Jak je ti?

Po milování ses zeptal,"jak je ti?" Myslela jsem,že mi rozum uletí. S tebou se zas můžu smát, s tebou neumím se bát.

Všechno mi znovu dává smysl, nebe se zdá modřejší, kytky, zdá se, zas víc voní, já se cítím moudřejší. Nic už není jako loni, nic už není, jako včera, od rána až do večera, nosím tvou něhu v sobě. A po tak dlouhé době, všechno jsem v sobě rozsvítila, i když jsem vždycky ráda žila, teď život zase miluju. Osud mi tě dal za odměnu? Už tě ze srdce nevyženu a tělo se mi rozechvělo, tím, jak by tě pořád chtělo. A i když budeš daleko, zjihla jsem, a budu naměkko, všechno mi, něho, za to stojí, tvá láska ve mně rány hojí. Stejně budu vděčna osudu, i když s tebou třeba nebudu. Nikdy si tě nevymažu z paměti ráda se budu taky ptát: "Jak je ti?"