Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Letní vlakové cestování po Rakousku - díl čtvrtý - Innsbruck

Tímto textem navazuji na první část reportáže, která popisovala naši cestu z Brna do Innsbrucku a projížďku Stubaitalbahn. V druhém díle tedy následuje popis našich aktivit po příjezdu horskou tramvají zpět do Innsbrucku až do návratu v neděli zpět do Brna.

Výlet třetí 19.7. - 21.7. 2013 - výlet do Innsbrucku a blízkého okolí (druhá část reportáže)

Jak už jsem tedy naznačil, v 19:22 jsme odjeli s Jakubem vlakem kategorie S-bahn do stanice Matrei. Ačkoliv bychom sice mohli jet z Innsbrucku i později (v případě, že bychom ve Vídni nestíhali přestup, bylo by všechno posunuté o hodinu později), za tuto variantu cesty jsme byli rádi, protože ze stanice Matrei jsme pokračovali autobusem do vesnice Ellbögen. A pokud bychom jeli až o hodinu později, nemohli bychom využít vlak na část cesty do Ellbögen a museli bychom zaplatit tak o něco více za dopravu do této vesnice.

Po výstupu na vlakovém nádraží v Matrei jsme začali řešit, odkud že pojede autobus do Ellbögen, protože na přestup jsme měli jen tři minuty. Pro jistotu jsme se zeptali i jedné místní starší paní, ta ale moc nevěděla, kam to jedeme...

Naštěstí se ukázalo, že zastávka ÖBB-Postbusu je před nádražím, takže zbývalo už jen počkat na autobus.

Po chvíli autobus skutečně přijíždí, když ale říkáme, kam že to přesně potřebujeme dopravit, řidiče to moc nezajímá, chce znát jen název vesnice, tedy Ellbögen. Místní části ho tedy příliš nezajímají. Platíme 3,30 € a odjíždíme. Až na místo, kam jsme potřebovali dojet, byl autobus úplně prázdný, jedinými cestujícími jsem já a Jakub. Ovšem, díky tomu, že silnice vede v horách a místy je opravdu úzká, je o zábavu postaráno. Než dojedeme na místo, musí řidič zvládnout několik situací, kdy se musí vyhnout s protijedoucími vozidly.

V čase, kdy jsme vyrazili autobusem z Matrei, jsem odeslal smsku našim hostitelům a tak na nás již na zastávce čekají a vítají nás. Ovšem, zatímco Jakub se představuje německy, já využívám výhody znalosti esperanta. A nejen tím je naše setkání ve vesnici Ellbögen zajímavé.

Když jsem v druhém týdnu července oslovil přes službu Pasporta servo hostitele z okolí Innsbrucku, netušil jsem, že se po mém upřesňujícím e-mailu ukáže, že před šesti lety jsem se v rámci cesty na Ukrajinu a našeho pobytu na Krymu seznámil s Jelenou, která dnes bydlí s manželem Ottim nedaleko Innsbrucku. Inu, svět je malý a o náhody tu není nouze. Tohoto setkání si však velice vážím, protože s esperantisty na Krymu (zejména v Jaltě) jsme se už poměrně dlouho neviděli a proto jsem rád, že se po šesti letech setkávám s Jelenou znovu.

Jak už jsem ale naznačil, Jelena bydlí ve vesnici Ellbögen s manželem Ottim a navíc i s 2 pudlíky - Dášou a Alisou. Setkání je tedy velice příjemné a radostné.

Protože ale pudlíci chtějí jít na procházku, odložíme si naše zavazadla v domě Jeleny a Ottiho a jdeme na procházku po okolí. Je to samozřejmě paradox, po jednou zase venčit pudly, protože aktuálně mám doma kavalíra king charles španěla a pudly jsme měli doma dříve. Ale Alisa i Dáša jsou obě přátelské. Když ale zkouším použít výraz "komm" (pojď), nerozumí mi. Dostává se mi vysvětlení, že v této oblasti se používá "kimm" a samotné sloveso "kommen" se používá jako "kömmen". Inu, místní dialekt je místní dialekt.

Po procházce následuje v domě Jeleny a Ottiho velmi chutná večeře, ovšem ještě předtím večeří pudlíci. S Jakubem slušně poděkujeme za velmi chutnou večeři (jejíž součástí byl i domácí rybízový kompot a dort z rybízu) a při té příležitosti předáváme společně dary - esperantský letáček pro turisty o Brně, dále několik českých typických sladkostí a dva balíčky granulí pro pudlíky.

