Ztracená

Ztracená stojím na cestě a v mlze stromům závidím podobná smutné nevěstě přes slzy směr svůj nevidím.  

Rukou šmátrám do ticha
však jiná dlaň tu není
tím, že každý pospíchá
už nejsme k nalezení.

V podzimní mlze samota
leze až do kostí
hlavu nám často zamotá 
shluk vlastních nectností.

Cesta se zdá být ztracena
v tom smutném, mlžném oparu
a vlastním strachem zchromena
dávám jen šanci nezdaru.

Sama stojím, vděčná mlze
že nevidím na rozcestí
zas vykročím, čelo drzé
sama sobě držím pěsti.

Zavřu oči a naslouchám
jak srdce moje tepe
někdy se střelka porouchá
po cestě velkým světem.

Na cestě stojím ztracená
už nechci dál jít sama
přestože k smrti znavená 
vydám se, do neznáma.

I slepý cestu nachází
jedno, zda slunce zajde
duše se mraky prochází
snad srdce směr mi najde.




 

Nominujte autora do ankety Bloger roku

Autor: Mirka Součková | středa 30.10.2013 1:55 | karma článku: 6,77 | přečteno: 324x
  • Další články autora

Mirka Součková

Klíče v kanálu

3.5.2017 v 0:30 | Karma: 14,52

Mirka Součková

Ladíme k sobě

8.5.2016 v 11:55 | Karma: 9,97

Mirka Součková

S tebou

8.5.2016 v 10:45 | Karma: 10,16

Mirka Součková

Drž mě a nepouštěj

15.9.2015 v 10:50 | Karma: 9,83