Nemilovaná ale milující

zraněná avšak spalující, na kříži visíc po levici, samotou hozená mezi davy i klidná řeka má své splavy..

Stín tvůj mě nikdy neopustí
jak had listím za mnou šustí,
nehýčkaná,ani vdaná
divoká šelma,nespoutaná.

Předoucí kočka na tvém klíně,
protahuju se,nikdy líně.
A přemítajíc o své vině,
sčítám hodinu po hodině.

Kdy tě zas lásko uvidím,
potkat tě dřív,co já vím,
šli bychom spolu,ruku v ruce,
v jednom rytmu nám tepe srdce. T

Tak aspoň zase na chvíli,
strhnout tvou bílou košili,
zabořit hlavu do tvé vůně,
po tvém těle mé srdce stůně.

Vychutnat vášně horký dech,
a uslyšet tvůj silný vzdech,
zas přijde zrádná samota,
někdy se život zamotá..