenky. Tehdy v květnu 2008 jsem nějak nezkoumal, co s touto místenkou průvodčí dělá, důležité pro mne samozřejmě bylo, že místenka byla platná, nicméně když jsem v únoru 2010 cestoval vlakem IR opět z Bydhošti do Varšavy, předložil jsem ve vlaku InterRegio svoji mezinárodní jízdenku a průvodčí se ji pokusil zkontrolovat pomocí nějaké čtečky, nicméně brzy zjistil, že číselný kód na mé mezinárodní jízdence opravdu čitelný jeho čtečkou není.

Nicméně, tento způsob zabezpečení je funkční a kompatibilní s jehličkovým tiskem údajů o trase jízdy cestujícího.

Příklad místenky dopravce PKP Intercity (v levém dolním rohu je speciální číselný kód)

-mir-