Pak už se jen domluvíme, v kolik v sobotu ráno vyrazíme směr Achensee a pomalu jdeme spát.

Sobota

Po snídani jsme autem vyrazili na dálnici a po ní do Jenbachu, odkud jsme vystoupali k jezeru Achensee. Jedeme samozřejmě i s Alisou a Dášou, která se rozhodla být se mnou a Jakubem na zadním sedadle.

Asi 200 metrů od jezera parkujeme a vyrážíme dále již po svých najít vhodné místo na opalování a na piknik. Místo jsme nakonec úspěšně našli a pouštíme se do stavby ohniště.

Na ohništi jsme si opekli několik typických rakouských dobrot, do toho jsme se několikrát vykoupali v průzračné a současně toho dne teplé vodě jezera Achensee.

 Idylka na Achensee

Pohled na Pertisau

K autu jsme se vrátili až po páté hodině a po cestě zpět do Ellbögenu jsme se ještě stavili na konečné stanici Achenseebahn. A protože za chvíli má akorát vlak přijet, rozhodli jsme se počkat a příjezd a odjezd si zdokumentovat. V 17:35 skutečně přijíždí parní lokomotiva a vidíme tedy, jak je krásně zajištěn přestup na loď a naopak. Lokomotiva táhne jen jeden vůz, který je navíc letní a průvodčí při kontrole, respektive prodeji lístků, musí chodit po vnějších stupíncích.

Příjezd vlaku

Objíždění vozu lokomotivou na konečné stanici u Achense

Vlak těsně před odjezdem směr Jenbach

Loď odplouvá směr Pertisau

Po odjezdu této unikátní parní zubačky se vracíme zpět směr Ellbögen, po cestě jsme se ale zastavili ještě v jednom lese na procházku s pudlíky.

Po příjezdu do Ellbögenu si společně na zahradě zahrajeme badminton a pak následuje večeře. Po ní ještě Jeleně a Ottimu ukazuji na notebooku fotky mých pudlů, které jsme měli dříve a také mého současného psa. Nechybí také kratší projekce fotek z našeho setkání na Krymu v létě 2007.

Neděle

Ačkoliv jsme původně plánovali jet ráno až o půl osmé na vlak do Matrei, nakonec jsems Jakubem dostal nabídku jet už v šest ráno společně s Ottim autem, protože Otti pracuje jako taxikář.

Na nádraží kupujeme v automatu celodenní jízdenku za 4,40 € na osobu. Problém ale nastává při placení. Platební karta nějak nejde vsunout do automatu a bankovky nám automat vrací zpět. Nakonec se podaří a my vyrážíme linkou č. 3 na konečnou Höttinger Au/West. Ta je zvláštní tím, že je zakončená úvratí, což ale pro obousměrné tramvaje Flexity není žádný problém. Zajímavější je spíš to, že za úvratí je vidět, že se trať má dále prodlužovat. Na tom by samozřejmě nebylo nic zvláštního, kdyby ovšem tramvajové koleje najednou z ničeho nic nekončily na jednom místě, kde se evidentně nedávno pokládal nový asfalt. Kousek za tímto zvláštním místem jsme si ještě všimli pozůstatků trolejbusového vedení. Trolejbusy, ač potkáte i na jiných místech troleje, ale v Innsbrucku od roku 2007 nejezdí.

Konečná linky č.3 Höttinger Au/West

Zvláštní ukončení budované trati

Z konečné linky 3 jedeme zpátky do centra, kde čekáme na linku 1. Při tom se zdravíme s řidičem, se kterým jsme se seznámili v pátek na Stubaitalbahn, dnes ale jezdí na lince č. 1. Tou jedeme až na konečnou Bergisel, kde ale úvrať linky 1 není, je zde klasická smyčka. Chtěli jsme pokračovat dále horskou linkou č. 6 do Igls, jenže ouha...na místě zjišťujeme, že přes léto probíhá na trati oprava a náhradní doprava je zajištěna autobusem.

Tím pádem jsme si ale bohužel neužili jinak jistě zajímavou jízdu. Aspoň částečnou náhradou nám byla dolní stanice lanovky vedoucí pod kopec Patscherkofel. Do města jsme se vrátili opět autobusem a jedeme opět linkou č. 1 na konečnou Mühlauer Brücke. Rovněž tato konečná je zajímavá, neboť jde o blokovou smyčku a jakmile tramvaj na ni přijede, ihned se vrací zpět do města.

