Proč se bát?

Svět bývá někdy zlý,
lidé se často zraní,
v duši nám bolest tlí
a nepřichází spaní..
Hořké slzy ti setřít přijde,
kdo sám se potmě bojí,
vždyť slunce ráno zase vyjde,
rychle se rány hojí.
Vždyť bolest střídá smích,
po dešti slunce svítí,
nevinnost střídá hřích
a nádherné je bytí..
Vždyť není proč se bát,
i když obzor se mlží,
ty pevně budeš stát,
když za ruku tě drží,
spřízněná duše, blízká,
vždy na nás někdo myslí,
tak často se nám stýská,
už v stmívání je příslib
nejkrásnějšího svítání..
V každé, i těžké době,
netřeba bát se zklamání,
když lásku máme - v sobě...