Západ slunce

Přestože slunce zapadá, drží mě dobrá nálada, stojím v úžasu, zcela bez hlasu, za obzor mizí, žhavé srdce světa. Než napadne mě první, básně věta, už mizí. Mizí mi z očí.

No jasně - země se točí! Mizí mi před očima přesto mi není zima. Slunce stále někde tuším, krvavě barví oblaka, těm,co nejsou slepí,hluší, navždy v duši se nesmráká. I tvoje láska zapadla, už nebojím se zrcadla, tiše ti mávám, líbám na čelo.. Dál srdce bolet nechtělo. Slunce vychází každý den. I mě se jednou splní sen.