My jsme na této konečné vystoupili a šli se projít podél řeky Inn a staré lanovky k soutoku řeky Sill a Inn. Cestu zpět jsme si ale úmyslně prodloužili a prošli se podél nové lanovky až na zastávku tramvaje Fürstenweg - opět linka č. 3. Tou jsme dojeli až na konečnou Amras, která je taktéž úvraťová - do budoucna se ale počítá s rozšiřováním. Zajímavostí bylo to, že ač je o víkendu na této lince interval 15 minut a tedy nehrozí, že by se měly na konečné potkat dva vozy, přesto na panelu u této konečné je informace, ze které koleje tramvaj pojede. Budiž, v pracovní dny to smysl má, ale o víkendu?

Konečná linky č.3 Amras

V 11:05 jsme odjeli tramvají zpět k nádraží, kde se Jakub potkává s kamarádem z univerzity, který stejně jako my dva má jízdenku Sommerticket, ovšem na rozdíl od nás ještě domů nejede. Nám vlak Railjet odjíždí v 12:09, takže uděláme ještě krátký nákup piv na cestu v supermarketu MPREIS.

Aby toho ale nebylo málo, v supermarketu se potkáváme s českou rodinkou, no jsem zvědav, kolik takových setkání letos ještě bude...

Jakub si ještě kupuje v tureckém bistru kebab na cestu, já mám ještě trochu zásob z domova.

Railjet směr Vídeň není z Innsbrucku příliš plný, ovšem při průjezdu Německem do Salzburgu vlak chytá zpoždění. V Salzburgu přistupují další cestující a možná i díky vyšší obsazenosti je sice wifi síť zdánlivě dostupná, ale naprosto nepoužitelná.

V tunelu za Innsbruckem jsme chvíli jeli i rychlostí 220 km/h

Protože tímto Railjetem bychom ale přijeli do Vídně moc brzy, rozhodli jsme se v Linzu vystoupit a počkat si na spoj ICE 91 z Hamburgu do Vídně. I tento vlak má ale dnes zpoždění asi 20 minut, to nám ale nevadí, ve Vídni budeme mít stále pořád dost času. Na nádraží jsme ještě koupili pivo v Intersparu, ten je ale díky neděli otevřený jen zčásti, takže je zde menší výběr než v MPREIS supermarketu v Innsbrucku.

Konečně přijelo ICE a my usedáme do tichého oddílu hned za stanovištěm strojvedoucího, které je ale neprůhledné, takže si neužijeme zajímavého pohledu skoro ze stanoviště.

Ve Vídni jsme nakonec skoro o půl šesté, do odjezdu vlaku EC 76 Antonín Dvořák v 18:32 z nádraží Wien Meidling je tedy stále dost času. Protože je i dnes krásně, jdeme opět pěšky, nicméně ne po nejkratší trase, ale částečně podél tratě metra U6.

Klidnou chůzí mírně do kopce přicházíme na Wien Meidling, v tureckém bistru oba kupujeme kebab za 3,50 € a jdeme na nástupiště.

V kupé vlaku EC do Brna nakonec máme společnosti tří mladých kluků ze Štýrska, kteří jedou na jízdenku InterRail do Prahy a dále pak přes Berlín do Amsterdamu. Takže o zábavu bylo postaráno až do Brna, ačkoliv jsem ne vždy plně rozuměl, štýrský dialekt je opravdu méně srozumitelný.

V Brně jsme celkem včas, přestupujeme na autobus náhradní dopravy do centra. Z hlavního nádraží jedu tramvají na sídliště, Jakub jde pěšky...

A tím je náš víkendový výlet u konce a můžeme pomalu vymýšlet, kam se vydáme příště...

Autor: Miroslav Hruška | úterý 23.7.2013 22:57 | karma článku: 17,59 | přečteno: 931x
  • Další články autora

Miroslav Hruška

Netradiční květnový výlet do Polska aneb Polsko (rychlo)vlakem i letadlem - díl druhý

V prvním díle této dvojdílné reportáže jsem s mým kamarádem zkoumal dopravní zajímavosti Katovic. Na závěr jsme se přesunuli polským Pendolinem do Varšavy. V tomto dílu tedy prozkoumáme Varšavu a také se proletíme letadlem ...

17.11.2017 v 13:10 | Karma: 15,63 | Přečteno: 894x | Diskuse| Cestování

Miroslav Hruška

FlixBus a jeho expanze po České republice aneb divoký zelený kapitalismus v praxi

Už přibližně měsíc se ve světě autobusové dopravy v České republice odehrává konkurenční boj mezi FlixBusem a RegioJetem. Na první pohled by se zdálo, že konkurence je vítaná, ale jak jsem zjistil, FlixBus nehraje podle zákona ...

