Recenze vozu B9mnopuz 159A

Dnešní článek bude trochu neobvyklý. Jak asi tušíte, půjde o recenzi. Ovšem na rozdíl od recenzí aut nebo knih, tato recenze bude o jednom polském voze výrobce H. Cegielski, který byl vyroben pro dopravce PKP. Představíme si tedy jeho technické parametry, vnější vzhled a zejména interiér.

Obecně o voze

Vůz B9mnopuz 159A je následovníkem vozu Amnopuz 158A, což je vůz první třídy. Oba vozy lze potkat v běžném provozu v České republice, konkrétně vůz Amnopuz 158A by se teoreticky měl objevovat na vlacích EC 102 / 103 Polonia, ovšem nelze vyloučit, že někdy je místo něj poslán jiný vůz první třídy. Přeci jen, těchto vozů nevlastní dopravce PKP Intercity tolik, aby mohl garantovat to, že tento vůz pojede skutečně každý den z Varšavy až do Villachu.

Vůz B9mnopuz 159A je nasazován na vlaky EC 102 / 103 Polonia a dále na vlaky EC 104 / 105 Sobieski. V Polsku se tento vůz využívá zejména na prestižních a poměrně drahých vlacích kategorie EIC (Express InterCity).

České veřejnosti zajímající se o železnici byl poprvé slavnostně představen v červnu roku 2011 na veletrhu drážní a manipulační techniky, výrobků a služeb pro potřeby železniční a městské kolejové dopravy Czech Raildays.

Oba vozy mají tyto společné technické parametry:

Maximální rychlost těchto vozů v provozu je 200 km/h, na obou koncích vozů jsou umístěny toalety (celkem tedy dvě toalety na vůz), samozřejmě jde o vozy klimatizované, výrobce pamatoval na majitele notebooků a mobilních telefonů, takže nechybí zásuvky.

Rovněž interiér těchto vozů vykazuje určité společné rysy:

Uspořádání sedadel je velmi podobné. Oba vozy jsou velkoprostorové, uspořádání sedadel je tedy podobné uspořádání sedadel v letadlech.

Aby si však cestující mohl vybrat, zda chce sedět po směru nebo proti směru jízdy, je jedna polovina sedadel rozmístěna tak, že v nich cestující sedí proti směru jízdy a druhá polovina tak, že v nich cestující sedí po směru jízdy.

Výrobce přesto pamatoval na případy, kdy čtyři cestující chtějí sedět společně u jednoho stolečku, takže v polovině vozu jsou sedadla umístěna naproti sobě a mezi nimi je stoleček.

Co už samozřejmě není tak podobné, je počet sedadel. Ve voze Amnopuz 158A je míst k sezení celkem 54 a uspořádání vozu je následující: 2 sedadla na jedné straně, na druhé straně pak jedno sedadlo, takže se jedná o klasické uspořádání známé i z vozů první třídy Českých drah (respektive velkoprostové části vozů, které používá RegioJet).

Vůz B9mnopuz 159A je však vozem druhé třídy a tudíž má větší kapacitu a to celkem 72 sedadel. Sedačky jsou tedy v uspořádání dva + dva, jak dokládá následující obrázek.

Interiér vozu B9mnopuz 159A

Vnější vzhled

Dopravce PKP Intercity používá již delší dobu na vlaky vyšší kvality poměrně jednoduchý nátěr, který by mohl být inspirací pro České dráhy a jejich snahu o hledání ideálního nátěru v designu Najbrt.

Čili, vozy první třídy mají nad okny žlutý pruh, vozy restaurační pruh fialový pruh a vozy druhé třídy pruh zelený. Barevné řešení části pod okny je vždy stejné, tj. bílý prostor, ve kterém je dole modrá linka a v jednom místě logo dopravce.

Jednoduché a přitom elegantní řešení, ke kterému ovšem České dráhy zatím nedokázaly dospět.

Vůz B9mnopuz 159A ve stanici Staré Město u Uherského Hradiště

Interiér

Fajn, na první pohled vůz vypadá poměrně sympaticky a moderně (a moc se mi líbí použití koberce, což sice znamená náročnější čištění tohoto vozu, nicméně působí to na mne lépe než pustá šedá podlaha), rovněž výbavu (o ní ještě bude řeč) má poměrně solidní, ovšem jak se v tomto vozu sedí? A dá se v něm pracovat na notebooku?

Co se týká sezení, počet sedadel v tomto voze není v porovnání s jinými vozy tak vysoký jako s jinými vozy druhé třídy, takže prostor na nohy je skutečně královský. Každý cestující, který využívá jiného sedadla než dvou čtveřiček sedadel uprostřed, má pro nohy praktickou opěrku.

Místa je skutečně mnoho, takže se dá v těchto sedadlech dle mého názoru velmi pohodlně odpočívat.

Jenže, luxusní prostor pro nohy má i své slabiny. Chcete-li pracovat s notebookem, počítejte s tím, že ač sedadla mají výklopné stolečky na notebooky, stolečky nejsou příliš velké, abyste na ně položili bezpečně notebooky o úhlopříčce 15 palců a měli jistotu, že Vám notebook nespadne. A i když notebook na stoleček položíte, budete ho mít poměrně daleko, takže pokud plánujete ve vlaku něco psát, počítejte s tím, že se budete hrbit, abyste na notebook vůbec dosáhli. Jak to vypadá v reálu, dokládá následující fotka mého velkého notebooku při jedné z jízd tímto vozem.

Výklopný stolek je fajn, ale notebook mám moc daleko od sebe...

Stoleček by opravdu mohl být o něco větší...

Pokud chcete pracovat s notebookem a mít jistotu, že Vám nespadne a navíc se k němu nebudete natahovat, je mnohem lepší obsadit jedno ze sedadel, které se nachází ve dvojičce čtveřice sedadel.

