Věru prapodivné hlasy se poslední dobou ozývají ze všech stran politického spektra ohledně možného uzákonění přímé volby prezidenta. I Václav Klaus sám se několikrát vyjádřil, že je „zbytečná“ a „strašlivě se jí bojí“. S podobnými výhradami se připojují i předsedkyně senátního klubu TOP 09 Paukertová, místopředseda senátu Pithart, předseda senátního klubu ČSSD Vícha se pak „obává“, že se z volby stane „šaškárna“ a i můj oblíbený senátor Kubera tvrdí, že „zatím neslyšel žádné důvody pro zavedení přímé volby“. Podivné, politici, kteří se zaklínají demokracií před každými volbami, které je instalovaly do funkcí, z nichž k nám nyní promlouvají, najednou „nechápou“ tu nejzákladnější podstatu procesu, jehož jméno si dali jejich mateřské strany do svých názvů – zprostředkovaný výkon vůle občanů.
Ještě směšnější jsou dle mého pak záminky, které se snaží zneužít k odmítnutí uzákonění přímé volby. No jen si vzpomeňme, je to např. obava z toho, že v přímé volbě budou hrát přespříliš velkou roli média. To jim ale muselo dát přemýšlení. Jako by v onom celosvětovém matrixu zatím média hrála nějaké druhé housle nebo co. O falešnosti tohoto argumentu nás dnes a denně přesvědčují ČT, ČRO, Idnes, Právo, LN, Aktuálně.cz a další a další nástroje formování našeho mínění tu více, tu méně dovedně kamuflované za prostředky informace. Jeden typický příklad k nalezení zde: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10119615714-fokus-ct24/video/ Vůbec nechápu, jak po všech těch „Vánočních krizích v ČT“, informování o „Mírové operaci v Jugoslávii“, „informační“ kampani před referendem o vstupu do EU, „vysvětlování“ nutnosti přijmout Lisabonskou smlouvu či právě proběhlých orgiích megalomanství, manipulace a pokrytectví okolo pohřbu Václava Havla se někdo může obávat „mediální šaškárny“. Jako by až dosud média fungovala jinak. Co se tak závratného změní? Vykulení redaktoři se budou divit, kdo všechno se opovažuje kandidovat na prezidenta, Drtinová, Veselovský a Železný budou s těmi „vyvolenými“ přátelsky klábosit, zatímco ti Systému potenciálně nebezpeční se téměř nedostanou ke slovu(u Moravce 100%-ně vůbec ne). Že by naše politická kultura a prestiž utrpěla více, než při handlování na parlamentních hajzlech nebo šmírování, kdo se s kým schází po hospodách, o tom se dá úspěšně pochybovat.
Až fraškovitě působí tvrzení, že někteří kandidáti, např. Okamura, mohou být nečitelní. To je teda pecka, tak nečitelný je úspěšný blogger, ale čitelní jsou Schwarzenbrk, kterému není skoro rozumět, Schweinar, který mluví jak rozmražený poručík biologie Beran z „Dobytí severního pólu Čechem Karlem Němcem“, polorusky blekotající europoslac/kosmonaut Remek, co se o něm tradovalo, že česky ani nemek, „měkké ano“ Sobotka či šedá myš z nouze a těmi správnými demokratickými stranami trpěný Fischer, lehce zaměnitelný s Fischery v jiných zemích. Pěkně děkuji, to jsou tedy pádné argumenty pro ponechání stávajícího stavu. Zvláště když se všechny strany před volbami zaklínaly, že přímá volba je právě jedna z těch nejhlavnějších priorit, jež chtějí v tomto volebním období uzákonit.
Dalším argumentem bývá, že prezident má buď málo nebo zase moc(Pithart) pravomocí, tak by se přímá volba zavádět neměla. Cožpak o to, s tím, že má málo pravomocí souhlasím i já, ale raději bych mu ještě nějaké přidal, než ubíral. Ostatně jsem stoupenec prezidentského systému. Koho by zajímal můj názor v této oblasti, tak jsem ho téměř před deseti lety popsal zde: http://www.narmyslenka.cz/view.php?nazevclanku=demokraticka-diktatura&cisloclanku=2002110003 Netvrdím, že bych nic nepoupravil, ale tak to prostě je, doba přináší nové poznatky a je logické, že zjistíme-li, že něco nefunguje optimálně, snažíme se to nějak korigovat. Tak vo co go? Asi vo to, že nejsme naši vrcholní politici. Ti zjevně vidí vše jinak, než prostí smrtelníci a evidentně spolu drží basu, aby se v běžné smrtelníky zase neproměnili.
Právě to je dle mého hlavní důvod odporu proti přímé volbě. Strach ze změny. Představa, že by se mohl objevit někdo nový, v Systému nezaháčkovaný je evidentně naplňuje děsem, který spojuje modré s oranžovými a ostatními odstíny rudé. Vždyť to takhle mají všechno obšancované, tahají za všechny páky a na páky tahající jimi si za ta léta zvykli, znají všechna telefonní čísla a e-mailové adresy a teď by najednou měla vzniknout skulinka, že by alespoň o něčem do určité míry mohly rozhodovat občané? Co kdyby hlasovali jinak, než by se mocní dohodli? Dneska s tím internetem, Xichtoknihou a celosvětově rostoucí touhou po svobodě jeden neví.
Ne, nejsem naivní, nemyslím si, že by se uzákoněním přímé volby mohlo až tolik změnit. Jenom bych po delší době zase uvítal krok správným směrem k oné demokracii a svobodě, co o ní všichni tak krásně čas od času povídají.