17.9.2017 v 11:47 | Karma: 30,06 | Přečteno: 2400x | Diskuse| Ekonomika

Miroslav Hruška

Netradiční květnový výlet do Polska aneb Polsko (rychlo)vlakem i letadlem - díl první

Je sobota 20. května, sedm hodin ráno a já právě vyrážím společně s kamarádem z Brna vlakem do Bohumína a dále do Polska. Co jsme všechno viděli a zažili, o tom už následující reportáž...

12.8.2017 v 17:30 | Karma: 18,43 | Přečteno: 1469x | Diskuse| Cestování

Miroslav Hruška

České dráhy a jejich snaha o inovaci první třídy ... aneb co není "sexy"?

Aneb co vlastně očekávají České dráhy od první třídy ve vlacích? A co je a není "sexy" v případě první třídy, alespoň podle pana Martina Bělčíka, člena představenstva Českých drah? A co bude spíše "sexy" podle mne?

8.8.2017 v 8:00 | Karma: 25,56 | Přečteno: 4249x | Diskuse| Ekonomika

Miroslav Hruška

Jak jsem vypnul aneb reportáž z druhé víkendovky v Jeseníkách

Jedna víkendovka mi nestačila. Respektive nebude stačit. S tímto pocitem jsem se přihlásil na obě jarní víkendovky Zeměchval. Takže sotva jsem se vzpamatoval z jedné víkendovky, vyrážím v pátek 5. května do Jeseníku znovu.

27.6.2017 v 7:30 | Karma: 12,31 | Přečteno: 553x | Diskuse| Cestování
  • Nejčtenější

Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici

25. dubna 2024  12:40,  aktualizováno  14:38

Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...

Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů

29. dubna 2024  6:21,  aktualizováno  13:19

Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...

Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město

24. dubna 2024  11:40,  aktualizováno  15:50

Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...

NATO by Rusy porazilo, Putin má jedinou naději, řekl polský ministr zahraničí

26. dubna 2024  12:04

Rusko by se mělo bát Severoatlantické aliance, protože ho v případě střetu s ní čeká „nevyhnutelná...

Pokleknete a budete prosit. Generál slíbil zničit NATO do roku 2030

24. dubna 2024  21:21

Velitel čečenských sil bojujících na Ukrajině a věrný obdivovatel ruského prezidenta Vladimira...

Počkej na mě! Vyprovodil tátu do války, jeho fotka otevírala peněženky

1. května 2024

Seriál Jeho rozzářená tvář bývala za druhé světové války vystavena v každé třídě a kanadským žáčkům...

Bijec migrantů živoří. Salvini zamrzl v minulosti, spásu hledá v bájném mostu

1. května 2024

Premium Někdejší hvězda italské krajní pravice Matteo Salvini politicky živoří. Jeho strana Liga před...

Strach z problémového nájmu? Majitelé bytů mají získat garanci za nájemníky

1. května 2024

Premium Stát chce motivovat majitele nemovitostí k poskytování bydlení i rizikovým nájemcům. Pronajímatelé...

Dvacet let v Unii řečí čísel. Češi dominují v kaprech, letí také Erasmus

1. května 2024

Dvě dekády po vstupu do Evropské unie je co se týče peněz Česko více než bilion korun v plusu. Z...

  • Počet článků 326
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 1971x
Věnuji se esperantu, železnici a veřejné dopravě. V lednu 2016 jsem úspěšně ukončil magisterský obor na Fakultě regionálního rozvoje a mezinárodních studií Mendelovy univerzity. Rád cestuji, zejména do Polska, kde jsem navštívil např. Varšavu, Malbork a Osvětim. Můžete také navštívit můj miniblog na Twitteru Příležitostně píšu články na server ŽelPage, přehled článků zde. Aktuálně pracuji pro České dráhy. Pravidelně taktéž přispívám na esperantskou Wikipedii. Od září 2014 jsem členem základního článku Hnutí Brontosaurus Zeměchvály, od ledna 2016 pak radním tohoto článku. Od července 2017 do října 2018 jsem spravoval stránku Esperanto.cz na Facebooku. V květnu 2020 jsem spustil novou stránku o Lesnickém Slavínu, oblasti nedaleko Brna. Tento web dnes nabízí tipy na výlety, fotografie a cesty pro každého. Přeložen je i do esperanta. Moje vizitka: http://about.me/miroslavhruska.