Zde už je i velkému notebooku lépe - poličky "zaklopené" nepřekážejí, "vyklopené" poskytují dostatečný prostor nejen pro notebook...je zde však o něco méně prostoru na natáhnutí dlouhých noh...

Pokud jde o sedačky, nejsou polohovatelné, nicméně nejsou příliš tvrdé, takže se v nich sedí celkem pohodlně.

Další drobnosti a vychytávky

Ovšem vůz B9mnopuz 159A má ještě jiné doplňky a vychytávky, které z tohoto vozu dělají jeden z nejlepších velkoprostorových vozů druhé třídy. Ovšem, současně je třeba si přiznat, že některé zatím nejsou plně využity.

Nejdříve bych však neměl zapomenout zmínit police na velká zavazadla, která se nacházejí na obou koncích vozu hned vedle dveří.

Nad sedadly samozřejmě nechybí také police, které jsou poměrně prostorné a visí z nich navíc malé věšáčky na oblečení.

Police na zavazadla se nachází hned vedle dveří při vstupu do vlastní části vozu (tedy ne na představku)

Dalším sympatickým doplňkem jsou malé lampičky nad sedadly. Je pravdou, že zelenobílé osvětlení uprostřed stropu a potom bílé LCD osvětlení na stranách působí méně jedovatě oproti modrobílému osvětlení ve voze Amnopuz 158 (viz tato fotka), nicméně ve večerních hodinách nemusí toto osvětlení postačovat na komfortní čtení knížky (ovšem současně toto zelenobílé osvětlení není příliš rušivé pro případný spánek (který se obvykle lépe řeší v kupé)).

Výrobce vozu je si však současně vědom toho, že někdy může svítit až moc slunce. Z tohoto důvodu jsou všechna okna vybavena dvojitými roletami, kterými lze dosáhnout částečného nebo úplného zatemnění.

Praktická roleta

Nechybí také malé displeje nad sedadly, které by měly teoreticky indikovat, jestli si někdo dané místo nárokuje a pokud ano, tak odkud kam.

Proč píšu teoreticky? Protože podruhé, když jsem tento vůz testoval v úseku Břeclav - Staré Město u Uherského Hradiště, tyto displeje nefungovaly a místo nich byly vyvěšeny malé papírky s rezervacemi. Je to zvláštní jev, nicméně to zřejmě znamená, že zatím není vyřešeno to, jak data o rezervacích na tyto displeje dostat.

Ne úplně vyřešený systém rezervací

Podobným nedostatkem trpí LCD panely a informační panely nad dveřmi k představku. Je možné, že jde opět o problém čistě takový, že jiná než polská lokomotiva neumí poslat na tyto panely nějaké informace (například o rychlosti a příští stanici) a tudíž ani na LCD panelech a ani na panelech nad dveřmi si nic zajímavého neprohlédneme, nicméně jako zásadní nedostatek to nepovažuji.

Nevyužité panely

Dalším doplňkem je časopis společnosti PKP Intercity "wpodróży". Je pochopitelně v polštině a články v něm jsou různé: některé se věnují cestování, některé novinkám společnosti PKP Intercity a část článků se věnuje tématům z oblasti psychologie a duševního života. Občas lze také nalézt ve voze polské noviny.

Během četby časopisu wpodróży...

Na stěnách vozu jsou také reklamy, ovšem není jich mnoho, takže příliš neruší. Navíc při mé druhé jízdě jsem stejně viděl jen reklamy na to, jak je výhodné umístit reklamu do vozů společnosti PKP Intercity.

Neměl bych také zapomenout zmínit to, že zásuvky nejsou v množství takovém, že platí "kdo dřív přijde, ten dřív mele". Takto to naštěstí není: pod každým sedadlem je jedna zásuvka, takže pokud nepotřebujete ve vlaku nabíjet současně notebook, foťák a k tomu ještě mobil, je vše v klidu.

Celkové hodnocení

Jak už jsem uvedl, vůz B9mnopuz 159A je dle mého názoru jedním z nejlepších velkoprostorových vozů druhé třídy. Jedinou vadou na kráse jsou pro mne poněkud nepraktické výklopné stolky, které neumožňují příliš pohodlnou práci s notebookem. Tento nedostatek by však mohl být vyřešen jejich výměnou, což by však znamenalo nejspíš i kompletní výměnu sedadla, aby se stoleček zvětšil a zmenšil se prostor nad stolečkem.

Dalo by se samozřejmě uvažovat i o tom, že by všechna sedadla byla uspořádana tak, že by vždy byly dvě sedadla naproti sobě (takže samé čtveřice sedadel), nicméně to už by znamenalo kompletní předělání interiéru a to by znamenalo i méně prostoru na nohy u všech sedadel (sedadla ve čtveřici totiž mají méně prostoru na nohy oproti ostatním sedadlům).

Určitým rizikem z hlediska dlouhodobého používání je pochopitelně koberec, jež se čistí hůře než podlaha. Nicméně, pokud se bude dopravce o koberec vzorně starat, komfort pro cestujícího bude jistě lepší (osobně si spíš vyzuji boty a nechám nohy v ponožkách na koberci než na obyčejné prázdné podlaze).

Závěrem

Pokud tedy někdy pojedete po ČR vlaky EC 102 / 103 Polonia a či EC 104 / 105 Sobieski, rozhodně tento vůz zkuste. A pokud pojedete z/ do Varšavy jedním z těchto vlaků, rozhodně zkuste také požádat pokladní o rezervaci míst do tohoto vozu. -mir-

Hlasujte ve finále ankety Blogera roku

Autor: Miroslav Hruška | pondělí 4.3.2013 21:28 | karma článku: 15,81 | přečteno: 1297x