O)pustit strach

Mám srdce plné láskya tak ji rozdávám.Sbírám, jak klásky,zrníčka pochopení.

Nikdy se nevzdávám..
I když tu pro mě není
ten, co mě obejme
a už mě nepustí,
strach ze mně nesejme.
Strach je upír s dvěma zuby
zvolna mě vyssává,
smrtka, ta se v koutě zubí,
sny se mi nezdávaj,
jen v slunci raduju se -
a v dešti pláču.
Teď zalykám se hnusem,
už nechci dělat Káču...
Zavřu strach do hrsti
a v noci na útesu,
nechám ho uletět
se vším, co neunesu.
Volná se vrátím zpět.