Motýl

Jsem motýl, co smutně popolétá,
zcela marně hledá zbytek léta
a slunce tepla, útěchu,
touží alespoň po dechu,
co zahřál by, třeba na chvíli,
prokřehlá křídla motýlí.
A schovává se v naději,
že neumrzne v závěji..
Chci lásku poslední,
půjde se mnou,
než se rozední,
nocí temnou
hlídat mé svítání.
Nepřijde zklamání
naše srdce
v harmonii
už teď bijí..
Klidně i prudce.
Vášní spojeni,
dotekem zhojeni...